O tom, že je nutné něco dělat s nedostatkem zástupců v klíčových institucích Evropské unie, mluví opakovaně nejen premiér Petr Fiala z ODS a další členové koaliční vlády, ale i prezident Petr Pavel. Situace v Severoatlantické alianci však dosud zůstávala v zákrytu za tou evropskou. Až teď se to mění.
"Česko je citelně podzastoupeno mezi civilními zaměstnanci NATO," řekl Aktuálně.cz a Hospodářským novinám náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius z KDU-ČSL. Sám pracoval přes 20 let v Bruselu a právě zastoupení Čechů v mezinárodních organizacích se má na ministerstvu věnovat. Čím vyšší bude, tím blíže se Česko dostane k důležitým rozhodnutím, která se týkají všech.
Civilních pracovníků má NATO ve své bruselské centrále a dalších pracovištích dohromady okolo 6,5 tisíce. Zástupců desetimilionového Česka jsou mezi nimi jen tři desítky, tedy zhruba půl procenta. Stejně velké Maďarsko, které vstupovalo do aliance společně s Českem v roce 1999, má zastoupení čtyřikrát početnější. Portugalců - také desetimilionového národa - tam pracuje dokonce šestkrát víc než Čechů.
V institucích EU je situace o něco lepší, i tam ale patří Česko mezi málo zastoupené státy. V Evropské komisi, kde vzniká velká část pravidel, která do svých zákonů zařazují členské státy, zaujímají Češi přibližně 1,6 procenta pracovníků. Měli by přitom tvořit alespoň tři procenta.
Největší pusto je na důležitých manažerských postech. Například ředitelů oddělení v Evropské komisi, z nichž každý má pod sebou až stovku lidí, by měli mít Češi pět nebo šest. Mají ale jen dva. Na ještě vyšších úřednických pozicích pak není vůbec žádný Čech či Češka.
Důvodů tohoto stavu je víc. "Chybí nám kritická masa lidí už na základních pozicích, ze kterých by se časem stali seniornější úředníci," vysvětlila česká diplomatka Linda Messias, která měla dosud na českém zastoupení při EU v Bruselu na starosti veřejnou diplomacii a teď nově pracuje v Evropské komisi. "Mladí čeští absolventi humanitních oborů se v Bruselu ucházejí o místo výrazně méně často než jejich vrstevníci z jiných zemí," dodala.
Některé krajany může odradit dlouhé výběrové řízení, protože v případě EU i NATO jde o proces na řadu měsíců. V mnohonárodním cizojazyčném prostředí se navíc vyžaduje víc schopností než na většinu pozic v Česku.
Nedostatek Čechů v evropských institucích je však problém pro stát. Češi se kvůli tomu, obrazně řečeno, víc naběhají, když v unii nebo v NATO shánějí klíčové informace pro vládu. Přiznal to i náměstek Hulicius, který devět let pracoval v komisi. "Odpovědný úředník v Praze nebo Bruselu si 'české' informace vždycky sežene. Ale je to pracnější," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz a HN.
Státní správa už proto začala pořádat přípravné kurzy do EU a inzeruje nabídky práce v NATO. Členové vlády i prezident Pavel tvrdí, že chtějí při svých setkáních oslovovat mladé Čechy, aby se hlásili do konkurzů.
Náměstek Hulicius míří v říjnu do centrály NATO v Bruselu jednat, jak zastoupení Čechů v alianci zlepšit. "Snažíme se v diskusi o nové personální strategii NATO nastavit otevřenější podmínky pro uchazeče z podzastoupených zemí. Máme spojence, nejsme v tom sami," řekl.
Fialova vláda doufala, že po úspěšném českém předsednictví EU od července do prosince loňského roku se Češi snáz dostanou na vrchol Evropské komise a jinam, kde zatím chybí. To se dosud nestalo. Česko má momentálně jen jednu naději - exnáměstek na ministerstvu životního prostředí Jan Dusík je ve výběrovém řízení na post zástupce generálního ředitele v Evropské komisi pro otázky klimatu.
