Cena léků na HIV klesla za posledních dvacet let o 99 procent, lékaři jásají

Magdaléna Čevelová, Marie Kolajová
25. 6. 2019 17:22
Kampaň za lepší dostupnost léků slaví úspěch, cena těch na HIV spadla až o 99 procent. Heslo kampaně ´Léky nemají být luxus´ však zůstává stále aktuální. V roce 2018 přispělo neziskové organizaci Lékaři bez hranic téměř 68 tisíc českých dárců. Díky těmto penězům poskytla organizace pomoc ve třinácti zemích světa.
Foto: iStock

Ještě před necelými dvaceti lety stály léky na HIV pro jednoho člověka ročně přes 10 tisíc dolarů, dnes je lze pořídit za pouhých 100 dolarů. ,,Ukázalo se, že výroba levnějších variant léků, které obsahují stejné účinné látky, dokáže jejich cenu snížit až tisíckrát," říká ředitel Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Virus lidské imunitní nedostatečnosti, který může způsobit nemoc AIDS, nelze zcela vyléčit, ale lékaři dokážou léčit příznaky. Pacienty tak celoživotně udržují na úrovni, ve které je množství viru v krvi potlačeno na nedetekovatelné množství. Díky Lékařům bez hranic a jejich Kampani za lepší dostupnost léků byla léčba zpřístupněna milionům lidí.

Léky nemají být luxus

Problémem zůstává takzvaný evergreening - prodlužování platnosti patentu. Farmaceutické firmy po vypršení patentové ochrany dělají často ve složení léku jen kosmetické úpravy, kterými se snaží ochranu uměle prodloužit. ,,Společnosti tak brání výrobě výrazně levnějších variant léků, které by tak byly dostupnější většímu počtu lidí," uvádí Gruber.

Podle neziskové organizace Lékaři bez hranic by farmaceutické společnosti měly přestat šířit mýty, že léky musí být drahé. ,,Léky nemají být luxus, protože to není komodita jako třeba elektronika. V léčivech vidím silný etický podtext. Právo na léky by měl mít každý, nejen lidé s vysokými příjmy," upozorňuje farmaceut Dušan Jasovský z Kampaně za lepší dostupnost léků.

Jasovský také podotýká, že spotřebitel léků platí farmaceutickým firmám de facto dvakrát. ,,Jednou v momentě, kdy jsou veřejné peníze daňových poplatníků investovány do základního výzkumu, ve kterém léčiva vznikají. Podruhé při koupi léků," dodává.

Kromě kritiky farmaceutických korporací nezisková organizace nabízí řešení. ,,Ve spolupráci s dalšími partnery jsme stáli u zrodu Iniciativy za léky proti opomíjeným nemocem, v rámci níž se podílíme na vzniku nových léků," říká.

Lékaři bez hranic proto investují i do výzkumu antibiotik, které jsou pro farmaceutické firmy finančně neatraktivní. ,,Vyvinout nové antibiotikum je desetkrát těžší než jakýkoliv jiný lék. Antibiotika se užívají krátce, firmy tak nezaznamenávají velké výnosy. Nicméně zachraňují životy, model našich investic musí být udržitelný a zaměřený komplexně," vysvětluje Jasovský.

Dotace z Unie odmítli kvůli Turecku

V roce 2018 poslali Lékaři bez hranic díky dárcům téměř 81 milionů korun na humanitární projekty, což je o pět milionů více než v roce 2017. Tyto příspěvky slouží nejen k podpoře výzkumů, ale především k humanitární pomoci v rozvojových zemích.

Téměř 23 milionů směřovalo do Jemenu, kde kvůli válečnému konfliktu kolaboval zdravotnický systém. Práci zdravotníkům ztěžovaly neustálé útoky, a proto musely být jejich aktivity v několika oblastech přerušeny. Kromě Jemenu šly finanční obnosy podobné výše i do Jižního Súdánu nebo Tanzanie

Největší zdroje financování tvoří soukromé dary. Nedílnou součástí při získávání peněz je i oslovování lidí a soukromých podniků. Příspěvky od vlády, ať už české či zahraniční, organizace nečerpá. Jde o dlouhodobou politiku, jejímiž zásadami se řídí. "Dříve jsme přijímali omezené dotace z Evropské unie. Ty jsme později odmítli na základě dohody mezi Unií a Tureckem, která se týkala nepřijímání migrantů. Přišlo nám to nehumánní," dodává ředitel Gruber.

Loni na zahraničních misích pomáhalo 33 spolupracovníků z Česka a Slovenska. Společně se účastnili 32 výjezdů do dvaceti různých zemí. Jednotlivé mise mohou trvat pár týdnů, někdy ale přes rok. Záleží především na jejich charakteru. "Uvnitř nemocnice je každý - bez ohledu na rasu, etnický původ, náboženské či politické přesvědčení - pacient," uvedl chirurg Lékařů bez hranic Martin Kašpar.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy