Cena léků na HIV klesla za posledních dvacet let o 99 procent, lékaři jásají

Magdaléna Čevelová, Marie Kolajová
25. 6. 2019 17:22
Kampaň za lepší dostupnost léků slaví úspěch, cena těch na HIV spadla až o 99 procent. Heslo kampaně ´Léky nemají být luxus´ však zůstává stále aktuální. V roce 2018 přispělo neziskové organizaci Lékaři bez hranic téměř 68 tisíc českých dárců. Díky těmto penězům poskytla organizace pomoc ve třinácti zemích světa.
Foto: iStock

Ještě před necelými dvaceti lety stály léky na HIV pro jednoho člověka ročně přes 10 tisíc dolarů, dnes je lze pořídit za pouhých 100 dolarů. ,,Ukázalo se, že výroba levnějších variant léků, které obsahují stejné účinné látky, dokáže jejich cenu snížit až tisíckrát," říká ředitel Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Virus lidské imunitní nedostatečnosti, který může způsobit nemoc AIDS, nelze zcela vyléčit, ale lékaři dokážou léčit příznaky. Pacienty tak celoživotně udržují na úrovni, ve které je množství viru v krvi potlačeno na nedetekovatelné množství. Díky Lékařům bez hranic a jejich Kampani za lepší dostupnost léků byla léčba zpřístupněna milionům lidí.

Léky nemají být luxus

Problémem zůstává takzvaný evergreening - prodlužování platnosti patentu. Farmaceutické firmy po vypršení patentové ochrany dělají často ve složení léku jen kosmetické úpravy, kterými se snaží ochranu uměle prodloužit. ,,Společnosti tak brání výrobě výrazně levnějších variant léků, které by tak byly dostupnější většímu počtu lidí," uvádí Gruber.

Podle neziskové organizace Lékaři bez hranic by farmaceutické společnosti měly přestat šířit mýty, že léky musí být drahé. ,,Léky nemají být luxus, protože to není komodita jako třeba elektronika. V léčivech vidím silný etický podtext. Právo na léky by měl mít každý, nejen lidé s vysokými příjmy," upozorňuje farmaceut Dušan Jasovský z Kampaně za lepší dostupnost léků.

Jasovský také podotýká, že spotřebitel léků platí farmaceutickým firmám de facto dvakrát. ,,Jednou v momentě, kdy jsou veřejné peníze daňových poplatníků investovány do základního výzkumu, ve kterém léčiva vznikají. Podruhé při koupi léků," dodává.

Kromě kritiky farmaceutických korporací nezisková organizace nabízí řešení. ,,Ve spolupráci s dalšími partnery jsme stáli u zrodu Iniciativy za léky proti opomíjeným nemocem, v rámci níž se podílíme na vzniku nových léků," říká.

Lékaři bez hranic proto investují i do výzkumu antibiotik, které jsou pro farmaceutické firmy finančně neatraktivní. ,,Vyvinout nové antibiotikum je desetkrát těžší než jakýkoliv jiný lék. Antibiotika se užívají krátce, firmy tak nezaznamenávají velké výnosy. Nicméně zachraňují životy, model našich investic musí být udržitelný a zaměřený komplexně," vysvětluje Jasovský.

Dotace z Unie odmítli kvůli Turecku

V roce 2018 poslali Lékaři bez hranic díky dárcům téměř 81 milionů korun na humanitární projekty, což je o pět milionů více než v roce 2017. Tyto příspěvky slouží nejen k podpoře výzkumů, ale především k humanitární pomoci v rozvojových zemích.

Téměř 23 milionů směřovalo do Jemenu, kde kvůli válečnému konfliktu kolaboval zdravotnický systém. Práci zdravotníkům ztěžovaly neustálé útoky, a proto musely být jejich aktivity v několika oblastech přerušeny. Kromě Jemenu šly finanční obnosy podobné výše i do Jižního Súdánu nebo Tanzanie

Největší zdroje financování tvoří soukromé dary. Nedílnou součástí při získávání peněz je i oslovování lidí a soukromých podniků. Příspěvky od vlády, ať už české či zahraniční, organizace nečerpá. Jde o dlouhodobou politiku, jejímiž zásadami se řídí. "Dříve jsme přijímali omezené dotace z Evropské unie. Ty jsme později odmítli na základě dohody mezi Unií a Tureckem, která se týkala nepřijímání migrantů. Přišlo nám to nehumánní," dodává ředitel Gruber.

Loni na zahraničních misích pomáhalo 33 spolupracovníků z Česka a Slovenska. Společně se účastnili 32 výjezdů do dvaceti různých zemí. Jednotlivé mise mohou trvat pár týdnů, někdy ale přes rok. Záleží především na jejich charakteru. "Uvnitř nemocnice je každý - bez ohledu na rasu, etnický původ, náboženské či politické přesvědčení - pacient," uvedl chirurg Lékařů bez hranic Martin Kašpar.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy