"Po určitém váhání a hlavně po setkání s mnoha přáteli a lidmi z celé republiky jsem se rozhodl, že se zeptám občanů, zda mě v kandidatuře podpoří. Celý život jako lékař pomáhám lidem, učím a předávám studentům své znalosti. Vedl jsem lékařskou fakultu i Univerzitu Karlovu, získal jsem zkušenosti v zahraničí. Chci proto své služby nabídnout společnosti s tím, že je třeba spojovat a představit vizi spokojené, bezpečné země bez extrémů," řekl bývalý rektor Tomáš Zima Deníku.
Podle Zimy by vláda měla dělat víc pro lidi ohrožené zdražováním i za cenu vyššího schodku státního rozpočtu. "Nebál bych se ani otevřít téma snížení DPH na základní potraviny, energie a pohonné hmoty. Stát by si tím sice snížil příjem, ale lidem by umožnil důstojně žít," uvedl.
Tomáš Zima byl do letošního ledna osm let rektorem Univerzity Karlovy, předtím mezi roky 2005 a 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od loňského podzimu stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana. Vystudoval tehdejší Fakultu všeobecného lékařství UK, později získal titul MBA na Vysoké škole ekonomické, je profesorem lékařské chemie a biochemie. Před rokem 1990 byl členem KSČ.
Zima a kontakty s Čínou
V roce 2019 Aktuálně.cz zjistilo, že čínská ambasáda proplatila faktury za 1,2 milionu za konference, které pořádala Univerzita Karlova a zaštiťoval je rektor Zima. Akce, které část sinologů kritizovala jako vychýlené ve prospěch propagandy čínského režimu, spolupořádal tajemník Česko-čínského centra UK Miloš Balabán. Do jeho firmy čínské peníze šly. Po dotazech Aktuálně.cz rezignoval. Zima, který Česko-čínské centrum založil a předsedal mu, tvrdil, že o ničem nevěděl.
Ještě předtím Zima podepsal partnerskou smlouvu Univerzity Karlovy s firmou Home Credit, která v Číně rozsáhle podniká. Součástí byl i paragraf, že se obě strany zdrží kroků, které by mohly poškodit jejich jméno. Petici proti smlouvě podepsaly stovky studentů, absolventů a zaměstnanců. Firma nakonec sama partnerství zrušila.
Během pandemie covidu Zima prosazoval názor, že by si neriziková většina lidí měla na virus vytvořit přirozenou imunitu. V lednu 2021 prodělal covid s velmi vážným průběhem. Skončil na mimotělní ventilaci a kvůli embolii podstoupil náročnou plicní operaci.
Hlavu státu budou Češi vybírat začátkem příštího roku. Jako největší favorité se zmiňují šéf opozičního hnutí ANO a miliardář Andrej Babiš a někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, kandidaturu ale ještě oficiálně neoznámili.
Celkem se chtějí o prezidentský post ucházet zatím víc než dvě desítky lidí, mezi nimi třeba odborový předák Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, komik Miloš Knor, senátor Marek Hilšer, advokátka Klára Long Slámová, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, šéf hnutí Otevřeme Česko Jakub Olbert nebo teolog a mediální expert Ivo Mareš.
