Jeho předsedkyně Iva Brožová tak vyhrála už druhý klíčový spor.
Znamená to, že Jaroslav Bureš, kterého nedávno prezident Klaus dokonce jmenoval místopředsedou Nejvyššího soudu, je u této klíčové instituce neoprávněně.
Ministerstvo podle rozhodnutí ústavních soudců chybovalo, když nepožádalo o souhlas právě šéfku Nejvyššího soudu Ivu Brožovou o souhlas s Burešovým jmenováním.
Brožová kvůli tomu v březnu podala návrh na zahájení kompetenčního sporu mezi státními orgány. Dnes v této při vyhrála. U Ústavního soudu už podruhé - poté, co soudci také v její prospěch rozhodli při s prezidentem Klausem, v níž však šlo přímo o ni - o její odvolání z funkce.
Bureš ale zatím u Nejvyššího soudu zůstane ve funkci místopředsedy. V platnosti zůstávají také všechna Burešova dosavadní rozhodnutí jako soudce Nejvyššího soudu.
Čtěte souvislosti
Bureš: Soudci jsou podjatí Brožová: Klaus porušil zákon Šéfku Nejvyššího soud srazilo auto
Spor Klaus vs. Brožová
- 2. února -Prezident Václav Klaus odvolal z funkce předsedkyni Nejvyššího soudu (NS) Ivu Brožovou. Shodně s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem se domnívali, že neplní dobře své povinnosti. Jako o možném nástupci Brožové se hovořilo o bývalém ministru spravedlnosti a někdejším kandidátovi ČSSD na funkci prezidenta republiky Jaroslavu Burešovi. Brožová své odvolání označila za nezákonné a protiústavní a podala ústavní stížnost.
- 8. února - Z tiskového prohlášení předsedů krajských soudů vyplynulo, že s odvoláním Brožové z čela NS souhlasí.
- 9. února - Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o odvolání Brožové z čela NS. Brožová zůstala ve funkci, dokud ústavní soudci nerozhodnou o její stížnosti. - Soudcovská rada NS dala souhlas s přidělením Bureše jako soudce k tomuto soudu.
- 14. února - Prezident na návrh ministra spravedlnosti jmenoval 29 nových soudců. Byl mezi nimi i Bureš, jenž byl ministerstvem přidělen k NS. Podle tehdejšího názoru ministerstva byla Brožová právoplatně odvolaná a její pravomoci převzal místopředseda NS Pavel Kučera, který Burešův příchod schválil.
- 15. března - Brožová navrhla ÚS, aby zahájil kompetenční spor kvůli jmenování Bureše soudcem NS.
- 20. dubna - Explozi a požár v rodinném domu v Paskově na Frýdecko-Místecku nepřežila pětačtyřicetiletá majitelka vily. Příčinou neštěstí byl poškozený plynový kotel.
- 12. května - Brožová byla těžce zraněna. V Brně ji srazil automobil na přechodu pro chodce. Z následků nehody se stále zotavuje. V řízení NS ji zastoupil jeho místopředseda Kučera.
- 11. července - ÚS zrušil odstavec z ustanovení zákona o soudech a soudcích, který použil prezident Klaus při odvolání Brožové. Ustanovení podle ÚS v podstatě umožňovalo nepřípustný zásah výkonné moci do moci soudní.
- 12. září - ÚS vyhověl stížnosti Brožové, podle které bylo odvolání v rozporu s ústavou, a navíc nebylo řádně odůvodněno. Brožová tak zůstává ve funkci předsedkyně NS.
- 8. listopadu - Prezident Klaus jmenoval Bureše místopředsedou NS. Brožová ale označila jeho jmenování za protiústavní, NS by měl mít podle jejího výkladu zákona a ústavy jen jednoho místopředsedu. Bureš pokládá úvahy o neústavnosti prezidentova rozhodnutí za nesmysl. Potřebu jmenování druhého místopředsedy NS vysvětlili Klaus i Bureš dlouhodobou pracovní neschopností šéfky soudu. Klaus konzultoval Burešovo jmenování s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem a premiérem Mirkem Topolánkem.
- 25. listopadu - Brožová podala k ÚS takzvanou kompetenční žalobu na prezidenta Klause. Předsedkyně NS nesouhlasí s tím, že Klaus jmenoval Bureše místopředsedou NS.
- 1. prosince - Bureš prohlásil, že pět ústavních soudců je v jeho věci podjatých kvůli jejich osobnímu vztahu k Brožové. ÚS projednává stížnost proti jmenování Bureše k NS. Burešovi se nelíbí, že není účastníkem tohoto řízení a že ÚS porušil jeho práva na spravedlivý proces. Podle ÚS ho to ale nijak nepoškozuje.
- 4. prosince - Bureš oficiálně požádal ÚS o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení o stížnosti Brožové proti jeho přidělení k NS. Bureš volal po veřejném ústním jednání, na kterém by se mohl vyjádřit k okolnostem jmenování.
- 19. prosince - ÚS zrušil rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o přidělení Bureše k NS. Ministerstvo chybovalo, když nepožádalo o souhlas předsedkyni NS Brožovou, která rozhodnutí napadla kompetenční žalobou.
Brožová je srozuměna s tím, že Bureš prozatím u soudu zůstane. "Místopředsedou zůstává. Může se věnovat typicky správní činnosti. Může se věnovat legislativním návrhům nebo sjednocování soudních rozhodnutí," řekla Brožová.
Bureš uvedl, že ho rozhodnutí ústavních soudců rozhořčilo.
Spor o nezávislost
Ministerstvo o přidělení Bureše k Nejvyššímu soudu rozhodlo ve chvíli, kdy nebylo jasné, kdo vlastně stojí v čele klíčového soudu. Nežádalo Brožovou o souhlas, což zákon jinak vyžaduje.
Burešův příchod schválil místo ní místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.
"Rozhodnutí bylo nezákonné a současně i protiústavní. Pan ministr (Pavel) Němec byl několikrát upozorněn, že souhlas předsedkyně chybí, a přesto v podstatě svévolně prohlásil, že bude postupovat tak, jak postupoval. To prostě Ústavní soud nemohl ponechat nedotčeno," řekl dnes po vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
Brožová po celou dobu sporu tvrdí, že Bureš, bývalý prezidentský kandidát ČSSD a exministr, je příliš politický člověk a nebude proto schopen rozhodovat nestranně.
Vyhlášení rozhodnutí předcházel spor o nezávislost části ústavních soudců. Bureš totiž prohlásil, že pětice ústavních soudců je podjatá. Podle Bureše jsou to přátelé, známí nebo bývalí kolegové předsedkyně Nejvyššího soudu Brožové.
Podjatost Bureš vytkl Pavlu Holländerovi, Františku Duchoňovi, Vojenu Güttlerovi, Elišce Wagnerové a Michaele Židlické.
Bureš proto požádal Ústavní soud, aby se mohl účastnit řízení. Chtěl soudu sdělit své argumenty. Jenže ústavní soudci nenařídili ústní jednání, dnes pouze sdělili svůj verdikt.
"Vedlejšího účastníka v řízení o kompetenčním sporu zákon vůbec nezná. Nemohli jsme vyhovět," uvedl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
Bude ještě jeden verdikt
Ani dnešním jednáním spory Brožové o to, jak a v jaké funkci má v justici Bureš působit, nekončí.
Brožová považuje za protiústavní i Klausovo nedávné jmenování Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu.
Kvůli tomu podala kompetenční žalobu i na prezidenta Václava Klause. Podle výkladu Brožové má mít Nejvyšší soud jen jednoho místopředsedu - Bureš je druhým.
Přestože dnes Ústavní soud rozhodl, že Bureš na Nejvyšší soud nepatří, bude se vyjadřovat i k této věci - vynese obecně platný verdikt o tom, kolik místopředsedů má mít Nejvyšší soud.
Bude to už druhý případ, kdy před Ústavním soudem budou proti sobě stát prezident a šéfka Nejvyššího soudu. V prvním zamítl Klausovo odvolání Brožové jako nesprávné.
Ústavní soud uvedl, že prezident svým rozhodnutím zasáhl do práv Brožové zaručených Listinou lidských práv a svobod. Soudci se přitom odvolali i na své předchozí nálezy týkající se odvolání funkcionářů nebo zastupitelů.
Podle nich může v souladu s ústavou o odvolání předsedy soudu rozhodnout pouze soud.
Klaus v reakci na rozhodnutí uvedl, že jde o nebezpečný posun polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k ničím neomezené soudcovské autonomii.
