Praha - Pětaosmdesátiletá Růžena Janišová z Napajedel prožívala s každým krokem doslova muka, ale výměny kyčle se nedočkala. Od lékaře se totiž dozvěděla, že by na operaci kloubu čekala několik let. Své jméno proto na čekací listinu ani nenechala dát. "Nemělo by to cenu," svěřila se.
Dnes už by se nic podobného stát nemělo. Evropský parlament ve čtvrtek schválil normu, podle které budou moci pacienti ze všech evropských zemích čerpat péči prakticky kdekoliv. Ošetří je lékař v sousedním státě, péči pak proplatí pojišťovna v jeho rodné zemi.
Musí se ale jednat o případ, kdy se péče o pacienta v jeho zemi odkládá zbytečně.
Ošetření v Německu zaplatí Česko
"Směrnici posilující práva pacientů odhlasoval parlament dnes. Končí tak případy, kdy se pacientovi z ekonomických důvodů odpírá vycestovat za léčbou jinam," řekl deníku Aktuálně.cz europoslanec Jan Březina. Nad zájmy lidí, kteří podnikají ve zdravotnictví, se tak podle něj konečně dostává pacient.
Pacient, který se rozhodne pro ošetření v zahraničí, si ve své pojišťovně požádá o poukázku. Pojišťovna mu ji musí vydat. S ní pak odjede do nemocnice. Jakmile se vrátí domů, poukázka by mu měla zaručit, že mu pojišťovna péči zaplatí. A to do výše garantované v domovském státě.
"Pacient tak nebude muset cestovat s objemnou hotovostí či kreditní kartou," přiblížil Březina.
Péče se musela odkládat
Do budoucna by tak měly soudům odpadnout zbytečné spory. Evropský soud totiž normu přijal přesně deset let od přelomového rozsudku Soudního dvora, který právo na takzvanou přeshraniční zdravotní péči pacientovi přiznal.
"Dost ale bude záviset na každém případu. Zákon totiž obsahuje poněkud ošidnou formulaci, že se pacient nejprve musí setkat se zbytečným odkladem léčby ve své zemi. Rozhodně už je to ale něco hmatatelnějšího, než tomu bylo dřív," komentoval normu Březina.
Procento Evropanů se léčí mimo
Takzvanou přeshraniční lékařkou péči už lidé čerpali dnes, evropská komise odhaduje, že se na ni vydává asi jedno procento veřejných peněz ve zdravotnictví všech zemí. Tedy asi 10 miliard eur.
Nejčastěji k lékaři do jiných států jezdí lidé, kteří žijí kousek od hranic a mají to blíž právě do nemocnice v sousední zemi. Mimo vlast se léčí často lidé se vzácnými nemocemi. Další část zahraničních pacientů tvoří turisté, kteří se například zranili na dovolené.
Do budoucna chce Evropská unie také vytvořit jeden velký zdravotnický informační systém včetně internetových zdravotních knížek. Tam by lékaři z celého kontinentu získali rychle data o všech pacientech. Samozřejmě jen s jejich souhlasem.
"Člověk, který jede lyžovat do rakouských Alp a zlomí si tam nohu, by pak mohl jet do nejbližší nemocnice a tamní lékař by během vteřiny o něm měl naprosto kompletní zdravotní informace," přiblížil český ministerský náměstek Marek Šnajdr. Tvorba takového systému ale podle něj bude trvat několik let.
