Praha - Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, známá svými dlouholetými spory s prezidentem republiky Václavem Klausem, už za necelých pět let opustí svou funkci.
Vyplývá to z novely zákona o soudech a soudcích, který platí od loňského října. K předsedovi nejvyššího soudu byli zákonodárci štědřejší - funkční období mu končí až za deset let.
Pokud by pro Brožovou platila stejná pravidla jako pro funkcionáře okresních, krajských a vrchních soudů, opustila by funkci za šest let. Stejně jako ostatní předsedové, kteří nastoupili na své posty v letech 2001 a 2002.
Benda: Není to nic osobního
Soudcům se zákon, který dává všem soudním funkcionářům omezené mandáty, nelíbí a podle některých byl "ušit na míru" právě Brožové.
Zákonodárci to ale odmítají. "Není v tom absolutně nic osobního. Chtěli jsme změny rozložit v čase, aby jeden prezident vždy nejmenoval všechny klíčové funkcionáře nejvyššího i nejvyššího správního soudu," říká předseda ústavně právního výboru Marek Benda.
Připomíná, že stejně s předsedkyní Nejvyššího soudu končí i její místopředseda Pavel Kučera. (Jeden z aktérů takzvané kauzy justiční mafie - pozn. red.)
Sama Iva Brožová nechce své zkrácené funkční období komentovat. "Je to zneužitelné. Vždy mohu být napadena, že střežím jen svůj zájem," říká Brožová.
Senátoři novelu napadli u Ústavního soudu
Existuje možnost, že změny v postavení šéfů soudů přestanou platit dříve, než první z nich své funkce opustí. Novelu zákona totiž u Ústavního soudu napadla skupina senátorů - považují ji za protiústavní.
"Vadí nám nejen zásah do nezávislosti soudní moci v podobě omezených mandátů pro soudní funkcionáře, ale i způsob, jakým byly tyto změny prosazeny," vysvětluje senátorka Soňa Paukrtová, která je pod stížností kromě jiných podepsána.
Změny totiž navrhli poslanci ústavně právního výboru v takzvaném komplexním pozměňovacím návrhu. "To znamená, že neproběhla žádná připomínková řízení, nikdo nezkoumal dopady a podobně," říká senátorka. Podle ní je to u tak klíčové normy špatný postup.
Ministerstvo spravedlnosti za novelou zákona, tak jak vyšla z parlamentu, stojí.
"Rozhodně není jakýmkoli způsobem zaměřeno na konkrétní osoby, jeho cílem je především zabránit projevům únavy a ztráty motivace na těchto manažerských pozicích a dále dát možnost ostatním soudcům projevit své schopnosti ve vedení soudu. Ministerstvo spravedlnosti věří, že tento systém bude mít příznivý a "osvěžující" vliv na chod soudů," uvedla Jitka Zinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.
Soudcovská unie má na věc opačný názor. Podle ní výkonná moc získala nepřiměřený vliv na moc soudní.
