Brno - Válka státních zástupců stará tři roky, která proti sobě postavila někdejšího šéfa pražského zastupitelství Vlastimila Rampulu a jeho nástupkyni Lenku Bradáčovou, definitivně končí.

Ústavní soud totiž odmítl stížnost bývalé šéfky plzeňského státního zastupitelství Marie Polákové, která byla potrestána za to, že při kárné žalobě na svého podřízeného využila také odposlechy.

Poláková, která už je v důchodu, měla v případu podporu někdejší ústecké státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Opačného názoru byl ale vrchní zástupce Vlastimil Rampula, který na Polákovou podal kárnou žalobu.

Celý případ byl tak označovaný za válku státních zástupců, a dostal se dokonce do výroční zprávy BIS dokumentující nedobrou situaci v české justici.

Odposlechy českého Cattaniho

Poláková z odposlechů nasazených na exšéfa karlovarské pobočky policejní inspekce Miroslava Šouleje, obviněného ze zpronevěry, zjistila, že její podřízený, žalobce Libor Řeřicha zvaný "český Cattani", svému známému Šoulejovi pomáhá.

Poláková podala na Řeřichu kárnou žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Jenže neuspěla. Předsedkyně senátu a nynější ústavní soudkyně Milada Tomková v roce 2011 uvedla, že není možné použít citlivé informace získané z policejních odposlechů v rámci trestního řízení pro kárnou žalobu.

Řeřicha navíc žalobu označil za šikanu a snahu o skandalizaci jeho osoby. Na základě toho pak na Polákovou podal kárnou žalobu bývalý pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula. A uspěl.

Kárný senát rozhodl, že Poláková chybovala, když na základě odposlechů z jiné kauzy na podřízeného podala kárnou žalobu. Od trestu ale soud upustil s tím, že stačí projednání kárné žaloby. Poláková, kterou u soudu hájila právě Bradáčová, krátce na to odešla do důchodu. Řeřicha pracuje jako státní zástupce dodnes.

Stížnost neuspěla

Poláková se ale nevzdala a bránila se dál i u Ústavního soudu. Podle ní došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. A také bylo porušeno právo na nerušený výkon funkce.

Stížnost ale ústavní soudci nyní odmítli. Senát vedený Vladimírem Kůrkou tak potvrdil stanovisko, podle kterého v českém právním řádu neexistuje základ pro použití odposlechů telefonických hovorů pořízených v trestním řízení v řízení disciplinární povahy, jakým je řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce.

A Nejvyšší správní soud podle ústavních soudců přiměřeně zohlednil profesní kvality Polákové a upustil od uložení kárného opatření (tedy možnosti například odebrat část platu). Soudci navíc potvrdili, že neobstojí argumenty Polákové, podle kterých mají žalobci zkoušet, co se dá použít, zjišťovat hranice systému.

„Ústavní soud proto posoudil ústavní stížnost stěžovatelky jako návrh zjevně neopodstatněný," rozhodli soudci.