BIS jej oficiálně uvedla jako příklad podnikatelské skupiny, která prosazovala své zájmy nečistými metodami, ve spolupráci s úředníky a na úkor státu.
Svojí výroční zprávu za rok 2005 civilní kontrarozvědka zveřejnila v den, kdy sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost řeší okolnosti nedávných bezpečnostních opatření kvůli obavě z únosu židovských občanů v Praze. ČSSD podporovaná odvolaným šéfem "konkurenční" civilní rozvědky tvrdí, že opatření byla přehnaná. Vláda trvá na oprávněnosti svých kroků.
Pitr a jeho někdejší společník, boss podsvětí František Mrázek, v zemi podnikají od roku 1989, prakticky od té doby se také o ně permanentně zajímají bezpečnostní složky státu. Do zprávy BIS se nicméně dostali až poté, co byl letos v lednu Mrázek - klíčový muž podnikatelské skupiny kolem ústeckého podniku Setuza - zavražděn. A sám Pitr v těchto týdnech hraje o obnovu procesu, v němž už byl jednou odsouzený na několik let do vězení.
|
Co ví BIS, média dávno zveřejnila
Civilní kontrarozvědka má ze zákona povinnost shromažďovat informace, které mají chránit ekonomické zájmy státu. BIS sice ve své zprávě v "ekonomické" kapitole obšírně popisuje aktivity Pitrovy skupiny, všechny informace ale už dávno zveřejnila média.
BIS například dospěla k závěru, že aktivity skupiny dlouhodobě směřovaly k ovládnutí a oddlužení Setuzy na úkor státu. Nebo tvrdí: "Osoby okolo Pitra cíleně budovaly kontakty na státní úředníky". A do třetice: Stát ztratil kvůli aktivitám Pitrovy skupiny vliv na Setuzu.
Kontakty na politiky a státní úředníky se skupina nikdy netajila, veřejně o tom mluvil například i Mrázek, který tvrdil, že si volá s patnácti politiky. Proč ztratil stát vliv na Setuzu, média rozebírala několik týdnů a příběh stál politickou kariéru bývalého ministra zemědělství Jaroslava Palase. O snahách oddlužit Setuzu na úkor státu dokonce mluvil i expremiér Jiří Paroubek.
Proč agenti nezasáhli?
Tajná služba už ale neříká, co udělala, aby se Mrázkovi a spol. nepodařilo stát ze Setuzy vytlačit. Stejně se služba nepřiznává, jestli o plánu vůbec věděla, popřípadě proč o něm předem nikoho neinformovala. A zejména: Proč tu skupina mohla přes patnáct let nerušeně působit?
V ostatních ekonomických pasážích zprávy už je BIS na rozdíl od odstavců o Pitrovi nekonkrétní. Pouze říká, že jsou v zemi lobbisté a pracovníci PR agentur, které pro nejrůznější skupiny zajišťují nejrůznější výhody. Firmy, které se ucházejí o státní zakázky, často nastrkují místo sebe "bílé koně".
A co takhle ČKA?
Jediné konkrétní informace se týkají opět veřejně známého sporu ohledně privatizace Unipetrolu, kdy proti polskému vítězi PKN Orlen a českému partnerovi Andreji Babišovi vystupovali právě lidé z Mrázkovy a Pitrovy skupiny. BIS tvrdí, že kampaň byla účelově rozpoutána, aby zvrátila výsledky ukončené privatizace. Kdo za kampaní stál, už BIS neprozradila. Média opakovaně popisovala, že vítězství Poláků s Babišem se snažili zvrátit právě Pitr s Mrázkem.
Sama BIS v úvodu své ekonomické části píše, že ochrana významných ekonomických zájmů státu patřila i v roce 2005 mezi nejvýznamnější priority. "A proto jí BIS věnovala patřičnou pozornost."
Zpráva už ale neobsahuje vysvětlení, proč například mohla skupina lidí z Konsolidační agentury nerušeně vyvést půl miliardy korun, které jsou neznámo kde.
|
Nebo proč nezabránili aktivitám úředníků ze Státních hmotných rezerv a státem ovládaného podniku Čepro, kvůli nimž stát v minulých letech přišel o desítky miliónů.
