Praha - Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2010 kritizuje českou justici.

Podle tajné služby je zatížena korupcí, vynášením citlivých informací, pochybnými kontakty s podsvětím i liknavostí vrcholných představitelů.

Tato činnost i přes svou závažnost zůstala nepotrestána, a to kvůli zákonem vymezenému postavení soudců a státních zástupců.

Za ukázkový případ korupce a klientelismu BIS označila propojení části pedagogů plzeňské právnické fakulty s představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy.

"I v roce 2010 byly zaznamenány případy nestandardního jednání některých soudců a státních zástupců, jež představovaly ohrožení řádného výkonu justice," píše se ve zprávě.

Patřily mezi ně úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo zmanipulované soudní řízení. Podle BIS toto jednání sice mělo znaky kriminálních činů, ale vzhledem k postavení soudců a státních zástupců, které vymezuje zákon, je nebylo možné odpovídajícím způsobem postihnout.

Šéf pražského soudu: Zpráva BIS je skandální

Předseda pražského městského soudu Jan Sváček se proti tvrzením ve výroční zprávě ostře ohradil. "Výroční zprávu BIS považuji ve vztahu k soudnictví za téměř neuvěřitelnou a skandální," reagoval.

Podle něj mají zaměstnanci tajné služby povinnost předávat podezření z trestného činu orgánům činným v trestním řízení. Pokud důkazy mají a nepředají je policii, mohou se tím sami dopustit trestného činu ve formě neoznámení či nepřekažení trestného činu. V případě nižší intenzity podezřelého jednání pak mohou věc předat ministru spravedlnosti ke kárnému vyřízení.

"Pokud tak neučiní, pak takové důkazy pravděpodobně nemají, a tím řadí výroční zprávu BIS do kategorie bulvárních sdělení," uvedl Sváček s domněnkou, že "takto cílený a neadekvátní mediální útok ze strany tajných služeb na soudní moc by v jiném demokratickém státě byl zcela nemyslitelný a musel by vést k vyvození osobní odpovědnosti zástupců této instituce".

Předseda soudu také dodal, že očekává odpovídající reakci ministra spravedlnosti.

Podle náměstka ministra spravedlnosti Filipa Melzera se informace BIS netýkají obecně justice, ale pouze jednotlivých případů.

"Obecně můžeme justici charakterizovat jako organizaci, kde jsou lidé čestní, poctiví a mezi nimi se nacházejí černé ovce," uvedl.

Informace tajné služby ho však nepřekvapily, kontrarozvědka se prý o justici podobně vyjadřovala i v minulých letech. Úřad s ní podle Melzera spolupracuje na opatřeních která by pomohla situaci zlepšit.

Ukázkový průšvih? Plzeňská práva

Specifický problém podle BIS představuje bezpečnostní nespolehlivost některých soudců a státních zástupců. Tajná služba zaznamenala jejich kontakty s lidmi z podsvětí a další vazby, které by mohly závažně ovlivnit průběh soudního řízení.

BIS konstatuje, že největším problémem však zůstává korupce, která nabyla "velmi sofistikovaných podob" a jejíž odhalení či trestní stíhání je velmi obtížné například kvůli systému klientelistických sítí, ve kterém se přímé finanční vazby účastníků vytrácejí.

"Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se stalo propojení části pedagogického sboru Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy," uvádí se ve zprávě.

BIS loni sledovala, jakým způsobem bude vyvozena odpovědnost vůči lidem, kteří za praktikami stojí, ve zprávě však konstatuje, že žádná odpovědnost de facto vyvozena nebyla.

"Úsilí 'reformátorů' se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů," píše tajná služba. Podle ní byly na fakultě i po odchodu starého vedení ovlivňovány kontroly či pozměňována data v elektronických databázích, bývalé vedení si navíc udrželo kontakty na fakultě i na ministerstvu školství a v dalších vrcholných orgánech.