Rozhodla o tom bezpečnostní rada státu na dnešním zasedání. Přísná opatření vláda přijala před necelým měsícem v souvislosti s informacemi tajných služeb o hrozícím útoku teroristů.
"Nebudou už plošná, nicméně pořád ještě budou trvat," řekl po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Mirek Topolánek. Podle něj v současné době riziko teroristického útoku již zemi nehrozí.
"V dané chvíli se nezdá, že by nám hrozilo něco bezprostředně, ale nikdo vám to přesně neřekne, protože by to bylo velmi nezodpovědné," uvedl Topolánek.
V ohrožení mělo být letiště, nádraží nebo synagogy
Jeho kabinet v noci 23. září na mimořádném zasedání schválil zesílení bezpečnostních opatření v Praze. Důvodem byly zprávy tajných služeb o chystaném teroristickém útoku.
Policie i specializované útvary od té doby střeží desítky objektů včetně ruzyňského letiště, nádraží a dalších budov.
Podle médií chtěli teroristé v Praze zajmout věřící v synagoze. Zesílená bezpečnostní opatření prý měla útočníky odradit, někteří odborníci je ale kritizovali.
"Už v té úvodní informaci jsme řekli, že ta opatření mají kromě bezpečnostního i preventivní charakter," poznamenal dnes Topolánek.
Policisté ozbrojení samopaly v ulicích hlavního města tak měli odradit případné útočníky od jejich záměru. Toho se podle premiéra podařilo dosáhnout.
Podle mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka se sníží počet policistů v ulicích hlavního města. "Policie redukuje množství sil a prostředků, které na zajištění policejního opatření vyčlenila," sdělil mluvčí.
Rada: Utajované skutečnosti se musí lépe chránit
Bezpečnostní rada státu dnes také doporučila vládě, aby omezila okruh lidí, kteří mají bez prověrky přístup ke strategickým dokumentům NATO a EU. Novelu zákona o utajovaných skutečnostech by měl kabinet projednat ve středu.
O kontroverzních výjimkách z prověrek zřejmě budou čeští politici hovořit rovněž s generálním tajemníkem aliance Jaapem de Hoopem Schefferem, který přijede koncem října do České republiky.
"My jsme se dostali do problému a střetu s mezinárodní úmluvou nedávnou novelou zákona, která uvolňovala utajované informace zhruba pro okruh 5000 osob," uvedl Topolánek. Vláda by tak chtěla počet výjimek snížit na pět.
