Došlo k "odepření spravedlnosti", zastal se Babiše v kauze StB slovenský Ústavní soud

Jan Horák Jan Horák
13. 1. 2020 6:30
Kauza evidence premiéra Andreje Babiše coby agenta StB je zpět u Krajského soudu v Bratislavě. Tamější instance už má na stole odůvodnění slovenského Ústavního soudu, jenž loni do případu výrazně promluvil - zrušil rozsudky, které zamítly Babišovu žalobu. Aktuálně.cz v rozhodnutí zkoumalo, proč soud říká, že se stal obětí "odepření spravedlnosti". Premiér tvrdí, že s StB nespolupracoval.
Slovenský Ústavní soud chce, aby nižší soudy určily, koho může Andrej Babiš ve sporu o evidenci u StB žalovat.
Slovenský Ústavní soud chce, aby nižší soudy určily, koho může Andrej Babiš ve sporu o evidenci u StB žalovat. | Foto: Jakub Plíhal

Slovenský Ústavní soud zasáhl do kauzy loni 26. listopadu. V neveřejném jednání rozhodl, že předchozí instance konaly v rozporu s ústavou. Podle senátu v čele s Janou Baricovou potlačily Babišovo právo na spravedlivý proces. Nejvyšší soud i Krajský soud v Bratislavě selhaly, když neurčily, vůči komu se má premiér kvůli evidenci ve svazcích StB bránit. Z dřívějšího řízení bylo zřejmé, že žalovaným nemůže být Ústav paměti národa.

Odůvodnění verdiktu vypracoval Ústavní soud v prosinci. V druhé půlce měsíce ho pak poslal bratislavskému krajskému soudu, jenž případ znovu projedná. "Věc byla na soud doručena 31. prosince. Příslušný senát až po důkladném seznámení se s obsahem nálezu Ústavního soudu a nastudování věci zvolí další procesní postup v předmětném soudním řízení," sdělil Aktuálně.cz mluvčí krajského soudu Pavol Adamčiak.

Slovenská justice se letos bude případem Babišovy spolupráce s StB zabývat už sedmým rokem, případ začala rozplétat v červnu 2013. Český premiér a šéf hnutí ANO žaloval slovenský Ústav paměti národa, jenž svazky bývalé Státní bezpečnosti spravuje. Babiš v případu dlouho postupoval vítězně. První tří instance mu daly za pravdu, že je v seznamech StB zanesený neoprávněně.

Zlom přišel v říjnu 2017. Ústavní soud vyhověl stížnosti Ústavu paměti národa a předchozí rozsudky zrušil. Zkritizoval nižší soudy, že bez dalšího uvěřily svědectví bývalých agentů StB včetně Babišova řídicího důstojníka Julia Šumana. Podle jejich výpovědí agentem nebyl, jeho spis prý byl zfalšovaný. Ústavní soud také navzdory více než osm let platné judikatuře rozhodl, že Ústav paměti národa za evidenci agentů není právně odpovědný.

35 stran odůvodnění Ústavního soudu

Další soudní kolo se rovněž odehrávalo dlouho jednoznačně. Nejprve Krajský soud v Bratislavě žalobu zamítl, Babiš poté neuspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu. Další ústavní stížnost v případu podal tentokrát český premiér. A Ústavní soud mu dal za pravdu, že slovenská justice zkrátila jeho právo na spravedlivý proces. V minulých dnech zveřejnil odůvodnění verdiktu, které Aktuálně.cz prostudovalo.

Odůvodnění čítá 35 stran. Dokument rekapituluje průběh sporu, stejně jako uvádí Babišovy argumenty v ústavní stížnosti. Premiérův advokát Vojtěch Agner rozvedl obranu svého klienta ve čtyřech hlavních a sedmi navazujících bodech. Jádro jeho argumentace spočívá v tom, že po vyjmutí Ústavu paměti národa coby žalovaného slovenská justice neumožnila Babišovi zvolit si novou stranu sporu.

Jak šel čas s kauzou evidence Babiše ve svazcích StB

Letos v červnu uplyne sedm let, co se slovenské soudy začaly kauzou evidence českého premiéra Andreje Babiše coby agenta StB zabývat. Šest let pak uplyne od chvíle, kdy v kauze padl první rozsudek.

  • 26. června 2014 Okresní soud v Bratislavě vyhověl Babišově žalobě a rozhodl, že ve svazcích StB spravovaných Ústavem paměti národa je vedený jako agent Státní bezpečnosti neoprávněně.
  • 30. června 2015 odvolací Krajský soud v Bratislavě zamítl odvolání Ústavu paměti národa, platnost původního rozsudku potvrdil.
  • 31. ledna 2017 odmítl dovolání Ústavu paměti národa Nejvyšší soud.
  • 12. října 2017 do kauzy výrazně promluvil Ústavního soud. Předchozí dva rozsudky zrušil, kauza se vrátila bratislavskému krajskému soudu. Stěžejním argumentem bylo, že Ústav paměti národa nemůže být v této věci žalovanou stranou.
  • 30. ledna 2018 krajský soud Babišovu žalobu zamítl.
  • 31. května 2018 neuspěl Babiš s dovoláním u Nejvyššího soudu. 
  • 26. listopadu 2019 vyhověl Ústavní soudu Babišově ústavní stížnosti, případ se vrací ke Krajskému soudu v Bratislavě.

"Nejenže stát (…) v souladu se zásadou právní jistoty neposkytl stěžovateli vodítko, vůči komu uplatnit žalobu, ale ještě i právní jistotu nastolenou vlastními nejvyššími justičními orgány v konečném důsledku popřel. Stěžovatel se stal obětí nekonzistence judikatury a nedostatku právní jistoty," přibližuje odůvodnění, jak advokát Agner hájil Babiše. Na zveřejnění odůvodnění upozornily Seznam Zprávy.

Ústavní soud se ke zrušení předchozích rozsudků odrazil od svého prvního rozhodnutí ve věci, když z kauzy vyřadil Ústav paměti národa. Slovenská justice přitom v obdobných případech připouštěla podat na něj žalobu od roku 2008. Ústavní soud v odůvodnění z roku 2017 nechal indicii, že by se měly nižší soudy vypořádat s otázkou, koho by měl tedy Babiš žalovat. Do této věci sám vstoupit odmítl, protože mu to nepřísluší.

"Ústavní soud ponechává obecným soudům v rámci jejich následné rozhodovací činnosti (…) prostor k hledání odpovědi na otázku, jak má být poskytována efektivní soudní ochrana fyzickým osobám, které se domáhají určení, že jsou neoprávněně evidované v registračních protokolech bývalé Státní bezpečnosti," zní klíčová pasáž, kterou se měly nižší instance v druhém soudním kole řídit.

Porušení práva na spravedlivý proces

Jenže jak plyne z odůvodnění aktuálního verdiktu Ústavního soudu, zmíněný pokyn nerespektovaly. Ústavní soud uvádí, že krajský soud sice správně nechal stranou sporu Ústav paměti národa, ale tím dostál své roli jen napůl. V jeho rozsudku scházelo, kam se má premiér s žalobou kvůli své evidenci ve svazcích Státní bezpečnosti obrátit.

"Ústavní soud v této souvislosti zaprvé zdůrazňuje, že není ústavně akceptovatelné, aby si orgán veřejné moci vázanost právním názorem Ústavního soudu interpretoval jako vázanost pouze tou částí právního názoru, která se mu hodí a kterou si orgán veřejné moci libovolně vybere ve snaze zjednodušit si svou rozhodovací činnost," zní zásadní část posledního verdiktu Ústavního soudu.

Že krajský soud postupoval takto polovičatě, tím podle ústavní instance "způsobil vznik protiústavního stavu odepření spravedlnosti, a tím porušil základní právo stěžovatele (…) na spravedlivý soudní proces." Obdobně vzešel z kritiky strážců ústavy i Nejvyšší soud. Předchozí postup krajského soudu vyhodnotil pouze formálně, čímž "svévolně rezignoval na náležité věcné projednání předmětného dovolání."

Nejednoznačný pokyn Ústavního soudu

Nejvyšší soud měl podle ústavní instance přezkoumat, zda krajský soud určil novou žalovanou stranu. Další nesplněnou povinností Nejvyššího soudu bylo prověřit, jak se nižší instance vypořádala s tím, že z případu vypadl Ústav paměti národa, přestože podle judikatury v takových případech více než osm let jako žalovaný figuroval. Chyboval i v tom, když nereflektoval své předchozí rozhodnutí.

Byl to právě Nejvyšší soud, jenž roku 2008 určil předchozí platnou judikaturu, podle které měl žaloby kvůli evidenci ve svazcích StB snášet Ústav paměti národa. "Nejvyšší soud zmařil i zákonem předpokládanou možnost, aby velký senát (…) zaujal ve svém rozhodnutí závazný sjednocující právní názor, který by reflektoval i právní názor Ústavního soudu o absenci pasivní věcné legitimace Ústavu paměti národa," říká odůvodnění.

"Ústav paměti národa podobné rozhodnutí předpokládal, a to z důvodu následujícího nejednoznačného vyslovení názoru Ústavního soudu v nálezu z roku 2017," řekl Aktuálně.cz mluvčí ústavu Jerguš Sivoš s narážkou na zmíněnou pasáž, v níž Ústavní soud nechal nižším instancím prostor pro určení žalovaného subjektu. V čem spatřuje nejednoznačnost této části, Sivoš odmítl komentovat.

Omezil se na konstatování, že ústavu nepřísluší hodnotit rozhodování Ústavního soudu. Právnička ústavu Adela Martinkovičová pro Aktuálně.cz pouze uvedla, že argumentům, v čem nižší instance porušily Babišova ústavní práva, "rozumí".

Premiér v reakci na verdikt Ústavního soudu zůstal na svém. "Já jsem už třikrát vyhrál ten soud a není důvod, abych to nevyhrál. Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal." 

Ani soud pro lidská práva by ten spor nemohl rozhodnout jinak, je přesvědčený člen slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Předpokládaný demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden získal podporu největší koalice odborových organizací ve Spojených státech

Předpokládaný demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden dnes získal podporu největší koalice odborových organizací ve Spojených státech AFL-CIO. Centrála navíc slíbila, že se zasadí o to, aby současný prezident Donald Trump nebyl znovu zvolen do funkce v listopadových volbách, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy