Slovenský soud musí určit, koho měl Babiš ve sporu ohledně evidence u StB žalovat

ČTK ČTK
29. 11. 2019 13:18
Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou. V pátečním vyjádření to uvedl slovenský ústavní soud, jehož senát tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.
Český premiér Andrej Babiš
Český premiér Andrej Babiš | Foto: ČTK

Jeden ze senátů slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který dokumenty po StB spravuje. Tento verdikt znamenal průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě ÚPN.

Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by měl být žalovanou stranou. Také Babiš zažaloval ÚPN a domáhal se verdiktu, že je v archivních svazcích StB veden jako její agent neoprávněně.

V původním sporu proti ÚPN Babiš uspěl, po zmíněném předloňském rozhodnutí senátu ústavního soudu bratislavský krajský soud Babišovu žalobu v obnoveném líčení loni zamítl a toto rozhodnutí slovenský nejvyšší soud potvrdil. Babiš následně podal ústavní stížnost a ústavní soud tento týden v úterý oba poslední verdikty obecných soudů v kauze zrušil.

"Vzhledem k tomu, že obecné soudy důsledně nerespektovaly právní názor ústavního soudu vyjádřený v předchozím zrušujícím nálezu a nevypořádaly se s otázkou, kdo má být žalovanou stranou v předmětném sporu, ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení," uvedl ústavní soud k nejnovějšího verdiktu v případu, kterým dlouholetý spor vrátil krajskému soudu.

Podle ústavního soudu již bratislavský krajský soud plně nepostupoval v souladu s verdiktem ústavního soudu z roku 2017. Krajský soud sice akceptoval, že žalovaným nemá být ÚPN, ale zároveň neuvedl, kdo má být žalovanou stranou v Babišově žalobě na ochranu osobnosti. Z vyjádření ústavního soudu rovněž vyplývá, že nejvyšší soud zase případ náležitě neprojednal.

Babiš svou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Žalobu na ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, podal už v roce 2012, tedy před vstupem do politiky.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

Slovenský ústavní soud v kauze ale dříve zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové.

Babiš neměl koho žalovat, vytýká Ústavní soud

Deník Aktuálně.cz má k dispozici kompletní vyjádření, jímž Ústavní soud vysvětluje své aktuální rozhodnutí ve sporu Andreje Babiše o evidenci v seznamech StB. Prohlášení zní následovně: 

"Ústavní soud Slovenské republiky v neveřejném zasedání I. senátu 26. listopadu 2019 rozhodl, že základní právo stěžovatele na soudní ochranu a právo na spravedlivý proces rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě, jakož i usnesením Nejvyššího soudu Slovenské republiky byly porušeny.

Ústavní soud Slovenské republiky zrušuje rozsudek Krajského soudu v Bratislavě a usnesení Nejvyššího soudu Slovenské republiky a věc vrací Krajskému soudu v Bratislavě k dalšímu řízení.

Krajský soud v Bratislavě a Nejvyšší soud Slovenské republiky jsou povinni společně a nerozdílně uhradit stěžovateli náklady řízení spolu v částce 598,26 € na účet jeho právního zástupce do dvou měsíců od právní moci tohoto nálezu. Ústavní soud Slovenské republiky ve zbývající části ústavní stížnosti stěžovatele nevyhovuje.

Krajský soud v Bratislavě nepostupoval plně v souladu s právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 285/2017 ze dne 12. října 2017. Krajský soud v Bratislavě sice respektoval právní závěr Ústavního soudu o absenci pasivní věcné legitimace Ústavu paměti národa a žalobu stěžovatele zamítl, avšak arbitrárně nerespektoval právní názor Ústavního soudu, podle kterého měl identifikovat pasivně věcně legitimovaný subjekt ve věci žaloby o ochranu osobnosti podané stěžovatelem.

Ústavní soud dále dospěl k závěru, že Nejvyšší soud Slovenské republiky měl přistoupit k náležitému věcnému projednání dovolání, v rámci kterého měl důsledně posoudit, zda se krajský soud v rámci odůvodnění svého rozhodnutí náležitě argumentačně vyrovnal s odlišnou ustálenou judikaturou dovolacího soudu a zda identifikoval konkrétní subjekt , který je pasivně věcně legitimovaný ve věci žaloby o ochranu osobnosti podané stěžovatelem.

Vzhledem k tomu, že obecné soudy důsledně nerespektovaly právní názor Ústavního soudu vyjádřený v předchozím zrušujícím nálezu a nevypořádali se s otázkou, kdo má být žalovanou stranou v projednávaném případě, ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Jelikož nález ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 285/2017 ze dne 12. října 2017 znamenal v otázce žalovaného subjektu zásadní odklon od ustálené judikatury Nejvyššího soudu, bez vyřešení této otázky a argumentační vypořádání se s dřívějšími soudními rozhodnutími dochází k porušení principu právní jistoty a práva účastníka soudního řízení na soudní ochranu."

Video: Za Bublana unikaly svazky StB. ČSSD se ptala, jestli nemám něco na Babiše, říká Žáček

V 90. letech, kdy ještě nebyl zákon, unikaly svazky na podnikatele a kolovaly mezi novináři, tvrdí poslanec ODS a bývalý šéf ÚSTR Pavel Žáček. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy