Babiš chce centrum léčby rakoviny za miliardy. V krajích pak mohou chybět onkologové

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
Aktualizováno 17. 6. 2021 22:36
Za pět let by v Praze mohlo za sedm miliard vyrůst moderní onkologické centrum, jež má posunout léčbu i prevenci rakoviny v Česku. Podporují ho premiér Andrej Babiš i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Někteří onkologové ovšem upozorňují, že kvůli pražskému centru budou chybět odborníci v krajích. Peníze by investovali spíš do stávajících onkologických center, nových přístrojů či operačních sálů.
Premiér Andrej Babiš, ilustrační snímek
Premiér Andrej Babiš, ilustrační snímek | Foto: Jakub Plíhal

Hnutí ANO dosud nepředstavilo svůj volební program, už teď je ale zřejmé, že v předvolební kampani bude poutat pozornost i zdravotnictvím. Konkrétně bojem s rakovinou. Už loni v květnu, kdy se lidé kvůli epidemii nemoci covid-19 zajímali více o zdravotnictví, mluvil premiér Andrej Babiš (ANO) při návštěvě pražské porodnice U Apolináře o nutnosti snížit úmrtnost lidí na rakovinu. 

"Chci zachránit tisíce životů v rámci rakoviny," řekl tehdy Babiš. Přiznal, že ho zasáhly nejen vysoké počty nových pacientů, ale také úmrtí pětatřicetiletého člena jeho ochranky na rakovinu. O rok později už plán, jak v Česku zlepšit boj s rakovinou, dostává konkrétní obrysy.

Babiš podporuje výstavbu moderního Národního onkologického institutu za necelých sedm miliard korun. Vzniknout by měl v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Někteří onkologové oslovení redakcí Aktuálně.cz však plán kritizují. Vadí jim i to, že výstavbu nikdo nekonzultoval s Českou onkologickou společností.  

To, že má centrum Babišovu podporu, vyplývá například z nahrávky jednání Senátu, na kterou nedávno upozornily Seznam Zprávy. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková na jednání sdělila, že "onkologické supercentrum je jednoznačně podpořeno panem premiérem".

A senátorka Alena Dernerová (STAN), lékařka a místopředsedkyně senátního výboru pro zdravotní a sociální politiku, serveru řekla, že tehdejší ministr zdravotnictví Petr Arenberger (zvolený za ANO) jí potvrdil, že šlo o premiérovu ideu. Babišovi to měl přinést David Cibula, který vede Onkogynekologické centrum Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK a online deníku Aktuálně.cz potvrdil, že je autorem myšlenky.

S výstavbou institutu počítá Národní plán obnovy, dokument, jenž má pomoci nastartovat českou ekonomiku po pandemii a který minulý měsíc odsouhlasila vláda. Nový institut se má zaměřit na prevenci, diagnostiku i léčbu onkologických onemocnění v rámci jednoho pracoviště. Rakovinou každý rok v České republice onemocní přes 85 tisíc lidí a přibližně 27 tisíc jich na ni umírá. Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v tuzemsku.

Onkologická péče je nyní podle vládního dokumentu poskytována roztříštěně v rámci mnoha oddělení. "Výsledkem je malý objem poskytované péče, nedostatečná centralizace specializované péče, malý počet probíhajících klinických studií, limitovaná možnost přístupu pacientů k inovativní léčbě, nižší efektivita využití vybavení, ale i nedostatek specializovaného personálu," stojí v dokumentu. Vybudování centra s nejmodernějšími diagnostickými a léčebnými metodami by podle materiálu posílilo i mezinárodní spolupráci se špičkovými odborníky. 

Jeho stavba by měla být dokončena v roce 2026. Centrum za necelých sedm miliard korun mají zaplatit především peníze z Evropské unie, následný provoz má být nejdříve hrazen ze státního rozpočtu a později platbami pojišťoven za provedené výkony. Podle dokumentu by po dostavění centra nově vzniklo 1800 pracovních úvazků včetně podpůrných profesí. "Český onkologický institut bude koncentrovat přední špičkové onkology ze stávajících nemocničních zařízení," stojí v písemnosti.

"Nepotřebujeme revoluční řešení, ale nové přístroje"

Jenže právě to, že si institut vyžádá spoustu odborníků, je nyní terčem kritiky části onkologů, které redakce oslovila. Obávají se, že pražské centrum "spolkne" řadu odborníků, kteří pak budou chybět v regionech. 

"Neumím si představit, kde na to chtějí vzít personál. Pokud by vznikl tak velký, moderní institut, museli by tam být odborníci z různých oborů, aby se o onkologické pacienty mohli komplexně postarat. Pak by ale chyběli v jiných nemocnicích," upozorňuje přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Jakub Cvek. Už teď podle něho chybí odborníci, zatímco onkologických pacientů přibývá.

"Přitom péče o ně je čím dál náročnější, protože přibývá léčivých možností. Nelze proto vytvořit nový obří institut, aniž by se řeklo, kteří odborníci v něm budou potřeba a odkud se vezmou, to je jako stavění domu od komínu," říká Cvek. Aktuálně podle něj chybí nejen lékaři, ale také zdravotní sestry či onkologičtí asistenti. 

Cvek se domnívá, že by bylo lepší finančně podpořit stávající komplexní onkologická centra - v Česku jich je patnáct, z toho tři v Praze. "Některá pracoviště měla nedávno možnost rekonstrukce, jiná na ni ale stále čekají. Někde je potřeba modernizovat operační sály, které rychle zastarávají, jinde jsou potřeba nové přístroje," upozorňuje Cvek. 

Například ozařovací technika je za osm let na pokraji funkčnosti a po dvanácti letech je už nepoužitelná. "Určitě je kde investovat, ale rozhodně nejsme v tak špatné situaci, že bychom potřebovali revoluční řešení. Spíš bychom měli opečovávat, co máme," dodává Cvek. 

Smysluplná nepřijde výstavba dalšího onkologického centra v Praze ani přednostovi onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Bohuslavu Melicharovi. "V Praze už nyní funguje několik špičkových onkologických pracovišť, proto by mi přišlo efektivnější podpořit stávající pracoviště v Praze i v komplexních onkologických centrech mimo Prahu," říká.

Stihneme vychovat nové odborníky, tvrdí autor projektu

Myšlenku výstavby národního centra podporuje současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). "Teď diskutujeme o tom, jak centrum postavit, aby neznamenalo problém pro jiné nemocnice. Myslím, že se dá postavit tak, aby bylo funkční a přínosné," míní Vojtěch.

Podle něj se vede debata, jakou přesně péči bude institut poskytovat nebo jak bude zajištěna. Vojtěch tvrdí, že institut nemá odebrat odborníky z regionů, ale doplnit chybějící infrastrukturu pražské onkologické péče.

"Cílem je rozvrstvit péči mezi specializované centrum a nemocnice tak, aby se vzájemně doplňovaly a byly ku prospěchu pacientů i odborníků. Cílem je hledat spolupráci center, ne rozkol," říká Vojtěch. Do Prahy podle něj navíc už dnes jezdí onkologičtí pacienti také z jiných krajů, kde tato péče není pokryta, jako je třeba Karlovarský kraj.

Autor projektu, vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK David Cibula, prý obavám svých kolegů rozumí, uvědomuje si, že se odborné týmy budují desetiletí. "Na tak velký projekt se však musíme dívat jako na dlouhodobý. Pokud se institut bude stavět, umožní nám plánovat složení týmů po následujících pět let. A kapacity nového institutu by se rozvíjely postupně, dalších pět až deset let. Mezitím lze vychovávat nové odborníky," říká Cibula.

Zároveň upozorňuje, že onkologická péče v Praze je dnes poskytována roztříštěně v sedmi nemocnicích. Vznik institutu by tak podle něj vedl k reorganizaci poskytování péče v Praze.

"Ale budou to jistě změny pozvolné, které se budou vyvíjet deset až patnáct let. Můžeme to považovat za riziko nebo za příležitost," říká Cibula s tím, že podobné instituce, které fungují jako onkologické nemocnice, vznikají i jinde ve světě. 

V jedné budově by podle něj mělo být diagnostické oddělení, ambulance, chirurgické sály, chemoterapie, radioterapie, klinické studie s inovativní léčbou, laboratoře či centrum preventivní onkologie. 

"Zjednodušeně se dá říci, že pacient neobchází po odděleních, ale naopak, všechna potřebná péče je organizována kolem něj. Například o pacienta s nádorem tlustého střeva se tak od diagnostiky až po skončení léčby stará jeden tým," přibližuje Cibula. 

Přednosta olomoucké onkologické kliniky Bohuslav Melichar však upozorňuje, že by bylo potřeba zajistit i mnohé další odborníky, protože na péči o onkologicky nemocné se podílejí v menší či větší míře všechny lékařské obory.

"Špičkoví specialisté těchto oborů mohou pak v samostatném onkologickém centru chybět," říká. Bylo by tak podle něj lepší zachovat onkologická pracoviště uvnitř nemocnic. "Jedině velké univerzitní nemocnice jsou schopny zabezpečit dostupnost péče pro široké spektrum komplikací spojených s nádorovým onemocněním a jeho léčbou nonstop v týdnu," vysvětluje.

Primář onkologického oddělení jihlavské nemocnice Lubomír Slavíček souhlasí s tím, že by si Praha zasloužila komplexní centrum, jako je v Brně Masarykův onkologický ústav, který má dnes status Národního onkologického centra. Zároveň však podle něj zůstává řada nezodpovězených důležitých otázek.

"Není jasné, kdo a za jakých podmínek tam bude pracovat, nebo jaký vztah bude mít toto centrum s ostatními nemocnicemi v Praze. Nevím, jak by to fungovalo. To bychom tam ,natahali‘ odborníky z regionů? Neumím si představit, že ti stávající by s tím souhlasili," upozorňuje Slavíček.

Ani pacienti by podle něj nechtěli jezdit do Prahy, protože jim vyhovuje, že péči mají dostupnou na území svého kraje. "Měl by být udržován systém, jaký je, tedy financovat rozvoj stávajících center. Jakékoli jejich omezení naopak bude znamenat zhoršení dostupnosti péče," říká Slavíček s tím, že pokud chce premiér Babiš posílit prevenci rakoviny, měl by na ni dát peníze regionům. "Když lidem z Moravy přijde pozvánka na vyšetření do pražského centra, bude to pro ně daleko," míní jihlavský primář. 

Česká onkologická společnost nedávno zveřejnila stanovisko, ve kterém uvádí, že nebyla k tvorbě onkologické části Plánu národní obnovy přizvána. "Česká onkologická společnost považuje funkční a dobře vybavenou síť Komplexních onkologických center za základ kvalitní péče o nemocné s nádory a jedinou cestu k dalšímu zlepšení výsledků onkologické léčby a prevence," uvádí ve stanovisku. 

Téma rakoviny má pomoci zapomenout na covid, říká politolog

Podle politologa Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka je stavba onkologického centra rovněž politickým tématem. Podle něj potřebuje premiér Andrej Babiš najít téma, kterým by z veřejné debaty vytlačil covid a to, jak jeho vláda zvládala pandemii. "Rakovina je jedním z nejčastějších příčin úmrtí a týká se mnoha lidí. Pro řadu voličů to může být velmi citlivé téma. A může to fungovat," říká Kopeček.

Upozorňuje však také, že Babiš o výstavbě institutu hovořil mnohem víc, když do úřadu nastupoval tehdejší ministr zdravotnictví Arenberger, který je zároveň ředitelem nemocnice na Vinohradech, kde má onkologický institut vzniknout. "Teď mám pocit, že v posledních několika týdnech šlo toto téma trochu do pozadí," podotýká Kopeček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy