reklama
 
 

Ani náznak obrany, jen naprostá odevzdanost. Archiv zveřejnil vynucená doznání "kompliců" Slánského

28. 4. 2018
Národní archiv zpřístupnil první zvukové stopy z procesu s takzvaným Slánského protistátním spikleneckým centrem.

Praha - Ponurá atmosféra soudních síní v době vrcholících stalinistických čistek v roce 1952 je poprvé na dosah pár kliknutí myši. Národní archiv začal na svém webu zveřejňovat první zdigitalizované záznamy z materiálů objevených v březnu ve zchátralé továrně v Panenských Břežanech.

Digitalizaci nalezených zvukových pásů z procesu se Slánským a dalšími údajnými členy smyšleného "protistátního spikleneckého centra", které vládnoucí komunisté poslali na popraviště nebo jim udělili doživotní tresty, zajišťuje Český rozhlas.

Ten archivu 20. dubna předal první zdigitalizované záznamy. "Byly bez jakýchkoliv popisných údajů. Přesto jsme se rozhodli je ihned poskytnout veřejnosti," uvedl Národní archiv. Zpřístupněné materiály lze najít zde.

Záznamy objevené v Panenských Břežanech identifikoval historik Petr Blažek, který ale namítá, že způsob zveřejnění materiálů bez kontextových informací není profesionální.

"Jsem tím poměrně zklamaný. Pokud chce Národní archiv jen ukázat na průběh té digitalizace, dokážu to pochopit, ale i tak jsem očekával, že tam budou základní informace, které posluchači umožní pochopit dobový kontext onoho procesu, představí historické postavy, aktéry a podobně," říká Blažek.

Za přínosné by pokládal vytvoření mezioborového týmu, který bude moci využít zkušeností lidí, kteří se politickými procesy dlouhodobě zabývají a kteří by dokázali získaná data představit veřejnosti v podobě smysluplné pro širokou veřejnost. Reakci Národního archivu se redakci Aktuálně.cz nepodařilo získat.

Bez vůle k obraně. Ministr zahraničí věděl, že je ztracen

První desítka zveřejněných záznamů obsahuje například výpověď ministra zahraničních věcí Vladimíra Clementise. Ten sice patřil ke strůjcům února 1948, v roce 1939 ale kritizoval pakt Stalina s Hitlerem, známý též jako dohoda Molotov-Ribbentrop. Od té doby byl u Stalina "v podmínce".

Podle historika Michala Macháčka věděl Clementis hned po zatčení, že je ztracen. "Sověti nezapomněli na jeho kritický postoj k sovětsko-německému paktu a k útoku sovětských vojsk vůči Finsku, za což byl také v roce 1940 vyloučen ze strany. A což mu ostatně připomenul po válce sám Stalin během osobního setkání. Plně přistoupil na vykonstruovaná obvinění, která roboticky opakoval i během soudního jednání," řekl Aktuálně.cz Macháček.

Clementisova výpověď skutečně svědčí o rezignaci na sebemenší snahu se hájit. Ministr byl zatčen v lednu 1951, represivní složky režimu ho tak na proces "připravovaly" téměř dva roky. Obnášelo to fyzické i psychické strádání, odpírání spánku a doslovné učení výpovědi.

"Mé otevřené protisovětské vystoupení získalo mi sympatie nejen v nejreakčnějších kruzích československé emigrace. (…) Největší zájem o můj osud projevoval známý reakcionář a agent Hubert Ripka, se kterým jsem navázal úzké nepřátelské spojení po mém příchodu do Paříže," líčil zcela bez emocí Clementis. (Ripka byl za války aktivní v odboji ve Francii a Anglii, v únoru 1948 rezignoval z funkce ministra zahraničního obchodu a emigroval, pozn. red.)

Monotónní tón výpovědi byl patrně dán i tím, že vyšetřovatelé obviněným před soudem snížili zátěž, dopřáli spánek a podávali sedativa.

Mnohem spíš než soud, kde se obžalovaní hájí, působí Clementisova výpověď jako vyprávění doplňující obžalobu. "V Londýně jste navázali přímé nepřátelské spojení s Benešem," zaznělo u soudu, na což poklidně přitakal a dodal, že věděl, že exilový prezident "je kapitalistického, protisovětského zaměření a že všemožně usiluje o to, aby po válce byl Sovětský svaz zbaven vlivu v Československu".

Právě Benešovo zklamání z postoje západních velmocí v době mnichovské krize přitom vedlo k jeho snaze orientovat československou politiku i na Moskvu. Za války stál u podpisu československo-sovětské spojenecké smlouvy. V únoru 1948 pak už nemocný prezident neměl sílu vzdorovat komunistickému, Sověty podporovanému převratu.

Když Clementisovi u soudu vyčetli, že "je správnější říci, že se stal stejným zrádcem československého lidu jako jeho stejně smýšlející přátelé", bez hnutí brvou konstatoval, že to přiznává. Jeho vůle k odporu už byla dávno zlomena.

Odporný řetěz lotrovství a zločinů, hřímal Urválek

Na jiném záznamu zase hovoří nechvalně známý komunistický prokurátor Josef Urválek, který se účastnil například i politického procesu s Miladou Horákovou a proslul svou bezohledností a horlivostí.

"Den za dnem byl před tváří všeho lidu naší země odhalován řetěz zrady, škůdnictví a zaprodávání vlasti. Odporný řetěz lotrovství a zločinů, nad něž nebylo ohavnějších v dějinách naší země. Srdce všech našich pracujících, budovatelů krásné budoucnosti našich národů, je naplněno nejhlubším opovržením a spravedlivým hněvem k těm, kteří se dali do služeb nepřátel lidstva - amerických imperialistů a jejich nelidských válečných plánů," pronášel s nenávistnou dikcí v závěrečné řeči prokurátor.

Temná záležitost, soudí historik

Podle historika Petra Blažka zvukový záznam dokládá, že obžalovaní byli donuceni se doslova naučit scénář procesu.

"Záznam ukazuje, že v písemně publikované propagandistické verzi jsou vynechány některé věci, které se nehodily, je také slyšet, jak prokurátor nebo soudce listuje ve scénáři procesu. Clementis naučenou výpověď doslova recituje včetně pomlk a důrazů. Celé je to velmi temná záležitost," říká historik Petr Blažek, který pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Objev záznamů a jejich zveřejňování pokládá za zajímavé i Ivan Margolius, jehož otec Rudolf byl při procesu popraven. "Hodně se ale obávám, jaká bude reakce. V Česku se o detailech procesu moc neví a teď se to začíná zveřejňovat, aniž by bylo pořádně vysvětleno, o co jde. Tomu lidé nemůžou rozumět," přidává se Margolius, který žije ve Spojeném království, k výhradě historika Blažka.

Náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius v procesu podle dostupných informací figuroval čistě jako oběť. Do KSČ vstoupil v roce 1945, krátce po návratu z koncentračního tábora a ztrátě všech členů rodiny. V komunismu viděl naději na lepší svět.

Komunisté "retušovali" své selhání

Historik Michal Macháček si všímá, že v audiozáznamu jsou oproti publikovaným textovým přepisům navíc pasáže, v nichž Vladimír Clementis hovořil konkrétněji o zahraničněpolitických otázkách zejména v souvislosti s Maďarskem, o komunistických vizích svébytnosti Slovenska a o přímluvách prezidenta Beneše za to, aby Clementis dostal zpět členství v KSČ.

"Patrně bylo vyhodnoceno, že se jedná o citlivé otázky. Nebyla snaha příliš ventilovat oficiální poválečnou stranickou politiku vůči Slovákům a Maďarům, která po únoru 1948 zaznamenala změny. V případě výpovědi o navrácení členství v KSČ patrně vadil fakt, že nepřímo poukazovala na selhání stranického vedení včele s Klementem Gottwaldem, že se nechalo ovlivnit Benešem, který jako autor koncepce Československa jako mostu mezi Východem a Západem byl během celého procesu charakterizován jako agent nepřátelského antisovětského Západu a 'řídící důstojník' Clementise," řekl Aktuálně.cz Macháček.

autor: Jan Wirnitzer | 28. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama