Exekucí není tolik, kolik se uvádí, tvrdí sporná analýza. Zaštítil ji i Dlouhý

Radek Dragoun Radek Dragoun
31. 10. 2019 5:30
Nejsme žádné chudé Česko, jak se to prezentuje v médiích, znělo opakovaně na tiskové konferenci Hospodářské komory, které se účastnil i její prezident Vladimír Dlouhý. Údaj, že je v Česku více než 800 tisíc lidí v exekuci, je podle něj i dalších účastníků akce výrazně nadhodnocený. A předložili vlastní analýzu. Podle neziskových organizací se v ní však dopouští nesprávného zobecnění.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. | Foto: Jakub Plíhal

Hojně používaná čísla o počtu exekucí jsou výrazně nadhodnocená, tvrdí jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá, která si spolu s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým na tiskové konferenci stěžovala, jak se v Česku mluví o tom, že zde žije významná část společnosti na hranici dluhové pasti.

Podle Mapy exekucí, kterou zpracovala Otevřená společnost, čelí v Česku tomuto problému 821 tisíc lidí, na něž je uvaleno celkem 4,7 milionu exekucí. Podle Veselé a Dlouhého to není pravda. 

Dlouhý navíc upozorňoval, že takový náhled na Česko výrazně ovlivňuje jeho ekonomickou situaci. "Dneska život podnikatelů a makroekonomického analytika hrozně záleží na tom, jaká jsou očekávání. A když budeme masírovat národ, že jsme země chudoby s pandemií exekucí, tak očekávání od podnikatelů budou horší a podle toho se zpomalí ekonomika. To je hlavní důvod, proč jsme se jako Hospodářská komora rozhodli tuto tiskovou konferenci udělat," vysvětlil Dlouhý.

Nabídl poté analýzu, kterou zpracovala společnost InsolCentrum. Její závěr nabízí o poznání jiné hodnocení situace: dosavadní čísla o exekucích jsou podle této analýzy výrazně přestřelená. 

Test konkrétních obcí

Analytici se opírají o test, který provedli ve třech vesnicích. Poprosili jejich starosty, aby v evidenci exekucí prolustrovali všechny své obyvatele a výsledky porovnali s údaji, které o jejich obci uvádí Mapa exekucí. Čísla se výrazně lišila.

Ve Vrbnu nad Lesy, obci na Lounsku se 183 obyvateli, je podle mapy v exekuci 70 procent obyvatel, podle zjištění starosty jde však pouze o 12 procent. O více než 25 procent nižší výsledek starostové odhalili i v dalších dvou testovaných obcích - Hradišti na Benešovsku o 25 obyvatelích a v Novém Dvoře na Nymbursku, který má 75 obyvatel.

"Nebudu zastírat, že i my, kteří jsme měli o číslech pochybnosti, jsme byli šokováni. Vybrali jsme první tři obce a já jsem poté testování zastavila, protože ten obraz nás opravdu ubezpečil, že se musí jednat o zkreslení a o nesprávné údaje," komentovala to Veselá.

Kdyby bylo tolik lidí v exekuci, máme tu sociální napětí

Podle Veselé navíc proti vysokému číslu exekucí v Česku svědčí také ekonomická situace v zemi. "Závěr, který se uvádí v médiích, že Česko je zemí chudoby s milionem lidí v dluhové pasti, není správný. Česko je prosperující stát a možná na to ani nepotřebujeme tolik statistik. Stačí mít zdravý úsudek. Země, která by měla desetinu populace zadluženou, by vykazovala jiné makroekonomické i fiskální charakteristiky, byla by vyšší nezaměstnanost a jistě by zde bylo i vyšší sociální napětí," prohlásila Veselá.

Pro rozpory, které přinesla analýza obyvatel ve třech obcích, má však autor Mapy exekucí Radek Hábl vysvětlení. Koneckonců sám už před časem upozorňoval, že u malých obcí nemusí čísla úplně sedět. Důvodem je to, že řada vesnic má podobné názvy a Exekutorská komora to v některých případech špatně odliší.

"Člověk v exekuci z Vrbna pod Lesy se může velmi jednoduše započítat místo do Vrbna pod Lesy do Vrbna pod Pradědem. Exekuce je pak jen špatně přiřazená k jiné vesnici. Stejný problém může být u Hradiště. Podívejte se, kolik je Hradišť v celé České republice," vysvětluje Hábl, jehož projekt vychází z dat centrální evidence exekucí.

Čísla nemusí sedět také kvůli tomu, že zatímco mapa pracuje s údaji z roku 2017, starostové je porovnávali se současnými čísly. Někteří lidé tak mohli mezitím exekuci splatit, což u tak malé obce může s procenty výrazně zahýbat. Hábl navíc upozorňuje, že exekuce se evidují v místě, kde člověk žil v době, kdy na něj byla exekuce uvalena. "Milion exekucí bylo zahájeno před rokem 2010. Lidé v obci nemusí už dávno bydlet, ale exekuce se řeší tam, protože tam vznikla," oponuje dále Hábl.

Je to účelová analýza, tvrdí autor Mapy exekucí

Dojít k závěru, že exekucí je ve skutečnosti v Česku méně, na základě testu tří velmi malých obcí považuje Hábl za účelové. Podle něj to maximálně vypovídá o tom, že zatímco v jedné vesnici je ve skutečnosti o pár lidí v exekuci méně, v jiné jich je zase více. "Celková čísla ale sedí," tvrdí Hábl.

"Vidíme v tom snahu problém s exekucemi bagatelizovat," říká Hábl. Zároveň upozornil, že organizace - Česká advokátní kancelář, Hospodářská komora a společnost InsolCentrum -, které měly na tiskové konferenci své zástupce, patří k odpůrcům místní příslušnosti soudních exekutorů. Právě tu by měla zavést novela exekučního řádu, kterou se v těchto dnech bude zabývat Poslanecká sněmovna. Hábl toto vnímá jako nástroj, jak přesvědčit poslance, že problém s exekucemi není ve skutečnosti tak velký, aby bylo nutné změnu přijmout.

Po zavedení takzvané teritoriality soudních exekutorů volají odborníci, kteří pracují s lidmi v exekuci. Kdyby takový princip v Česku, podobně jako ve valné většině evropských států fungoval, exekutoři by mohli vykonávat svou pravomoc jen v určitém obvodu, kde sídlí jejich úřad. V současnosti může exekutor působit po celém území Česka. Příslušného exekutora si vybírá sám věřitel, de facto mezi nimi tak funguje hospodářská soutěž. Některé exekutorské úřady tak řeší desetitisíce exekucí ročně, zatímco jiné jen několik stovek.

Porušili veškeré vědecké postupy, říkají exekutoři

Veselá na tiskové konferenci také prohlásila, že jejich zjištění by měli uvítat i exekutoři. "Úvahy o tom, že celkový počet exekucí je daleko nižší, by měly být potěšující pro exekutory, protože celkové mediální vidění posledních dvou let bylo založeno zejména na obavě, že se do exekuce dostala významná část české populace a že to je možná proces, který není úplně správný a podobně," uvedla Veselá.

Jenže ani Exekutorská komora analýzu Veselé nepřijala. Podle komory způsob, jakým došla společnost k závěru, že exekucí je ve skutečnosti méně, porušuje "veškeré vědecké a metodické postupy", když si záměrně vybrala tři obce, u kterých bylo zjevné, že obsahují chybná data. "Vzorek 282 obyvatel daných tří obcí nelze při celkovém počtu 10,65 milionu obyvatel České republiky považovat za jakkoli relevantní nebo vypovídající; totéž platí i o vzorku tří malých obcí z celkového počtu 6253 obcí v České republice," uvedla komora ve svém prohlášení.

Exekutorská komora sice tvrdí, že i Mapa exekucí obsahuje chybné výstupy - z toho důvodu už s jejími autory nespolupracuje -, to však ale podle ní neznamená, že data v centrální evidenci exekucí jsou chybná nebo nadhodnocená.

Hábl navíc upozorňuje, že pokud jsou celková čísla o téměř pěti milionech exekucí nepřesná, tak opačným směrem. Je jich tedy výrazně více. Centrální registr exekucí totiž neobsahuje státní exekuce. Tedy exekuce, které vznikají kvůli nezaplacení daní, pokut či místních poplatků. Stát je nijak centrálně neeviduje, kolik jich je, tak není jasné. 

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 7 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy