Akademie věd se utlumí. Fischer souhlasí

Petr Holub
29. 6. 2009 17:40
Fischerova vláda připravila rozpočet výzkumu na léta 2010 až 2012 podle Topolánkovy reformy
Vědci mají reformu, které se nyní bojí.
Vědci mají reformu, které se nyní bojí. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Měl to být dlouho očekávaný krok k tomu, aby se Česko stalo technologickou velmocí. Dnes přední vědci varují, že dojde ke katastrofě výzkumu.

Topolánkova vláda dosáhla posledního úspěchu, když třetího března sněmovna schválila reformu výzkumu skoro jednohlasně. Proti bylo jen několik lidovců. Senát návrh schválil, aniž ho projednal.

Dnes už reforma běží samočinně. Fischerova vláda podle ní připravila rozpočet výzkumu na léta 2010 až 2012. Dnes ministři rozpočet schválili přes protesty některých vědců.

Nemožné skutkem

Jednoznačně proti je nejsilnější výzkumná instituce v zemi.

„Rozpočet Akademie věd poklesne o tak dramatické částky, že při dodržení navrženého trendu postupně zanikne," reagovala na vládní materiál její Akademická rada.

Protesty jsou pochopitelné. Stát dává Akademii věd v letošním rozpočtu 5,9 miliardy. Napřesrok může maximálně získat o 300 milionů méně, v dalším roce o miliardu. V roce 2012, tedy v posledním roce reformy poklesnou státní dotace proti letošku o 1,5 miliardy.

„Ačkoli se to nezdá možné, nový systém podpory výzkumu bude mnohonásobně horší, než dnešní neadresný a neefektivní systém," tvrdí Štěpán Jurajda, který řídí ekonomický ústav CERGE-EI. Jurajdův ústav částečně podléhá Akademii věd a částečně Karlově univerzitě.

Kronika plánovaného úpadku

Útlum Akademie věd není účelem reformy a riziko se objevilo až shodou okolností.

Důležitou součástí Topolánkových změn se stal nový model hodnocení vědecké práce. Ústavy podle něho dostanou peníze na provoz (tzv. institucionální dotace), pokud budou mít dost publikací, patentů a technologických zlepšení.

Nový model během tří let nahradí starý systém tzv. výzkumných záměrů.

V příštím roce se tak rozdělí třetina provozních dotací podle publikací a patentů z roku 2008. Akademie věd tak přijde o 300 milionů korun. V roce 2011 o dvojnásobek a o rok později o trojnásobek této částky.

Podle Jurajdy se tím kvalita české vědy nezlepší. Víc peněz podle něho dostanou ústavy, které se soustředí jen na vykazování výsledků, aniž skutečně něco objeví. „Povede to k pseudoprodukci zaměřené na využití mezer v systému. Například v sociálních vědách sebereme každý jen trochu použitelný text a vydáme ho jako knihu," varuje Jurajda.

Také na univerzity dojde

Méně si stěžují vysoké školy, které v příštím roce dostanou 300 milionů na úkor Akademie věd.

O další peníze mohou soutěžit s některými resortními ústavy. „Zákon předpokládající uplatnění nových zásad pro rozdělování financí již v roce 2010 musí být nyní dodržen. Opačný postup by byl přinejmenším věcně nesprávný," doporučuje rektor Karlovy univerzity Václav Hampl.

Ovšem také podle rektora je nový systém hodnocení málo věrohodný a žádá změny především v dotacích pro léta 2011 a 2012. „Výhledy rezignují na jakékoliv navýšení prostředků na vědu a výzkum pro další roky," stěžuje si Hampl.

Původní Topolánkův plán počítal s tím, že výdaje v reformních letech porostou o osm procent, Fischer je donucen výdaje během krize zmrazit na současné úrovni 24,8 miliardy.

Proto v roce 2011 reforma tvrdě zasáhne vedle Akademie věd také vysoké školy. Univerzity tak mohou v prvním roce reformy získat až miliardu korun, ve druhém však o polovinu z toho přijdou.

Nebezpečné technologie

Důvodem je fakt, že roku 2011 začne přerozdělovat peníze na inovační projekty Technologická agentura. Přihlásit se o ně budou moci firmy, které budou spolupracovat s některým vědeckým ústavem.

Právě soukromí výzkumníci jsou hlavním vítězem osekané reformy výzkumu a vývoje. Už letos vláda zvýšila rozpočet na granty ministerstva průmyslu pro podniky z 2,6 na 3,2 miliardy. Za dva roky začne Technologická agentura rozdělovat firmám další miliardu.

Vzhledem k tomu, že se výdaje na výzkum v příštích letech nezvýší, musí vláda miliardu pro agenturu vzít z rozpočtů akademických ústavů a škol.

Berte nebo nechte ležet

Podle vládních expertů přicházejí přinejmenším protesty Akademie věd příliš pozdě.

Upozorňují, že reformní zákony už jsou schváleny. Jejich případná změna by trvala nejméně dva roky a předem není jisté, jestli se akademici napodruhé proti průmyslové lobby prosadí.

Dnes platí, že k části státních dotací pro příští rok se akademici dostanou jen přes nový systém hodnocení. Namísto letošních pěti miliard korun na provoz se budou muset spokojit s částkou 4,7 miliardy.

To je ale pořád lepší, než varianta, že když budou nový model hodnocení bojkotovat. Pak by se dostali nejvýš k 3,4 miliardám.           

 

Právě se děje

před 17 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy