Adventní výzva varuje před fašizací české společnosti. Za den ji podepsalo přes tisíc lidí

Domácí Domácí
3. 12. 2015 13:26
Kolegium Paměti národa zveřejnilo ve čtvrtek adventní výzvu namířenou proti nenávisti, agresivitě a fašizaci části české společnosti. Za několik hodin výzvu svým podpisem podpořilo více než šestnáct set lidí. Cílem výzvy je podle autorů varování, aby se neopakovalo to, co jsme prožili ve 20. století, když došlo k relativizování hodnot, za které česká společnost bojovala. Autoři výzvy se také snaží upozornit na „nenávist, agresivitu a fašizující tendence nemalé části společnosti.“
Demonstrace proti islámu na Albertově 17. listopadu.
Demonstrace proti islámu na Albertově 17. listopadu. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Kolegium Paměti národa zveřejnilo ve čtvrtek adventní výzvu namířenou proti nenávisti, agresivitěfašizaci části české společnosti. Pod výzvou se za několik hodin nashromáždilo více než šestnáct set podpisů od lidí, kteří ji také podporují. Výzvu mimo jiné podepsal například filosof Jan Sokol, socioložka Jiřina Šiklová, katolický kněz Tomáš Halík a další osobnosti veřejného života.

Cílem výzvy podle Kolegia je varování, aby se neopakovalo to, co jsme prožili ve 20. století, když došlo k relativizování hodnot, za které česká společnost bojovala. Dnes tomu napomáhají falešní vůdci, kteří nás opět rozdělují na dva tábory stojící proti sobě.

Signatáři se snaží především upozornit na „nenávist, agresivitu a fašizující tendence nemalé části společnosti.“ Někteří lidé, kteří se prohlašují za vlastence, propadají vzteklému nacionalismu, provolávají hesla „Čechy Čechům“, „Smrt kolaborantům“ a nosí šibenice nad hlavami na znamení pomsty.

Podle autorů výzvy je ale skutečné vlastenectví spojené spíše s humanistickou tradicí T. G. Masaryka spočívající v úctě k demokracii a svobodě.

Neznáme řešení problému migrace

Právě humanistické postoje společnosti jsou potřebné k uchopení problematiky migrace. Autoři výzvy tvrdí, že neznají řešení, jak zastavit migraci a stejně tak nemohou zaručit, že mezi uprchlíky nepřicházejí do Evropy i nepřátelé a zločinci. Na migranty je podle nich třeba nahlížet jako na lidi prosící o pomoc, kteří hledají bezpečí a lepší život.

Podobnou výzvu zveřejnili už v srpnu vědci a další pracovníci akademických a výzkumných institucí. Akademici se tehdy ohradili proti nárůstu xenofobních nálad v české společnosti. Upozorňovala také na znepokojivé aktivity extremistických skupin, které podle nich na veřejnosti nemají dostatečnou protiváhu.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček výzvu vědců kritizoval: "Tato aktivita pouze prohlubuje příkop mezi takzvanými elitami a českou společností. Všem, kdo v Evropě žijí, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení," uvedl.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy