reklama
 
 

190 dní čekání na rodinu. Pomalé soudy ubližují dětem

20. 4. 2015 5:30
Doba, za kterou soud rozhodne o pěstounské péči, se zase prodloužila. Nastávají absurdní situace, kdy si dlouhodobí pěstouni berou dítě polooficiálně a ti přechodní jim přeposílají státní příspěvky.

Praha – V Česku se na svěření dítěte do pěstounské péče čeká v průměru 190 dní, tedy déle než půl roku. Vyplývá to ze statistiky ministerstva spravedlnosti za loňský rok. Jde o nejdelší lhůty za poslední tři roky.

V Praze trvá rozhodnutí v průměru dokonce 216 dní, podobně jsou na tom i severní Čechy nebo jižní Morava. Pokud mají děti štěstí, mohou díky předběžnému opatření čekací lhůtu strávit u budoucích pěstounů nebo alespoň v takzvané přechodné pěstounské péči. Jsou ale i případy, kdy na rozhodnutí čekají v ústavech.

Podle rodinného psychologa Jeronýma Klimeše jsou tak dlouhé lhůty problematické především pro nejmenší děti. "Pro nemluvně v ústavu je taková doba tragická. Na jednu ošetřovatelku tam připadá čtyři nebo šest dětí, což je de facto týrání,“ upozorňuje Klimeš.

Přechodných pěstounů jsou zatím v Česku čtyři stovky a v kojeneckých ústavech stále zůstává kolem 1200 dětí. Více než šest tisíc starších dětí žije v dětských domovech a ústavech. "Měli jsme tu případ sedmiletého chlapečka, který žil v ústavu a našli se pro něj pěstouni. Trvalo šest měsíců, než soud rozhodl. U dítěte je přitom znát každý den,“ popisuje Ria Černá z občanského sdružení Amalthea.

Situaci pěstounských rodin řešil minulý týden i sněmovní sociální výbor. "Délka řízení se rok od roku zvyšuje. Jsou to šílená čísla vzhledem k dětem,“ uvedla poslankyně Radka Maxová (ANO), podle které by pomohlo zavedení lhůt, v nichž musejí soudci rozhodnout. 

Ministerstvo: Lhůty nepodporujeme

Ministerstvo spravedlnosti připouští, že rychlost soudů není optimální, ke lhůtám se ovšem staví spíše odmítavě. "V obecné rovině ministerstvo nepodporuje zavádění lhůt v opatrovnickém řízení, nicméně v některých specifických typech o nich lze uvažovat,“ uvedl mluvčí ministerstva Jiří Hovorka s tím, že se v tuto chvíli jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Lhůta sama o sobě navíc nepomůže, protože soudců je málo a jsou zahlcení případy. Zatímco před dvěma lety řešily soudy kolem 1900 případů v souvislosti s pěstounskou péčí, loni to bylo o tisícovku více. Navíc jim přibyla agenda v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Ministerstvo spravedlnosti proto slibuje, že si udělá analýzu zatížení jednotlivých soudů a bude se snažit jim přidat pracovníky navíc.

Pěstounská péče

Přechodná pěstounská péče

Do přechodné pěstounské péče je dítě umístěno ihned poté, co je odebráno rodičům. Pro přechodné pěstouny jde o klasické zaměstnání placené státem 20 tisíci korunami měsíčně. Dítě by u nich mělo zůstat jen na nezbytně nutnou dobu, než se může vrátit k rodině, jít k dlouhodobým pěstounům nebo k adoptivním rodičům. Maximálně mohou děti v této péči zůstat jeden rok. Krátkodobou pěstounskou péči poskytují téměř čtyři stovky českých rodin.

Dlouhodobá pěstounská péče

O svěření dítěte do dlouhodobé pěstounské péče rozhoduje soud. Dítě žije v rodině pěstounů, kteří většinou mají vlastní zaměstnání. V roce 2013 bylo v pěstounské péči přes 14 tisíc dětí.

Podle soudců kromě velkého množství případů věc zdržují také sami biologičtí rodiče, kteří jsou proti pěstounské péči, nebo je naopak lze jen obtížně zastihnout. "Stane se, že o věci už je dávno rozhodnuto, a pořád se ještě doručuje rodičům, stěhujícím se z místa na místo, nebo jejichž pobyt není znám. V tom případě prodloužení řízení o třeba i dva měsíce není výjimečné,“ uvedla soudkyně obvodního soudu Prahy 4 Michaela Přidalová.

Ona sama řeší problém tím, že vyhoví žádostem o předběžné opatření, díky kterým může jít k dlouhodobým pěstounům dříve. "Ve svém senátě nemám žádné takové řízení, kde by dítě setrvávalo v ústavní péči nebo v nevhodném prostředí, a přitom bylo vedeno řízení o pěstounskou péči,“ dodala Přidalová.

Ne všichni soudci ale postupují stejně. Podle předsedy Sdružení pěstounských rodin Pavla Šnýda je klíčové, ke kterému soudci se případ dostane. Část z nich předběžná opatření nevyužívá, nebo je nevyřizuje dostatečně rychle.

"Podvody" s dětmi, zadlužení pěstouni

Nejisté lhůty také značně komplikují přechod dětí do nové rodiny. "Často se setkáváme s názorem, že předáváme dítě ze dne na den. To samozřejmě není pravda – předem dítě s novou rodinou seznamujeme, už k nim má vztah. A pak nám soud odročí jednání o tři měsíce. Malé dítě nedokáže pochopit, proč musí čekat,“ vysvětluje psycholog Martin Galbavý.

Nejistota pak vede k často absurdním situacím, kdy si dlouhodobí pěstouni polooficiálně berou dítě k sobě a přechodní pěstouni jim přeposílají příspěvky na dítě, jiné rodiny se zase zadluží. "Měl jsem případ, kdy prarodiče rok čekali na rozhodnutí a následné přidělení peněz. Zadlužili se půlmilionem,“ dodal Galbavý.

Problém se navíc přenáší napříč celým pěstounským systémem – pokud by soudy rozhodovaly rychleji a přechodní pěstouni by u sebe neměli děti dlouhé měsíce, zvládli by se postarat o větší množství dětí. Ty místo toho musejí čekat v ústavech.

autor: Lucie Stuchlíková | 20. 4. 2015 5:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama