Každé dvacáté dítě loni nedokončilo základní školu, většina končí v osmé třídě

ČTK ČTK
11. 5. 2019 9:14
Ačkoli tomu bude v příštím týdnu 150 let od doby, kdy byla na českém území zavedena povinná školní docházka, některé děti ani v dnešní době základní vzdělání nezískají. Podle údajů ministerstva školství se to ročně týká zhruba šesti procent žáků základních škol. V loňském roce nedokončilo základní vzdělání v běžných základních školách přibližně 4 800 dětí z 81 428, které tyto školy opustily.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Martin Svozílek/Economia

V současnosti musí děti do základní školy (ZŠ) chodit alespoň devět let. Základní vzdělání získá žák, který úspěšně ukončí devátý ročník ZŠ. "Tedy pokud žák opakoval a ze ZŠ odešel například v osmém ročníku, základní vzdělání nezískal, stejně tak pokud propadl v devátém ročníku a již nepokračoval v ZŠ ve vzdělávání," uvedlo ministerstvo školství. Ti, kdo základního vzdělání nedosáhli, si ho mohou doplnit ve speciálních kurzech, dodal úřad.

Podle dat, která ministerstvu předaly základní školy, ukončilo v loňském školním roce povinnou školní docházku 82 091 žáků. Základního vzdělání v běžných školách nedosáhlo 4 797 z nich, což je 5,9 procenta. Pokud se k nim připočtou žáci speciálních škol, kteří i v případě úspěšného absolvování mají jen takzvané základy vzdělání, tak školy bez základního vzdělání ukončilo 5 460 žáků. To je 6,7 procenta žáků, kteří ZŠ opustili.

Z údajů ve statistických ročenkách úřadu vyplývá, že velká část neúspěšných končí v osmé třídě. Loni to bylo 3241 dětí, předloni 3192 a ještě o rok dříve 3113 žáků.

V sedmé třídě skončilo loni s povinnou školní docházkou 780 dětí, ve školním roce 2016/2018 to bylo 775 školáků a rok předtím 675 žáků. V nižších ročnících končí děti spíše výjimečně, jde o jednotlivce.

Odklad má každé páté dítě

Pokud rodiče v šesti letech dítě do školy nezapíšou, hrozí jim pokuta pět tisíc korun. Jestliže to spádová škola zjistí, měla by to oznámit orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), který to pak řeší dále, uvedlo ministerstvo. Jak často se to stává, úřad neví.

Kolem 20 procent šestiletých dostává v pedagogicko-psychologických poradnách takzvaný odklad povinné docházky. Mohou pak nastoupit do školy až v sedmi letech. Jejich počet je terčem časté kritiky. Podle některých odborníků by se odklad měl týkat maximálně dvou procent předškoláků. Podle psychologů nicméně řada dětí není v šesti letech na školu zralá a v Česku by se nejdřív musel zásadně změnit přístup k výuce.

Současnou devítiletou školní docházku zavedla novela školského zákona v roce 1995. Platí nejvýše do konce školního roku, ve kterém dítě oslaví 17. narozeniny, a týká se všech občanů ČR, ale i cizinců, kteří v Česku pobývají déle než 90 dní.

Zhruba 9 300 českých dětí se podle údajů ministerstva loni vzdělávalo v zahraničí nebo na zahraniční škole v ČR. I v takových případech by měly být zapsány také do české školy v ČR.

Povinná školní docházka oslaví 150 let

Vzdělávání žáků v českých zemích prošlo v minulosti dlouhým vývojem. V polovině 18. století bylo školství podle historiků v dost neutěšeném stavu, a to po všech stránkách. Výraznou změnou bylo přijetí Všeobecného školního řádu v roce 1774, který zavedl docházku do škol. Povinná však tehdy ještě nebyla. Situace se změnila až před 150 lety, 14. května 1869, kdy byl přijat školský zákon, který povinnou školní docházku definitivně zavedl.

"Rádi bychom viděli, kdyby rodičové své děti ve věku šesti až 12 let do škol posílali," uvedla císařovna Marie Terezie při zavedení první školské reformy (nejen) v českých zemích.

Všeobecný školní řád z 6. prosince 1774 zavedl školy triviální, hlavní a normální a zvýšil kvalitu učitelů i vlastní výuky. Učitelé tehdy nebyli příliš vzdělaní, často to byli vysloužilí vojáci, jejich plat byl nízký a škol moc nebylo. Učilo se hlavně přes zimu, protože jinak musely děti pomáhat na poli.

Základem tereziánské školské reformy, kterou monarchie poprvé vyjádřila zájem na vzdělání svého obyvatelstva, bylo vybudování sítě veřejných škol. V menších městech a vesnicích měly být zřizovány jednotřídní či dvoutřídní školy triviální (podle tří základních předmětů, takzvaného trivia: čtení, psaní a počítání), ve větších městech to měly být trojtřídní školy hlavní, rozšiřující znalosti z triviálních škol, a v Praze a Brně školy normální, dovršující obecné vzdělání.

Norma tehdy povinnou školní docházku ještě nenařizovala, protože v monarchii neexistovala dostatečně hustá síť škol. Úřady nicméně počítaly s tím, že počet studujících dětí bude postupně narůstat. Výraznou novinkou Všeobecného školního řádu bylo i to, že zřizované školy měly poskytovat vzdělání nejen chlapcům, ale také dívkám. Nově pro ně tedy byly ustanoveny dívčí třídy a zhruba již od roku 1780 se dívky účastnily vyučování společně s chlapci.

Sankce pro rodiče od 19. století

Povinnou školní docházku v délce osmi let pak stanovil školský zákon z roku 1869. Ten také určil sankce (od pokut až po pobyt ve vězení) pro rodiče, kteří na pravidelnou docházku svých dětí příliš nedbali.

Začaly tehdy vznikat první školy s různými specializovanými učebnami, například pro výuku přírodních věd. Zákon též zřídil středoškolské učitelské ústavy, formuloval zásady pro financování školství a řešil i rozsah výukového úvazku učitelů.

V návaznosti na školský zákon pak byly ve školách v roce 1870 zrušeny tělesné tresty a o pět let později zrovnoprávněn plat učitelek s platem učitelů. Zákon z roku 1869 platil s drobnějšími úpravami až do přijetí zákona o jednotné škole v roce 1948, který představoval zlom v systému školství.

Zákon o jednotné škole soustředil všechny typy škol (včetně soukromých, církevních a škol, jež byly do té doby v pravomoci jiných resortů) pod centrální školský úřad.

Délka povinné školní docházky se v průběhu let různě měnila, od šestileté ještě z dob Marie Terezie, přes osmiletou, devítiletou (platí i v současnosti) až po desetiletou. Po listopadu 1989 pak přišly na řadu další změny v organizaci vzdělávání. Na scénu se například vrátila víceletá gymnázia, začaly vznikat soukromé školy, vyšší odborné školy a vysoké školy neuniverzitního typu.

Video: Děti se bojí dělat chyby, říká pražská učitelka

Je u nás pevně zabydlený strach z chyb, děti se je bojí dělat, když ale pochopí, že chyba není ostuda, mají do života vyhráno, říká Petra Šubrtová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brankář Škarek opustil kemp Islanders a zamířil na farmu

Český hokejový brankář Jakub Škarek se z tréninkového kempu New York Islanders přesunul na farmu do Bridgeportu. Devatenáctiletého odchovance Jihlavy, jehož si Islanders vybrali loni ve třetím kole draftu na 72. pozici, čeká první sezona v Severní Americe. V minulém ročníku chytal Škarek ve finské lize za Pelicans Lahti.

Škarek uzavřel loni v červenci s Islanders tříletou nováčkovskou smlouvu. Za Lahti odchytal 22 utkání s průměrem 2,45 obdržené branky na zápas, úspěšností zákroků 90,58 procenta a jednou udržel čisté konto. V sedmi duelech nastoupil i ve druhé nejvyšší finské lize za Peliitat Heinola.

Další zprávy