Objev dne – Česká republika může přijít o miliardy korun, které vybrala na darovací dani z emisních povolenek přidělených tuzemským průmyslovým podnikům v letech 2011 a 2012.

Pět velkých firem kvůli retroaktivnímu opatření, kterým chtěla vláda předejít skokovému růstu cen elektřiny po fotovoltaickém boomu, podalo na stát žalobu, další se k tomuto kroku chystají. Odborníci jim přisuzují značné šance na úspěch.

Podle informací Insideru například dodavatel energií pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto Ško-Energo už u Krajského soudu v Praze se žalobou uspěl. Stát však podal kasační stížnost.

Ministerstvo životního prostředí spočítalo, že případná lavina obdobných žalob by stát mohla připravit zhruba o 7,53 miliardy, které na dvouleté darovací dani z povolenek vybral. O dalších několik miliard by částku mohl navýšit úrok.

O žalobě uvažuje Dalkia

Žalobu na stát kvůli povinnosti platit daň z povolenek, které byly podniku přiděleny loni a předloni, zvažuje také teplárenská společnost Dalkia. „Je to zatím ve stádiu úvah. Konkrétní kroky jsme ještě nepodnikli," upřesnil pro Insider předseda představenstva Dalkie Zdeněk Duba. A odvolává se na povinnost péče řádného hospodáře.

Podle něj je darovací daň z povolenek bezesporu retroaktivním krokem a fakt, že Dalkia kvůli této dani přišla o více než 150 milionů korun, ji nutí uvažovat o soudní cestě. „Je nám líto, že politici v roce 2007 přijali chybné rozhodnutí k fotovoltaice a umožnili tak transfer 30 miliard korun ročně mnohdy anonymním solárním baronům," poznamenal Duba.

ČEZ chce zůstat stranou

Největší finanční objem poskytl na darovací dani z emisních povolenek polostátní podnik ČEZ. Ten za darované emisní povolenky v letech 2011 a 2012 zaplatil 5,4 miliardy korun, tedy přes 70 procent celkové odvedené částky. Přesto se však svého práva získat peníze zpět domáhat nebude.

„Situaci monitorujeme, ale v současné době o zahájení sporu o navrácení darovací daně z emisních povolenek neuvažujeme," řekla Barbora Půlpánová, mluvčí skupiny ČEZ.

Systémové řešení financování podpory obnovitelných zdrojů před žalobami pak upřednostňuje společnost ArcelorMittal Ostrava. Přestože uvalení darovací daně na přidělené povolenky považuje za nesprávný krok, spuštění vlny žalob na stát by snahy najít zmíněné systémové řešení podle firmy zhatilo.

Za strategický bod zájmu případnou žalobu označily bez dalšího komentáře například Elektrárny Opatovice. Vyjádření odmítly také Třinecké železárny nebo Alpiq Generation.

Rychlá náplast na solární boom

Jaký bude mít vrácení darovací daně z emisních povolenek skutečný finanční dopad na stát, bude záležet na tom, kolik firem půjde do sporů a zda nejvyšší soudní instance nezákonnost této daně potvrdí. A také jak vysoký úrok vysoudí. „Jeho celková výše (úroku) by podle okolností mohla dosáhnout i řádu několika miliard korun," říká Jana Pytelková-Svobodová ze společnosti KPMG.

Darovací daň z emisních povolenek se sazbou 32 procent byla jedním z opatření, kterými chtěl stát zabránit skokovému nárůstu cen elektřiny pro spotřebitele.

Základem darovací daně byla průměrná tržní hodnota povolenky na emise skleníkových plynů k 28. únoru příslušného roku vynásobená počtem přidělených povolenek. Průměrná cena emisní povolenky byla pro rok 2011 stanovena na 349,84 koruny a pro rok 2012 na 201,79 koruny.

Podle údajů ministerstva životního prostředí se povinnost platit tuto daň v roce 2011 vztahovala na 48 subjektů, v roce 2012 pak na 46 subjektů. Za tyto dva roky bylo firmám bezplatně přiděleno více než 85 milionů emisních povolenek. V roce 2011 dosáhl výběr daně objemu 4,8 miliardy korun, v roce následujícím pak šlo o 2,7 miliardy korun.

Kateřina Vokurková