Analýza - Pokud opravdu přijde škytavka na toho, o kom se za jeho zády mluví, musí teď Zdeněk Bakala proškytat celé dny. Jeho jméno se přetřásá dnes a denně v kancelářích burzovních analytiků, na večírcích karlovarského filmového festivalu i v hornických domácnostech na Ostravsku. Vládce největšího balíku akcií těžební skupiny NWR, vlastníka Ostravsko-karvinských dolů, z těch rozhovorů nevychází dobře. Není divu. Drobní akcionáři NWR, ať se rekrutují z řad boháčů, nebo řadových zaměstnanců OKD, už měsíce sledují, jak se jejich akcie mění na bezcennou makulaturu. Bakalu často považují za viníka a s napětím čekají, jak se ke krizi dolů postaví.
Bakala (doly ovládá prostřednictvím firmy BXR s několika partnery, největším je Petr Kadas) má ale omezené možnosti. „Základní příčinu potíží nemají vlastníci NWR v rukou. Trh s uhlím se v nejbližších dvou letech nezvedne. Na vině je propad průmyslu, nízká cena elektřiny a rozvoj těžby břidličného plynu v USA. Ty prostě uhlí nepřejí,“ říká Jozef Janov, spolumajitel nedávno vzniklého investičního fondu Hartenberg.
Janov, stejně jako řada dalších expertů oslovených deníkem Insider, příliš nevěří, že situaci zachrání úsporný plán, který Bakalovi manažeři NWR a dolům naordinovali 16. května. Škrty, které do konce tohoto roku mají vynést 2,6 miliardy korun, ani plánovaný prodej majetku totiž na finanční stabilizaci NWR stačit nebudou.
Koksovny pro Otavu?
NWR v květnu oznámila, že prodá jednu ze dvou hlavních dcer NWR, koksovny OKK. Minulý týden uvedla, že na prodej je také Důl Paskov. S ním nabízí zřejmě i polský důl Debiensko. NWR sama to sice nepotvrdila, ale o nabídce v tomto smyslu mluví šéf polské firmy Jastrzebska Spólka Weglova (JSW) Jaroslaw Zagorowski. Investiční odborníci nicméně nečekají z těchto prodejů závratný výnos. I když NWR oslovila řadu potenciálních zájemců, kupci se o její aktiva nejspíš neservou.
Začněme od koksoven: nejvážnějším kandidátem na jejich koupi je někdejší privatizátor OKD Petr Otava, majitel obchodní firmy Metalimex. Kromě něj zatím nejsou známi další zájemci a na licitaci nažhavených uchazečů, která cenu vyžene vysoko, to nevypadá. Koksárenská aktiva se nyní v Evropě nakupují zhruba za 5–6násobek svého zisku EBITDA, ten loni u OKK představoval asi 7 milionů eur, což by odpovídalo prodejní ceně někde kolem 40 milionů eur. Výsledky OKK se ale zhoršují a na trhu se proslýchá, že Otava za ně nehodlá nabízet moc. Dobře ví, že NWR prodává pod tlakem a ve spěchu.
O Debiensko může podle znalců polské energetiky mít zájem nanejvýš JSW, s jejímiž lokalitami Debiensko sousedí. Jenomže důl je nečinný, spustit těžbu bude mimořádně nákladné. V dnešní době se to nevyplatí ani Polákům. Pokud by Debiensko kupovali, pak jen jako rozvojový projekt pro budoucnost, což také nevěstí zvlášť vysoký výnos. Zájemci o koupi českého Paskova jsou už teprve ve hvězdách: Jde o nejztrátovější z šachet OKD, kde zbývá k dotěžení už jen posledních 21 milionů tun uhlí, těžko si představit kupce, jemuž by se investice do Paskova vyplatila. Šachta je spíš kandidátem na zavření než na prodej.
NWR si navíc nemůže mezi kupci moc vybírat. Potřebuje poslat investorům jasný signál, že sahá po penězích, a tak na prodej spěchá – přinejmenším koksovny chce mít NWR „z domu“ do konce prázdnin.
S kolektivkou má pomoci zprostředkovatel
Pak je tu plán vnitřních úspor. OKD minulý týden potvrdily zrušení míst pro 250 zaměstnanců a zhruba 1300 kontraktorů z externích firem. Nepodařilo se jim ale vyjednat s odbory plošné desetiprocentní snížení platů: týká se zatím jen asi 500 lidí se smluvním platem. U ostatních se proti zrušení prázdninových a vánočních prémií, jež mělo celkově k desetiprocentní úspoře vést, postavily odbory. Selhalo také jednání o nové kolektivní smlouvě, takže platová ustanovení z té původní platí zatím na neurčito. „Návrh odborů na novou kolektivku nereflektoval aktuální ekonomickou situaci. Odbory navrhly přizvat do vyjednávání zprostředkovatele, vedení OKD se k tomu vyjádří příští týden,“ říká mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Šéfové OKD bojují o úspory na dalších frontách. Podařilo se jim domluvit prodej 400 tis. tun uhlí ležícího na skládkách teplárenské Dalkii. Ta tak s předstihem zaplatila za téměř polovinu své roční spotřeby přes 300 milionů korun. Daní za peníze na dřevo je ovšem nižší cena: „O detailech nechci mluvit, ale bylo to pro nás velmi výhodné,“ říká šéf Dalkie Zdeněk Duba. S dalšími zákazníky, například s ČEZ či Třineckými železárnami, doly zatím jednaly o předplatbě marně.
Analytici specializovaní na energetický trh se shodují, že květnový úsporný plán nebude pro stabilizaci NWR stačit, protože se ho jednak nepodaří plně realizovat, jednak se od jara, kdy vznikl, situace na trhu dál zhoršila. Šéfové dolů slibují další kroky: „Ještě důležitější než první fáze úspor bude kompletní změna restrukturalizace firmy a vytvoření nového podnikatelského modelu. V tomto směru probíhají analýzy, jak postupovat na té které šachtě či lokalitě,“ říká mluvčí Vladislav Sobol. I přes tato prohlášení ale důvěra trhu v NWR klesá. Hodnota akcie NWR, která se před pěti lety začala na burze prodávat za 400 korun a krátce nato byla k mání až za 630 korun, spadla na dvacetikorunu. A třeba Deutsche Bank její cílovou cenu vidí na 15 korunách, Bank of America dokonce na pětikoruně.
Investoři v panice
Pro Bakalu je osud NWR mimořádně důležitý. Právě díky NWR si kdysi vysloužil nálepku geniálního stratéga a schopného byznysmena. Do koupě OKD vložil peníze vydělané prodejem poradenské firmy Patria. Důlní část OKD od počátku hodlal pod hlavičkou nově založené, v Holandsku posazené NWR poslat na burzu. Dlouho s partnery tento krok chystali, plán jim ale zkomplikoval nástup krize.
Premiéra akcií NWR na burzách v Praze, Londýně a Varšavě se tak nakonec odehrála v květnu 2008. Byl to šťastný moment: Majitelé dolů přesně vystihli uprostřed krize okamžik, kdy si trhy nakrátko vydechly. Investoři uvěřili, že potížím je konec, byli vyhladovělí po několikaměsíčních propadech burz. Na NWR se doslova vrhli, během pár dnů za ně zaplatili přes 35 miliard korun, z čeho většina putovala k Bakalovi a Kadasovi. Akcie ochotně nakupovali i řadoví zaměstnanci OKD, jež k tomu jejich šéfové vyzývali. O to víc na Ostravany dnes krize jejich firmy dopadá – nejenže se jim znehodnotily úspory vložené do akcií, navíc se bojí o práci v OKD. A děsí je představa, že nebudou mít na nájem v někdejších podnikových bytech, jež dnes patří další Bakalou ovládané firmě RPG.
Kromě chytrého načasování se na fenomenálním úspěchu Bakaly a spol. podepsal i fakt, že před investory předvedli brilantní prezentaci byznysového příběhu. Optimisticky třeba popisovali šance na spuštění těžby v dolech v Debiensku či českém Frenštátě, kde se sice skrývají pod zemí solidní zásoby, ale přístup k nim od počátku označovala řada těžařských expertů za složitý. Varování, že se NWR těžba v nových lokalitách nikdy nevyplatí, tehdy chtěl málokdo slyšet. Dnes toho řada investorů lituje a ozývají se hlasy, že majitelé NWR situaci lakovali příliš narůžovo. Jak už bylo řečeno, osud Debienska je nejasný z technicko-ekonomických důvodů. A těžbu ve Frenštátě na samé hranici Chráněné krajinné oblasti Beskydy zas nehodlají připustit beskydské obce: právě před týdnem nařídil místní stavební úřad po vleklém řízení, že majitelé musí zbourat stavby v areálu Dolu Frenštát včetně těžních věží z 80. let, protože nikdy nebyly pravoplatně povolené. Správní řízení není definitivně pravomocně ukončeno, ale šance na těžbu ve Frenštátě klesá.
Investoři, jak známo, mají sklon ke stádnímu chování. A tak podobně jako v roce 2009 Bakalovi nekriticky věřili, dnes ho proklínají. Vyčítají mu, že s partnery NWR či OKD zbytečně zadlužili. Že léta slibovali k ostravským dolům přidat další dobré akvizice v Polsku či na Ukrajině, ale nakonec k nim nekoupili nic. Že jejich úsporná strategie není dobrá. "Nechápu třeba, proč řeší personální úspory propouštěním stovek lidí s dvacetitisícovými platy, když by jednodušší bylo zbavit se královsky placených zahraničních manažerů v orgánech NWR a OKD, kteří stejně nedokážou nic než generovat ztrátu,“ okomentoval s despektem záchranný plán NWR v neformálním rozhovoru pro Insider jistý investiční matador.
Zásah z vlastní kapsy?
Je situace OKD skutečně kritická a zralá na bankrot? Problémem NWR jsou kromě mizérie na trhu dluhy, které za sebou táhne v důsledku obřího investičního programu minulých let. Za předchozího německého ředitele OKD Klause Dietra Becka doly velkoryse modernizovaly, v letech 2008 až 2012 do svého rozvoje nalily 27 miliard korun. Dnes se ve firmě šušká, že Beck nakupoval zbytečně draho, že zbytečně pořizoval nejlepší americké a německé stroje zvučných značek.
Beck se loni, zřejmě v předtuše potíží, rozhodl z OKD odejít, firma po něm zdědila splácení úvěrů a dluhopisů, jež na financování svého rozvoje vydávala.
První emise dluhopisů za 500 milionů eur je splatná už v roce 2018, nová z letošního ledna (275 milionů eur) o tři roky později. Už teď se ale množí pochyby, zda bude mít NWR byť i jen na splácení úroků od příštího roku. Proto jsou fondy, jež dluhopisy drží, ještě ve větší pohotovosti než drobní akcionáři. Právě ony mají teď osud NWR v rukou.
Sílí hlasy, podle nichž zbývá Bakalovi, Kadasovi a spol. jen jediná cesta, jak si v prekérní situaci zachovat tvář: Sáhnout do vlastní kapsy a posílit kapitál NWR několikamiliardovou injekcí, jež umožní překlenout měsíce stagnujícího trhu. Právě k tomu je tlačí investiční fondy a zřejmě i individuální investoři typu žraloka z někdejšího Motoinvestu Libora Sadílka, který podle serveru motejlek.com utopil v akciích NWR několik miliard korun a hrozí prý „nájezdem“ na většinové vlastníky.
Bakala si odjakživa zakládal na pověsti úspěšného byznysmena a lidé z jeho okolí tvrdí, že o finanční pomoci NWR přinejmenším uvažuje.
Ověřit to přímo u něj nelze, Insider jej prostřednictvím PR aparátu společnosti NWR žádal o interview, ovšem marně. V rozhovoru pro Hospodářské noviny Bakala nedávno prohlásil, že je připraven NWR podporovat. Pro měsíčník Forbes však na přímou otázku, zda je ochoten peníze do firmy doplnit, řekl: „NWR má vysokou zásobu hotovosti. (...) Nemusíme reagovat na každodenní pohyby trhu, musíme řídit společnost tak, aby měla strategickou vizi, a neohlížet se na krátkodobé výkyvy.“ Namíchnuté investory – alespoň podle letmého průzkumu Insideru v pražských kruzích - zatím těmito signály nijak neuklidnil.
Zuzana Kubátová
Pozn. red.: Zdeněk Bakala je vlastníkem společnosti Economia, které nově patří i Centrum Holdings, vydavatel deníku Insider.
