1. Dmitrij Ščuka (48), předseda představenstva Evraz Vítkovice Steel
Obrat cca 19 mld. Kč
Kromě vítkovického Evrazu řídí manažer narozený v běloruském Minsku evropskou divizi Evrazu, kam mimo ostravské firmy patří také italský hutní podnik Palini e Bertoli. Vystudoval jadernou fyziku, do Česka se přiženil v roce 1988. Mluví výborně česky. Než v roce 2009 nastoupil do Evrazu jako šéf operací v Africe a Evropě, sedm let pracoval v poradenské firmě Deloitte. Žije v Ostravě.
Český Evraz, který Ščuka řídí, je součástí obřího ocelářského uskupení Evraz Group, které ovládá Alexander Abramov. 14 procent akcií se obchoduje na burze. Pod Evraz Group spadají ocelárny a doly v Rusku, na Ukrajině, v Česku, Itálii, USA, Kanadě a jižní Africe, obrat za rok 2011 činil 16,5 mld. USD. Český Evraz měl v roce 2011 tržby ve výši necelé miliardy dolarů, krize jej tlačí do ztrát.
Ščuka sice v Česku zastupuje jednoho z nejbohatších Rusů, víc než jako ochránce ruských zájmů v Česku se ale angažuje po boku dalších českých průmyslníků lobbujících za snížení cen elektřiny. Je tvrdým kritikem obřích dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie a varuje před ochromováním evropské průmyslové konkurenceschopnosti.
......
2. Vladimír Jermakov (49), jednatel společnosti Vemex (součást skupiny státního ruského energetického gigantu Gazprom)
Obrat 11 mld. Kč
Původní profesí právník, rodák z běloruského městečka Lojev. Vystudoval vojenskou akademii v Moskvě a národohospodářskou Akademii Plechanova. Kariéru začínal v ruské Obchodní a průmyslové komoře, později pracoval v soukromém sektoru, založil vlastní firmu Byznys a právo. Do ČR se poprvé dostal v 90. letech, v Praze se mu okamžitě zalíbilo a usadil se tu. V roce 2001 založil firmu Vemex. Když získala o dva roky později licenci obchodníka s plynem, ovládl ji ruský Gazprom prostřednictvím svých zahraničních dceřiných společností. Vemex má od Gazpromu dlouhodobý kontrakt na dovoz plynu, stal se díky tomu jedním z tahounů liberalizace českého energetického trhu. Od roku 2011 je jeho minoritním akcionářem také česká skupina KKCG Karla Komárka.
Vemex i v krizi expanduje, loňské tržby se šplhají k 11 miliardám korun a letos se čeká další růst obratu.
......
3. Bulat Subajev (37), jednatel společnosti Lukoil CEEB
Obrat cca 5 mld. Kč
Od října 2011 šéfuje české pobočce Lukoilu a zároveň z Prahy řídí evropskou divizi, pod niž patří aktivity také na Slovensku, v Belgii, Lucembursku, v Polsku a Maďarsku. Subajev přišel do Prahy z Belgie. Je absolventem Gubkinovy státní univerzity nafty a plynu, studoval také Vlerick Leuven-Gent Management School a před příchodem do Prahy řídil belgickou pobočku Lukoilu.
Jak jeho ruští krajané rádi zdůrazňují, není národností Rus, ale Tatar (Tataři jsou v Rusku početnou národnostní menšinou turkického původu, vesměs muslimského vyznání. Rusové jim připisují obchodní talent, ale také vychytralost).
Lukoil je často mylně považován za státní společnost, ve skutečnosti jde o největší ruskou soukromou energetickou skupinu. Většinovým majitelem je Vagit Alekperov a menšinový podíl se už léta obchoduje na londýnské burze.
V Česku je Lukoil činný od roku 2007, kdy odkoupil od společnosti ConocoPhillips 376 benzinových stanic v sedmi státech včetně tuzemských 43 benzinek. Český Lukoil se léta neúspěšně ucházel o podíl v rafinerii, v prodeji pohonných hmot drží na českém trhu jen čtyřprocentní podíl. Je dlouhodobě ztrátový, jen v letech 2009–2011 prodělal skoro 150 milionů korun.
Kromě Subajevem řízeného Lukoilu u nás působí ještě Lukoil Aviation, od roku 2008 držitel kontraktu na prodej benzinu a tankování letadel na letištích v Ruzyni a ostravském Mošnově. Spadá (60% podílem) pod stejnojmennou matku registrovanou v Nizozemsku. Hospodářské výsledky nezveřejňuje, průhledný není ani jeho 40procentní akcionář ENE Investment. Jednatelem „leteckého“ Lukoilu je Martin Nejedlý, místopředseda politické strany SPOZ (Zemanovců). Lukoil před časem sponzoroval ruské vydání knihy Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta.
......
4. Vadim Machov (41) – prezident ruské skupiny OMZ a předseda dozorčí rady Škoda JS
Tržby Škoda JS: kolem 5 mld korun
Reprezentuje vlastníka Škody JS –ruskou strojírenskou skupinu OMZ, napojenou na Gazprombank. Škoda je spolu s ruskými firmami Atomstrojexport a Gidropres členem konsorcia MIR.1200, jež se uchází o stavbu nových temelínských bloků.
Výkonným šéfem Škody JS je Čech Miroslav Fiala, Machov v Plzni trvale nesedí, dojíždí z rodného ruského Čerepovce zhruba jednou za dva měsíce.
Vystudoval Inženýrsko-ekonomickou fakultu Moskevské státní univerzity, obhájil disertaci z ekonomiky a absolvoval kurz MBA na univerzitě v britském Newcastlu. Jako 22letý nastoupil do ruské ocelářské skupiny Severstal, kde se vypracoval až na náměstka pro strategii. V roce 2011 stanul v čele Spojených strojírenských závodů OMZ, jedné z největších ruských strojírenských skupin specializovaných na jadernou energetiku, plynárenství a těžební průmysl. Pod jeho vedením v roce 2004 OMZ koupily tři provozy plzeňské Škody – jadernou energetiku (dnešní Škodu JS) a dále Hutě a Kovárnu, jež později pod názvem Pilsen Steel získal další ruský byznysmen Igor Šamis (ten loni tuto část plzeňské Škodovky přivedl ke krachu).
Na rozdíl od Pilsen Steel Škoda JS pod křídly OMZ prosperuje, tržby se do roku 2011 pohybovaly kolem 5 mld. Kč ročně (poslední výsledek zatím není znám), zisk předloni činil čtvrt miliardy.
......
5. Roman Popov (41) – většinový vlastník a ředitel První česko-ruské banky
Bilanční suma 3,7 mld. Kč
Majitel Evropsko-ruské banky (ERB) v Praze, jediné ruské banky, jež získala bankovní licenci platnou pro Evropskou unii. ERB je dceřinou společností První česko-ruské banky, kterou v roce 1996 založila IPB s ruskou bankou Vozrožděnie. Po krachu IPB skončila celá První česko-ruská banka v Konsolidační agentuře, od níž ji koupila ruská skupina Strojtransgas, specializovaná na stavbu plynovodů a energetické infrastruktury a vlastnicky napojená na Gazprom.
Vystudoval ekonomiku a matematiku, v roce 1994 nastoupil do Strojtransgazu, kde se postupně vypracoval na post náměstka finančního ředitele. Když Strojtransgaz převzal První česko-ruskou banku, do jejího čela postavil Popova. Tomu se po čtyřletém úsilí podařilo v roce 2008 získat pro dceřinou Evropsko-ruskou banku licenci od ČNB.
ERB se specializuje především na financování českého exportu v Rusku a platební transakce v rublech. Ruským zákazníkům v Česku nabízí servis v jejich rodném jazyce (zaměstnává především Rusy) a znalost českého prostředí. V minulých letech poskytla kapitál například na stavební a developerské projekty v Rusku, na nichž se podílely jako dodavatelé Vítkovice, a. s., Průmyslové stavitelství Brno či PSJ. Popov počítá s tím, že podnikání z Prahy rozšíří do dalších zemí. „Chceme působit v České republice, na Slovensku, a až se tady usadíme, zajímá nás i Itálie,“ prohlásil Popov před časem v České televizi.
ERB není největší bankou s ruským kapitálem u nás. S loňskou bilanční sumou 3,7 miliardy korun (předběžný, dosud neauditovaný údaj) patří k nejmenším tuzemským bankovním domům. Zhruba dvojnásobně velká je česká pobočka Volksbank, ovládaná od loňska ruskou Sberbank. Česká Volksbank je ale řízena z vídeňské centrály. Šéfem představenstva je Čech, dozorčí radu vede Rakušan. Popov je tak nejvlivnějším představitelem ruského finančního kapitálu v českém prostředí.
......
6. Alexej Litvin (68) – 50procentní spolumajitel společnosti Asiana
Obrat: 1,8 mld. Kč
S českou manželkou Šárkou vlastní tuzemskou dvojku v prodeji letenek, známou především portálem Letuška.cz. Provozují také autobusovou dopravu a cestovní agenturu. Šárka se věnuje operativnímu řízení firem, Alexej spíše vizím a strategii. V Asianě dnes pracují také dvě z jejich tří dětí.
Obrat sesterských společností Asiana, Asiana Transport a Litvin se pohybuje nad 1,5 miliardy korun. Skupina zaměstnává zhruba stovku lidí.
Litvinovi se poznali na studiích orientalistiky, oba jsou indologové, Alexej do Česka přišel za manželkou už před více než 30 lety.
Podnikat začali hned po pádu komunismu, využili svých kontaktů v Asii a začali pořádat první zájezdy do Bangkoku, Indonésie či Hongkongu. Zlomem pro ně byl rok 2001, kdy rozjeli prodej letenek přes internet a na českém trhu se dostali od té doby zhruba na 15procentní podíl. Určitou dobu Asiana provozovala také linkovou autobusovou dopravu, z tohoto byznysu ji ale vytlačil tvrdou cenovou válkou Radim Jančura, majitel Student Agency. V posledním roce Asiana expanduje především v prodeji vlastních zájezdů, specializuje se na Gruzii a exotické asijské destinace.
......
7. Albert Giljajev (48), předseda představenstva Červa Export Import
Obrat 1,7 mld. Kč
Šéfuje firmě, která patří k největším evropským velkoobchodníkům s pracovními oděvy a ochrannými pomůckami.
Společnost Červa založil český podnikatel Lubor Červa. Vyrostla na produkci pracovních rukavic. V roce 2006 ji Červa prodal ruské Asociaci podniků textilního a lehkého průmyslu Vostok-Servis, pro niž v té době Giljajev už dva roky pracoval. Kupní cenu zasvěcenci odhadovali až na miliardu korun.
Pro Vostok-Servis se Červa stala odrazovým můstkem k evropské expanzi. Společně s ní Vostok koupil slovenské firmy Protect a OPP. V roce 2008 Červa ovládla maďarskou továrnu na pracovní oděvy Vektor a koupila majoritu v italské obuvnické firmě Panda. Loni zřídila pobočku v Polsku, chystá expanzi do Německa. Hlavním odbytištěm je Rusko. V roce 2011 obrat Červy převyšoval 1,7 miliardy korun a provozní zisk sto milionů korun.
Giljajev je rodák z východoruské Permi, vystudoval polytechniku a kariéru začínal v továrně na letecké motory. Před příchodem do Vostoku strávil sedm let v permském Lukoilu. „Snem 90 procent obyvatelstva Ruska je pracovat v sociálním aparátu Lukoilu. Já mám blízko k těm zbylým 10 procentům,“ vysvětlil svůj odchod z těžkého průmyslu v chystané knize 90 let rusko-českých obchodních vztahů.
Giljajev by s Červou rád pronikl na zámořský trh. „Levým okem pokukuji po Brazílii, Chile a Argentině, pravým po Austrálii. Ale vím, co je třeba ještě udělat tady, v Evropě. Uvažujeme o Chorvatsku a Slovinsku. A máme kancelář v Bahrajnu v Perském zálivu, začínáme si ohmatávat i tamější trh,“ řekl ve zmiňované knize.
......
8. Oleg Meljuchov (59) – předseda představenstva Aircraft Industries (bývalý Let Kunovice)
V bývalém Letu Kunovice zastupuje 51procentního vlastníka, jímž je Uralskaja gorno-metalurgičeskaja kompanija (UGMK), druhý největší producent mědi v Rusku. Aircraft Industries je největším českým výrobcem malých dopravních letounů, jeho vlajkovou lodí je L-410, dodávaná od počátku 70. let mj. ve velkých počtech ruskému Aeroflotu, takže jde o produkt v Rusku dobře známý.
Meljuchov, rodák z Nevjansku ve Sverdlovské oblasti, vystudoval radiotechnickou fakultu na Uralské státní polytechnice, má titul doktora věd. Začínal v akademické sféře, později nastoupil do skupiny UGMK (skupina s obratem v miliardách dolarů, pod niž spadá na pět desítek podniků – od důlního přes zpracovatelský průmysl po zemědělství). Od roku 2002 je tu šéfem korporátních vztahů a manažerem pro speciální projekty.
Do kunovického Letu vstoupila UGMK v roce 2008. Podnik, zdecimovaný po neúspěšné privatizaci do rukou americké letecké společnosti Ayres Corp., která jej přivedla ke krachu, koupila nejprve v roce 2005 česká zbrojařská společnost Pamco, ta do něj pak přivedla ruského investora (sama dodnes drží 49 % akcií). Rusové kunovickou továrnu nastartovali k růstu. Ročně do ní investují kolem 50 milionů dolarů. Podařilo se jim obnovit výrobu letadel L-410, s čímž tu na počátku tisíciletí počítali jen největší optimisté, podnik se navíc pustil do velkorysého, zčásti státem financovaného projektu modernizace L-410. Nový letoun má být pod značkou L410 NG uveden na trh v roce 2015.
I dnes je hlavním odbytištěm Rusko. Od roku 2009 prodal podnik 16 nových letounů, hlavně ruským společnostem UTair a Jakutija, ale také baškirské vládě či ruskému ministerstvu obrany. Pokud uspěje nový projekt L-410 NG, má roční produkce stoupnout až na 24 strojů a počítá se i s částečným přenesením výroby do Ruska. Obrat Aircraft Industries se v posledních letech pohyboval kolem miliardy korun ročně, firma zaměstnává zhruba 800 lidí.
......
9. Olga Valerievna Naumova (40) – předsedkyně dozorčí rady v MSA Dolní Benešov
Zastupuje akcionáře MSA, jímž je Čeljabinskyj truboprokatnyj zavod (ČTPZ), v dolnobenešovském výrobci průmyslových armatur MSA. Někdejší Moravskoslezskou armaturku, za socialismu součást státního podniku Sigma, Rusům v roce 2006 prodali tehdejší majitelé, manažeři Karel Ren a Stephan Lukas. Už v době prodeje měla MSA největší odbytiště v Rusku, kam jde téměř 30 procent její produkce, celkově vyváží přes 90 procent výroby, mj. do Jižní Koreje, Íránu či Německa. MSA má vesměs český management, Rusové se na denním řízení firmy podílejí spíše nepřímo.
ČTZP za koupi dolnobenešovské firmy zaplatil kolem 50 milionů dolarů a učinil z ní hlavního dodavatele armatur na své stavby plynovodů a ropovodů. V roce 2010 vznikla v rámci holdingu ČTZP skupina Rimera, tvořená celkem sedmi firmami, většinou ruskými, kam byla začleněna také MSA: Jednotlivé závody skupiny se svým sortimentem doplňují a celkově pokrývají všechny segmenty kompletních staveb produktovodů, vodáren či zařízení na těžbu ropy či plynu.
MSA je pouze největší firmou z někdejší socialistické Sigmy, kterou ovládají Rusové. Ruský Atomenergomaš vstoupil do opavské armaturky Arako (firmu vede Rovšan Abasov), která je co do obratu zhruba poloviční proti MSA. Sigmu Armatury Hradec Králové vlastní čtveřice ruských byznysmenů v čele se Sergejem Nepovimem. Další firma ovládaná Rusy je Sigma Praha.
......
10. Boris Gorin (42) - spolumajitel společností Ujut Company a Gorin & Gorin
Alena Semjonová - majitelka sítě butiků Escada a Escada Sport
Společný obrat 240 milionů korun
Gorin i Semjonová provozují oba shodně velké sítě 12 luxusních butiků s obratem kolem 120 milionů korun. Jejich životní dráha i zkušenost je ale odlišná.
Gorin s manželkou Irenou zastupují v ČR značky Escada, Basler, Airfield, jeho vlajkovou lodí je sportovní značka Bogner (oblíbil si ji jak ruský prezident Putin, tak jeho český protějšek Václav Klaus, který asistoval při otevření prvního Gorinova pražského butiku Bogner a otevíral i Gorinův Bogner ve Špindlerově Mlýně).
Gorin se narodil v kazašské Alma-Atě. Vystudoval Leningradskou vojenskopolitickou školu a po studiu byl jako důstojník přidělen do Berlína. Do Německa s ním šla i žena Irena. Po odsunu ruské armády v roce 1994 tam oba zůstali jako emigranti a časem rozjeli vlastní byznys. Začali dovážet luxusní zboží z Německa zprvu na ruský trh, pak do Česka.
Alena Semjonová přišla do Prahy už jako 14letá studovat, absolvovala zdejší University of NY, ve studiu pokračovala ve Švýcarsku. V Pařížské začínala nejprve jako výpomoc v butiku s dětským oblečením, vypracovala se na vedoucí a pak se jí podařilo koupit první butik Escada. Jak Gorinovi, tak Semjonová své sítě postupně dál rozšiřují.
