Švýcaři zmapovali nejen privatizaci MUS, ale i Škody Plzeň

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
24. 5. 2013 14:23
U soudu s bývalými vlastníky Mostecké uhelné společnosti (MUS) ve švýcarské Bellinzoně se hraje o mnohem víc než o jednu dávnou privatizaci českých dolů. Švýcaři totiž mají k dispozici informace i o tom, jak probíhalo a jak bylo financováno převzetí plzeňské Škody investiční skupinou Appian.
Foto: Tomáš Kunc

Objev dne - U soudu s bývalými vlastníky Mostecké uhelné společnosti (MUS) ve švýcarské Bellinzoně se hraje o mnohem víc než o jednu dávnou privatizaci českých dolů. Švýcaři totiž mají k dispozici informace i o tom, jak probíhalo a jak bylo financováno převzetí plzeňské Škody investiční skupinou Appian.

Jde o výbušná data, která mají pro řadu lidí z českého byznysu obrovskou cenu. Svědčí o tom jeden z dílčích rozsudků v bellinzonské kauze dostupný na internetu.

Neúspěšný Tykač

Rozsudek švýcarského Federálního trestního soudu z 10. dubna 2013, který má redakce Insideru k dispozici, je kódovaný.

Strany, jichž se týká, jsou tu označeny pouze písmeny, ne plnými názvy. Subjekt označovaný jako A, zastoupený advokátem Markem Henzelinem, žádal soud o přístup do spisu týkajícího se společnosti K. Soud žádost zamítl. Co se skrývá za tajemnými kódy a co verdikt přesně znamená?

Henzelinovo jméno je známé z procesu s uhlobarony, tento advokát zastupuje u soudu v Bellinzoně nástupnickou společnost MUS, Czech Coal Services (CCS), která v kauze figuruje po boku žalující švýcarské prokuratury jako poškozený civilní účastník procesu. Za CCS stojí Petr Pudil, Vasil Bobela a Pavel Tykač – muži, kteří od původních privatizátorů z Appianu mostecké doly kupovali. Pudil s Bobelou podíly v dolech sice už před několika lety prodali Tykačovi, stále ale drží polovinu v CCS, jež zdědila právní spory kolem původní Mostecké uhelné. Druhá polovina CCS patří Tykačovi.

Dokumentace, do níž se Tykač s partnery marně pokoušeli dostat, se týká plzeňské Škody. V rozsudku z 10. dubna se výslovně píše: „Zpronevěřené prostředky (z MUS – pozn. redakce) byly následně předmětem rozsáhlé operace praní špinavých peněz, která probíhala do roku 2005 mimo jiné prostřednictvím různých prázdných skořápek patřících skupině J, a především sloužily k získání kontroly nad společností K.“

Písmeno K tu zjevně označuje společnost Škoda Holding, kterou skupina Appian kupovala od státu v letech 2003 až 2004. Insideru se sice nepodařilo získat vyjádření ani od CCS, ani od zástupkyně obžalovaných ve Švýcarsku. To, že se o nahlédnutí do spisu pokoušel Tykač s partnery a že ho zajímala právě plzeňská Škodovka, však Insideru potvrdil zdroj detailně obeznámený se situací.

„Ze strany CCS byla snaha dostat se k informacím týkajícím se akcionářské struktury společnosti Škoda. Švýcaři to ale zamítli i po vyjádření obžalovaných v kauze MUS,“ uvedl zdroj Insideru.

Třaskavé informace

O tom, že Švýcaři propojili šetření privatizace mosteckých dolů s ovládnutím Škody Holding, se v Česku spekuluje už tři roky. Rozsudek zveřejněný švýcarským soudem je ale prvním jasným důkazem, že se tak opravdu stalo. Privatizaci Škody vyšetřují Švýcaři odděleně od kauzy MUS a podle lidí obeznámených s procesem shromáždili k tomuto tématu obrovské množství dokumentace.

Informace o Škodě jsou mimořádně zajímavé nejen kvůli samotnému Appianu, který podle Švýcarů českou strojírenskou jedničku koupil z peněz vytažených z Mostecké uhelné. Rozklíčování finančních toků souvisejících s privatizací Škodovky může s definitivní platností objasnit roli tehdejšího šéfa Škody a poté generálního ředitele ČEZ Martina Romana, dnes šéfa dozorčí rady této státní energetické firmy.

Švýcarské šetření může potvrdit či vyvrátit podezření, že sám Roman měl z Appianu majetkový prospěch a byl na jeho vstupu do Škody zainteresován. Což by v jeho případě znamenalo těžký střet zájmů.

Před dvěma lety unikly ze švýcarských spisů dílčí informace o Škodovce do českých médií. Deník MF Dnes tehdy popsal mimořádně zajímavý moment: V řetězci firem kolem Appianu, jež se podílely na transakcích spojených s privatizací Škody, figurovaly karibské společnosti Artwick Investments a California Trust. Na čas dokonce kontrolovaly i vlastnické podíly Appianu a v obou se po určitou dobu angažoval i Roman. Ten sám později pod tlakem zveřejněných důkazů připustil, že skutečně měl před privatizací Škody na obě karibské firmy vazby. Vyloučil sice, že by přes Appian někdy Škodu vlastnicky kontroloval, přesto se však výrazně posílily spekulace, že přinejmenším pomáhal Appianu ke snadnému ovládnutí Škody a dostal za to odměnu. Což by pro státem najatého manažera bylo naprosto nepřípustné.

Podezření o Romanově účasti na privatizaci Škody prověřovala česká policie, případ ale odložila s tím, že se nic takového nepotvrdilo. Pověsti a spekulace ale přetrvávají. A právě Pavel Tykač měl na projasnění Romanovy role v privatizaci Škody obrovský zájem: několik let vedl s Romanem obchodní válku o dodávky uhlí ze svých dolů pro elektrárnu ČEZ v Počeradech. Kdyby švýcarské spisy obsahovaly důkaz o Romanově tajném podílu na privatizaci Škody a kdyby se Tykač k těmto informacím dokázal dostat, získal by na šéfa ČEZ velmi účinné páky. I to vysvětluje, proč se Tykačova firma CCS pokoušela do spisu o Škodovce dostat.

Rozsudek svědčí ještě o jednom detailu. Když se před dvěma lety objevila část informací ze švýcarských spisů v médiích, byl právě Tykač v podezření, že je pustil ven. Sám to sice vehementně popíral, málokdo mu ale věřil. Teď se ukazuje, že Tykač citlivá „škodovácká“ data zřejmě vůbec neměl k dispozici. Tedy že švýcarská zjištění o Appianu spíš než od Tykače unikla od českých státních zástupců, kteří je získali, když je švýcarští kolegové opakovaně – a zprvu neúspěšně – žádali o právní pomoc.

Další záhady

Švýcarské spisy obsahují kromě údajů o Škodě i další výbušný materiál. Podle MF Dnes totiž Švýcaři také zmapovali, že část peněz vytažených z Appianu na nákupy státních akcií posloužila ke korupci politiků. Deník před dvěma lety zveřejnil doklady o tom, jak zhruba 150 milionů korun pocházejících z MUS skončilo na účtech lidí napojených na tehdy vládnoucí sociální demokraty. Do korupčních operací byl podle těchto indicií zapleten zbrojař Pavel Musela (dnes nesvéprávný po těžkém, nikdy ne zcela objasněném pádu z mysliveckého posedu). Část korupčních milionů skončila na švýcarském kontu bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory – muže, který o několik let později pomohl k zázračnému zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse.

Zatím není jisté, zda Švýcaři sami dovedou až k soudním žalobám i další peripetie případu MUS. Pokud ale otevřou například kauzu Škoda, posune se šetření zase o kus dál k nejvyšším špičkám českého byznysu.

Švýcarská kauza však může mít ještě jeden dopad. MUS není jediná česká firma ovládnutá privatizátory za peníze pocházející ze samotné privatizované společnosti. Velmi podobným způsobem ovládli soukromí byznysmeni koncem 90. let také ostravské doly OKD.

Tereza Šídlová, Zuzana Kubátová

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Frankfurt si v odloženém duelu EL v Salcburku zajistil postup

Fotbalisté Frankfurtu v odvetném duelu 2. kola Evropské ligy v Salcburku, jenž byl přeložen ze čtvrtka na dnešek kvůli hlášenému orkánu, remizovali 2:2 a v součtu s domácí výhrou 4:1 postoupili do osmifinále. V něm se Eintracht 12. a 19. března utká s Basilejí.

Salcburk v odloženém zápase před 29.000 diváky dvakrát vedl, ale hosté pokaždé vyrovnali a pohlídali si postup. Branky domácích vstřelili kapitán Andreas Ulmer a Jérome Onguéné, klid Frankfurtu zajistil dvěma góly André Silva.

Frankfurt se měl původně už za dva dny představit v bundeslize na hřišti Werderu Brémy, vedení ligy ale na neděli plánovaný duel kvůli nahuštěnému programu zatím na neurčito odložilo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy