Objev - Zpěvák Karel Gott se rozhodl dokázat, že jej český stát poškodil. Finanční úředníci mu před lety vyměřili několikamilionové doplatky na daních, které později soudy zrušily. Gott nyní podal žalobu na ministerstvo financí, v níž požaduje proplatit 1,3 milionu korun za výdaje, které s celou anabázi měl. „Stát s Karlem Gottem prohrál spor a on se domáhá náhrady škody, která mu byla způsobena,“ říká Gottův ekonomický poradce Pavel Krist. Žalobu začal včera projednávat pražský obvodní soud. Rozhodnout by o ní měl ještě během dubna.
Celý spor začal na počátku tisíciletí, kdy berní úřad rozhodl, že Gott musí zpětně doplatit daně za osm let. O jakou částku přesně šlo, zpěvák neprozradil. U soudu namítal, že úředníci pochybili – dodatečně změnili výklad zákona, podle kterého doplatek vyměřili. Jeho argumenty nakonec uznal v roce 2007 i Nejvyšší správní soud.
Odškodné, které zpěvák požaduje, má pokrýt jeho náklady za zastupování v celém řízení či soudní poplatky. „Podávali jsme několik žalob, protože daně se řešily za každý rok zvlášť,“ vysvětluje Krist. Zpěvákovi jde podle něj jen o princip. „Dlouhá léta složitě dokazoval, že neprávem musel uhradil významnou částku. Kdyby mu přišla oficiální omluva, k žádosti o náhradu škody by nedošlo.“
Před osmi lety si Karel Gott v jednom rozhovoru postěžoval: „Moje daňové přiznání je velká věda.“ O zpěvákovi tehdy kolovaly zvěsti, že státu musel doplatit na daních přes 50 milionů, a dokonce prý kvůli tomu narychlo prodával prvorepublikovou vilu v Jevanech u Prahy. Sám zpěvák se tyto informace snažil uvést na pravou míru. „Vzhledem k tomu, že jsem doplácel daně za několik let, nebylo to zrovna málo. Ale rozhodně se nejednalo o desítky milionů korun, jak někdo tvrdí. Tomu se musím smát,“ vysvětloval tehdy deníku Aha!.
Od té doby uplynulo pár let a zpěvák dostal do rukou několik rozsudků, které nařídily bernímu úřadu doplatky vrátit. S takovým výsledkem se ovšem držitel osmatřiceti Zlatých slavíků spokojit nechtěl, a stát navíc ještě zažaloval o 1,3 milionu korun odškodného.
„Pan Gott přirozeně není na tyto peníze odkázán, jde mu skutečně jenom o morální satisfakci,“ podotkl jeho ekonomický poradce Pavel Krist, který Gotta zastupuje u obvodního soudu, kde se žaloba začala včera projednávat. „Několik let byl v nejistotě, zda mu úřady vrátí peníze, které jim neprávem zaplatil. Přitom by úplně stačila omluva od příslušných institucí. K ní však nikdy nedošlo,“ tvrdí Krist.
„Využil jsem svých práv“
Gottova daňová přiznání rozhodně nepatří k těm jednoduchým. Zpěvákovi chodí na účet peníze z řady zemí – ať už jde o honoráře za koncerty, příjmy z prodeje desek či tantiémy za písničky v rádiu. Ještě v polovině devadesátých let si proto Gott nechal od finančního úřadu v Praze vysvětlit, jakým způsobem má výdělky danit. Jenomže sami úředníci pak začátkem tisíciletí podle Krista použili jiný výklad mezistátních smluv, které zamezují zdanění ve dvou zemích zároveň. A zpěvákovi vyměřili několikamilionové doplatky.
Gott zaplatil, peníze ale zkoušel vymoct zpátky – nejdříve odvoláním a později žalobami. „Když úřad provede změnu ze dne na den, má občan možnost se proti jeho rozhodnutí odvolat. To jsem samozřejmě udělal,“ vzpomínal Gott.
Gottův nárok u soudu
Většinu peněz později získal zpátky. Úředníci mu ovšem nepřiznali proplacení nákladů, které s celým řízením měl. Argumentovali například tím, že Gotta ve sporu nezastupovali advokáti, ale jen ekonomičtí poradci. „Pan Karel Gott požádal o náhradu škody. Pro přiznání nároku jsme však neshledali zákonné důvody,“ uvádí Radek Ležatka z ministerstva financí, které za spor odpovídá. Gott proto ministerstvo zažaloval a nároků se teď domáhá u soudu. „Zákon říká, že člověk, jemuž státní orgán způsobí škodu nezákonným rozhodnutím, má nárok na její náhradu. Můžeme prokázat, že všechny výdaje, o které se soudíme, byly vynaloženy účelně,“ dodává Krist.
Vladimír Šnídl
