Za kulisy událostí - Sociální demokraté předloží ve sněmovně vlastní návrh zákona o státních úřednících, jímž se řídí správa ve většině vyspělých demokratických zemí, ale v České republice nezačal ani za třiadvacet let od pádu totalitního režimu platit.

Zákon má být východiskem profesionální (a především apolitické) státní správy a mnozí experti ho považují mimo jiné za jednu ze zásadních pojistek pro korupci.

„Oslovíme teď veřejnost a po úpravách budeme chtít zákon do měsíce předložit ve sněmovně,“ řekl Insideru předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Zde je třeba malé historické vysvětlení. Služební zákon byl v Česku přijat v éře vlády Miloše Zemana, ale nikdy nevstoupil v platnost (mimo jiné kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu.) A protože zákon požaduje po Česku Evropská unie, která jím mimo jiné podmiňuje přístup země k evropským dotacím po roce 2014, sepsala Nečasova vláda zákon o státních úřednících. Sociální demokracie nyní přichází s vlastní variantou. Je umocněna tím, že ČSSD je favoritem příštích voleb a mohla by po svém vítězství – pokud neuspěje teď – zákon znovu navrhnout a už mít dost síly ho i prosadit.

Časté střídání českých úředníků, jejichž kariéra je bez zákona dost závislá na střídání zdejších vlád, už kritizovala i Evropská unie, a to právě v souvislosti s čerpáním evropských peněz. „My tyto lidi vyškolíme, investujeme do nich peníze a personální zdroje, ale pak přijde změna ve vládě a lidé jsou vyměněni,“ stěžoval si už před časem serveru Aktuálně.cz eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn.

Najdi deset rozdílů

Ve vládním návrhu, který připravilo ministerstvo vnitra, upravuje pracovní poměr úředníků stejně jako u všech ostatních zaměstnanců zákoník práce a pracovněprávní poměr. Sice se snaží oddělit sféru čistě úřednickou od té „politické“ (poradci, mluvčí, asistenti ministra), neomezeným šéfem úřadu je ale dál ministr, který může s úředníky hýbat, takže například i podle vicepremiérky Karolíny Peake není úplně jasná hranice mezi „úřednickými a neúřednickými“ pozicemi.

Návrh ČSSD, který má Insider k dispozici, jde jinudy.

Upravuje pracovní poměr úředníků jako „služební“, jako veřejnoprávní směrem k zaměstnavateli – České republice. A vymezuje linie, kam až politická moc může. Na ministerstvech by tak vznikla nová funkce státního tajemníka (à la sir Humphrey ze seriálu Jistě, pane ministře), který by měl pod palcem úředníky. Státního tajemníka by nejmenoval ministr (politik), ale po dohodě s příslušným ministrem generální ředitel státní správy, jmenovaný vládou na 6 let.

Vláda by sice generálního ředitele mohla odvolat, ale už jen s předchozím souhlasem prezidenta.

Každý úředník by byl jmenován do služebního poměru na dobu neurčitou a propuštěn či přemístěn by mohl být jen za přesně stanovených podmínek. To neznamená, že by byl „nezničitelný“. I státních úředníků by se týkalo například snižování stavů ve státní správě.

Politické přetahování

Šance opozičního návrhu nemusí být vůbec nulové. ČSSD vlastně jen oprášila, proškrtala a přepsala (či připsala) původní zákon z roku 2002, který je ve Sbírce zákonů už jedenáctým rokem, ale nikdy nevstoupil v platnost. Na svět jej přivedla vláda pod vedením současného prezidenta Miloše Zemana (lze tedy předpokládat, že u něj by podporu měla).

Teoreticky – vzhledem k pomyslné většině ve sněmovně – by měl větší šance mít návrh vládní. Ten ale kritizují nejen odbory státních zaměstnanců, ale – což je důležitější – i vládní partner, už zmíněná Karolína Peake, za níž stojí osm poslanců.

„O podpoře by nakonec mohla přemýšlet i TOP 09, na rozdíl od ODS. Z jejich řad se už ozvala kritika vládního návrhu,“ naznačuje Jeroným Tejc (mimochodem stínový ministr vnitra) směr, kterým chce ČSSD při prosazování svého návrhu jít.

Odpolitizování pod taktovkou ČSSD

Sociální demokraté navrhují, aby (staro)nový zákon začal platit 1. října 2014 – tedy 4 měsíce po volbách do sněmovny. „Systemizace“ státní správy – tedy určování počtu úředníků a jejich případné přemisťování – by se uskutečnila v „přechodném období“, tedy mezi lety 2015–17. Tedy v době vládnutí kabinetu vzešlého z nadcházejících voleb, ve kterých se, jak je řečeno výše, předpokládá vítězství ČSSD.

„Nemohu za to, že tato vláda nedělala čtyři roky nic. Navíc jsou tam pojistky: výběrová řízení, nemožnost urychlovat postup mezi služebními třídami a podobně,“ hájí návrh ČSSD Jeroným Tejc. Předchází tak velmi pravděpodobnou kritiku z vládních řad, že si chce ČSSD státní správu udělat k obrazu svému.

Jak to bylo

Služební zákon přijatý krátce před volbami v roce 2002 odložil už o rok později Špidlův kabinet, koaliční vláda sociálních demokratů, lidovců a US-DEU. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí (dnešní senátor) Zdeněk Škromach to zdůvodnil tím, že na vyšší platy zavedené zákonem nebude „dostatečný objem prostředků“.

V odkladech pak pokračovaly už pravicové vlády. Topolánkova – na návrh ministra financí Miroslava Kalouska – jeho účinnost odložila na léta 2009 a 11, posléze dokonce na 2014 a 15.

Hřebík pak zatloukl Nečasův kabinet: odložil původní návrh na léta 2017 až 18 a nijak se netajil tím, že to není „odklad“, ale konec. „Po devíti letech, kdy je tento zákon platný a nikdy nenabyl účinnosti, je naprosto jasné, že je již zastaralý a je třeba se zabývat vytvořením nového zákona,“ zdůvodnil další odklad v září 2011 ve sněmovně tehdejší ministr práce Jaromír Drábek.

Tento „zastaralý“ zákon – přepsaný a upravený – se tedy ve sněmovně vynoří znovu.

Jan Němec