Rekonstrukce - Divoký český kapitalismus může už zítra přijít o hlavní nástroj, listinné akcie na doručitele. Jejich vlastníci jsou naprosto anonymní a odhalit je nemůže ani policie.
Koncem minulého roku mělo anonymní akcie podle databáze Čekia 13 411 firem, které mohly využívat dvě mezery v českých zákonech.
„První je v zákoně o střetu zájmů. Tam není možné dokázat, že veřejnou zakázku získal ten ministr, hejtman, starosta nebo úředník, který rozhodoval, kdo ji dostane,“ vysvětluje bývalý ministr a otec české privatizace Tomáš Ježek. Za důležitější však považuje něco jiného: „Je to samozřejmě obrovská díra v zákoně o praní špinavých peněz. Listinnými akciemi na doručitele se dají převádět obrovské miliardové částky, absolutně bez možnosti to registrovat,“ upozorňuje Ježek.
Stejnou možnost mají podle studie OECD Tax Co-operation už jen anonymní firmy na Nauru a Marshallových ostrovech.
Opatrně, ale přece
Listinné akcie se sněmovna snaží zrušit už čtyři roky, ale odpor jejich zastánců je důsledný.
Také současný návrh nemá předem vyhráno. Vláda navrhuje mírnou změnu, která akcie na doručitele pouze „znehybní“. Nezruší je úplně, ani se jejich majitelé nebudou muset ke svému majetku přiznat na stránkách obchodního rejstříku. Stačí, když se do konce roku rozhodnou uložit akcie u státem registrovaného správce. Pak už s nimi nebudou smět obchodovat.
I tento mírný zákon by praní špinavých peněz přes akcie v tuzemsku vyloučil.
Navržená norma přímo neřeší průhlednost firem, které se ucházejí o veřejné zakázky. I nadále bude možné skrýt tuzemské majitele za kyperskou či nizozemskou firmou, která má konečné vlastníky na Seychelách či Marshallových ostrovech. Přesto bude mít policie možnost odhalit ministry, hejtmany, starosty či úředníky, kterým patří akcie, případně kteří by chtěli na půjčené akcie inkasovat jednorázově dividendy. V Česku požádají o seznam majitelů podezřelé firmy správce jejich akcií, na Kypru nebo na Seychelách mohou tyto informace dostat od místní policie.
Na hladovku to není
Do čela odpůrců rušení anonymních akcií se tentokrát postavil prezident Václav Klaus. Použil přitom tradiční rétoriku, která likvidační zákon neodmítá, ale zlehčuje: „Trošku se mi zdá, že je to zbytečná věc, aby se to dělalo. Ale že bych kvůli tomu držel hladovku, to ne,“ řekl prezident České tiskové agentuře.
Nepřímo tím podpořil pozměňující návrh předsedy rozpočtového výboru Pavla Suchánka (ODS), který doporučuje sněmovně vládní návrh odmítnout. Suchánek ho chce nahradit ještě mírnější verzí, která možnost praní špinavých peněz zachová. Anonymní akciovky nebude podle ní možné zakládat od ledna 2014, pokud ale vzniknou do té doby, mohou fungovat stejně jako dosud.
Za vším hledej kmotry
I když majitele anonymních akcií nikdo neeviduje, je možné s nimi spojovat manažery v jejich statutárních orgánech, případně podnikatele, kteří akcie v určitém okamžiku uznali za vlastní. Z těchto indicií vznikají divoké spekulace o tom, že všechno ovládají tzv. kmotři.
Například k anonymním akciím ústecké firmy Energetické a dopravní stavby se v srpnu 2010 přihlásili tamní občanští demokraté Alexandr Novák, Patrik Oulický a Daniel Ježek.
Oulický jednou připustil i to, že mu patří ještě Severočeské stavby, Ježek a případně další občanští demokraté zasedají také v dalších firmách, které společně získaly faktický monopol na stavební zakázky Ústeckého kraje.
Významnou roli sehrály anonymní akcie při privatizaci jihočeského zemědělství. Ve vedení anonymních akciovek Rybářství Třeboň a Výstaviště České Budějovice přitom zasedá místní politik Pavel Dlouhý, který dříve řídil i Rybářství Hluboká a Lesy Hluboká.
Anonymního majitele má firma Kardio Port, která získala dvoumiliardovou zakázku na čtyřletou dodávku zdravotnického materiálu pro nemocnici IKEM. Jeho jméno nesdělila ani šéfům nemocnice, z obchodního rejstříku lze ovšem vyčíst, že ředitel firmy Petr Ullrich dříve spolupracoval s firmami lobbisty Romana Janouška.
Politici si často stěžují, že akcie na doručitele byly využity při solárním boomu. Například tři největší elektrárny v Ralsku, Mimoni a Ševětíně vybudovaly společnosti s akciemi na doručitele a pak odprodaly společnosti ČEZ za miliardové ceny. První dvě elektrárny postavila do roku 2010 společnost Amun Re. V jejím vedení zasedali čtyři právníci z kanceláře Šachta & Partners, kteří v té době spravovali společnosti pražského podnikatele Ivo Rittiga.
Ševětín postavila firma Lumen Energy. V kritickém roce 2009 byl v jejím vedení poslanec Jan Špika, který jako svého asistenta uváděl již zmíněného Dlouhého.
Petr Holub
