Zahraničí – Prezidentem Slovenska by se mohl stát pytel brambor. Pro vysvětlení této metafory před sobotním prvním kolem slovenských prezidentských voleb je třeba zajet do Banské Bystrice. Tady je možné porozumět tomu, proč nejvážnějším soupeřem premiéra Roberta Fica v souboji o prezidentský úřad je podnikatel a filantrop Andrej Kiska, který staví svou image na tom, že nemá nic společného s politickými stranami.

Letošní prezidentské volby totiž rozhodnou o tom, zda jedna strana, Ficův Směr – sociální demokracie, přímo ovládne všechny klíčové státní instituce, nebo zda v prezidentském paláci skončí někdo, kdo bude schopen moc jedné strany alespoň trochu omezovat.

V Banské Bystrici totiž loni v listopadu přímé volby župana, tedy obdoby českého krajského hejtmana, vyhrál k překvapení všech včetně sebe sama neonacista Marian Kotleba. I když tu podle průzkumů měl suverénně vyhrát předchozí župan vládní strany Směr Vladimír Maňka. „Pana Kotlebu tu porazí i pytel brambor,“ žertoval Fico tehdy po prvním kole, když ze souboje vypadl hlavní kandidát opozice Ľudovít Kaník. Fico si byl tehdy výhrou Maňky, europoslance a místopředsedy strany, tak jistý, že ho ani před druhým kolem nepřijel podpořit.

Jenže Marian Kotleba vyhrál. Stejně jako může nyní Fica porazit ještě před pár měsíci téměř neznámý prezidentský kandidát Andrej Kiska. Ficovy preference padají, Kiskovy rostou, a to tak, že už ho do sobotního hlasování může ohrozit jiný kandidát jen v případě nějaké zásadní chyby. Kisku chce kromě jiných volit podle průzkumu MVK i polovina voličů strany Mariana Kotleby. Proto je důležité porozumět tomu, proč vyhrál Kotleba. Kvůli jeho neonacistickým názorům to totiž nebylo.

Stranám nevěříme

Slovenští voliči naprosto nedůvěřují současnému stranickému systému. „Kdyby Marian Kotleba kandidoval v kterémkoli kraji s výjimkou Bratislavy, tak by dosáhl podobného úspěchu. Jeho zvolení je výrazem zklamání voličů z politiky etablovaných stran,“ domnívá se Peter Gogola, primátor Banské Bystrice.

Banskobystrický volič se podle sociologa Martina Kluse z místní Univerzity Mateje Bela nijak zvlášť neliší od slovenského průměru. „K prezidentským volbám se mnozí lidé staví důstojněji či zodpovědněji, také účast je obvykle zhruba dvojnásobná oproti čtvrtině registrovaných voličů ve volbách župana,“ popisuje Klus, co by mohlo mít vliv na výsledek prezidentské volby ve městě a kraji. „A mezi prezidentskými kandidáty není žádný antisystémový, jako byl Kotleba.“

Ale voliči to možná vnímají trochu jinak. Chtějí změnu stranického systému, který je zleva i zprava namočen v různých korupčních aférách. „Lidi, kteří se hlásili k tomu, že ho volili, prostě nejde označit za fašisty či hospodské povaleče. Jsou to často vzdělaní, slušní lidé včetně univerzitních učitelů. Podle mě jde prostě o velké zklamání z politiky jako takové, i když je divné, že Kotlebovi dokážou prominout jeho názory,“ domnívá se Daniel Vražda, středoslovenský zpravodaj deníku Sme.

A jeho názor potvrzují například místní podnikatelé. „Pro mě je nebezpečnější politická mafie než Marian Kotleba a jeho fašismus, který je verbální, ale napáchá méně škody než politici z etablovaných stran,“ říká Jaroslav Stráňavský, hudební režisér a nyní spolumajitel začínající firmy na impregnaci materiálů nanočásticemi. „Tady kolem,“ ukazuje z okna kanceláře firmy v banskobystrické průmyslové zóně, „volili Kotlebu všichni. Já taky. A teď mluví o tom, že budou volit Kisku. Mně osobně je ale sympatičtější Kňažko.“

Stráňavský není žádný extremista. Léta nahrával folklórní a vážnou hudbu pro světové značky a své úspory nyní investoval do firmy v úplně jiném oboru. Situací na Slovensku je značně otrávený. „Kdybych byl mladší, uvažoval bych o odchodu pryč,“ říká.

Podobně hovoří i další banskobystrický podnikatel a majitel malé úspěšné zbrojovky Grand Power Jaroslav Kuracina. Také volil Kotlebu a k prezidentským volbám se chystá, jen ještě není rozhodnutý. „Vlády po roce 1989 se chovaly různě, ale ne proslovensky. Pak se člověk nesmí divit, že lidem přeteče pohár trpělivosti a zvolí někoho, koho média označují za nacionalistu. Já jsem ho volil proto, že jsem se rozhodl nevolit ty, kteří tu byli od osmdesátého devátého. Když do druhého kola postoupil on a kandidát sociálních demokratů, kteří jsou sociální verbálně, ale prakticky se chovají jinak než sociálně, tak jiná možnost nebyla,” vysvětluje svoji motivaci Kuracina. Od prezidentských voleb změnu nečeká. Jeho firma vyváží 99,5 % své produkce do zahraničí, a tak Kuracina, kterému se nelíbí podřízenost země Evropské unii, chce od jakékoli vlády jediné: nižší byrokratickou zátěž.

Něco jiného a nového

„Efekt Kotleba“ dostal Banskou Bystrici i do zpráv velkých světových médií. A ovlivní i výsledek prezidentských voleb. Strany a jejich kandidáti jsou pro rostoucí skupinu voličů nepřijatelné. Když se pak objeví někdo s principiálně jinou nabídkou – jakkoli lze Kiskův program a kampaň označit za populismus v jiném balení –, má naději na úspěch. „Kiska má šanci jako něco jiného a nového,“ shrnuje Daniel Vražda zásadní přednost dnes už favorita prezidentských voleb. „To je podobný efekt, pomocí kterého vyhrál Kotleba.“

Martin Ehl