Za kulisy událostí - Na jinak dobrých česko-slovenských vztazích roste citlivý šrám. Nejde o nic menšího, než je manipulace s ostatky českých vojáků, kteří padli v první světové válce na rakousko-uhersko-ruské frontě na východním Slovensku a jsou pochováni v Medzilaborcích.

Jak už Insider psal na počátku července, ostatky z hrobu padlých československých legionářů v Mezilaborcích jsou papírově vykazovány jako ostatky vojáků říšského Německa, na jejichž hroby na Slovensku přichází z jejich domoviny finanční podpora.

Slovenská policie začala případ už v červnu na podnět Martina Drobňáka z Klubu vojenské historie Beskydy vyšetřovat a po třech měsících oznámila, že se tu nic takového neděje.

„Nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu ani trestného činu hanobení místa posledního odpočinku, ani žádného jiného trestného činu, takže nebyla v tomto případě naplněna objektivní ani subjektivní stránka trestného činu," píše se ve stanovisku slovenského ministerstva vnitra.

Z archivních dokumentů však jednoznačně vyplývá, že konkrétní hrobová místa, kde leží padlí Češi, byla změněna na místa posledního odpočinku německých vojáků. Postoj slovenských úřadů proto přijalo české ministerstvo obrany s nemalými rozpaky.

Praha: Nelíbí se nám to

"Máme tu dost nezvyklou situaci a přiznám, že se nám moc nelíbí," říká Pavel Filipek z ministerstva obrany, který má na starosti péči o válečné hroby.

Jen namátkou: jsou známa konkrétní jména Čechů, kteří byli v Medzilaborcích prokazatelně pohřbeni - jde o Emila Navrátila, Aloise Situ, Eduarda Kuhmela, Jana Peterku... V nejbližší době proto český úředník hodlá vyjet na Slovensko, aby se pokusil s představiteli tamního ministerstva vnitra najít východisko z narůstajícího a pro Prahu velmi citlivého sporu.

Po zveřejnění skandálu oznámilo slovenské ministerstvo vnitra alespoň to, že změní název hřbitova, a z Německého válečného hřbitova se stal Vojenský hřbitov z první světové války.

Hroby, kde jsou prokazatelně pochováni Češi, jsou však dál vedeny jako německé. Šéfka Odboru péče o válečné veterány českého ministerstva obrany Yveta Hlásecká proto říká, že při jednání budou její lidé přihlížet i k originálním archivním dokumentům.

Barbarství, říká historik

Ty ovšem shromáždil právě slovenský historik Martin Drobňák, o němž Bratislava v již citovaném stanovisku říká, že "lže a tendenčně skandalizuje práci a poslání lidí, jimž záleží na péči o místa posledního odpočinku válečných obětí".

Historik Drobňák se však nehodlá se závěry slovenské prokuratury, jež tlumočilo ministerstvo vnitra, smířit. "Naše 'lži'' jsou podložené archivními dokumenty Vojenského historického ústavu a pečlivým studiem. Nevidíme proto důvod, abychom na svém postoji něco měnili," říká Martin Drobňák, který nadále otevřeně formuluje, co se na Slovensku děje. "Nejen v Medzilaborcích jde při obnově válečných hrobů o rozsáhlé falšování archivních i historických dokumentů, jehož motivem není zřejmě nic jiného než pumpování peněz z německé nadace Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge (VDK), která obnovu německých pohřebišť štědře dotuje. Jen proto se také kosti Čechů, Slováků, Rusínů, Maďarů či Rusů zaměňují za ty německé. Bojujeme tu s barbarstvím, jaké nemá v civilizovaných zemích obdoby."

Historik také upozorňuje, že dosud nedostal na svůj podnět ze slovenské prokuratury odpověď, a přitom ministerstvo vnitra už zveřejnilo k případu své stanovisko.

Jeho dikce je podle slovenského novináře Martina Kalužáka téměř totožná se stížností Jána Tomka z výše jmenované Společnosti péče o německé válečné hroby. "Ve Slovenském rozhlasu jsem se tomuto tématu dost věnoval, ale pak začaly chodit stížnosti a můj šéf mi řekl, abych se zabýval něčím jiným. Ministerstvo vnitra se ohání německými archivními dokumenty, které nikdo neviděl. Němci přitom sami sdělili, že je nemají, protože shořely při bombardování. Ať si o tom lidé udělají obrázek sami," míní Kalužák, který před nedávnem z rozhlasu odešel.

Německé - s pěti Němci

Historik Drobňák upřesňuje, že dokumenty, s nimiž slovenské vnitro pracuje, nejenže nemají oporu v archivních materiálech, ale neodpovídají ani průběhu bojových operací, které na východním Slovensku probíhaly. Jinými slovy: říšskoněmecké divize byly k Medzilaborcům přisunuty až po skončení intenzivních bojů, takže se oběti německých vojáků počítají na desítky (a někdy ještě méně), ale v žádném případě ne na stovky, jak uvádí prešovská společnost.

Například jen v Medzilaborcích je pochováno 1692 vojáků zejména rakousko-uherské a ruské armády (tudíž i Čechů), ale z tohoto počtu jen pět říšských Němců (poručík Otto Koch, šikovatel Eduard Kuchnel a vojíni Jan Kinge, Albert Vogel, A. Waldeberg), a přesto hřbitov po jeho rekonstrukci prešovská společnost označila jako "německý válečný hřbitov". Vše je snadno dohledatelné v Bratislavském archivu.

Něco podobného lze pak doložit i v obci Oľka, kde ministerstvo vnitra také povolilo exhumaci "německého" hřbitova. Zde mělo být ze 74 vojáků exhumováno 54 říšských Němců (vše opět platilo VDK). Z evidenčních listů Vojenského historického ústavu v Bratislavě nicméně vyplývá, že jde o ostatky 47 rakousko-uherských vojáků, dvou ruských a jen 6 německých.

Budu se opět ptát

"Už je jasné, proč hovořím o pumpování peněz z německého VDK, které je cíleně léta klamané?" ptá se historik Drobňák.

Až mu policie doručí oficiální stanovisko o odložení trestního stíhání, které podal, bude se zajímat, zda kriminalisté pracovali i s originálními archivními dokumenty včetně nákresů hrobů a jmenných seznamů. A zda je porovnali s těmi, které při rekonstrukci válečných hřbitovů vydává za "pravé" Společnost péče o německé válečné hroby z Prešova. "Já neříkám nic. Je to věc orgánů, které konají. Nic více a nic méně," uvedl Ján Tomko pro Slovenský rozhlas. A více se o rekonstrukci válečných hřbitovů odmítá bavit.

Němci byli jedinou stranou, která se podle vyjádření primátora Medzilaborců Ivana Soleje z léta 2011 odhodlala k rekonstrukci zmíněných válečných hřbitovů. A historik Drobňák se proto ptá: "Znamená to snad, že pokud by exhumace financovala nadace Spojených arabských emirátů, tak bychom hřbitov pojmenovali jako Arabský vojenský hřbitov?"

Jan Gazdík

Úvodní obrázek: Repro Československá obec legionářská