Za kulisy událostí - Možnosti českých stíhaček byly až dosud omezené. Čtrnáct letadel Gripen stačilo maximálně k zajištění domácího nebe, případně na dočasnou výpomoc s ostrahou Pobaltí. V příštích letech by však čeští stíhači mohli výrazněji promlouvat také do zahraničních operací. A to díky rýsujícímu se spojení se Slováky.

Slovenské ministerstvo obrany po měsících zvažování oznámilo, že si po vzoru Česka bude chtít pořídit švédské gripeny místo současných strojů MiG-29. „Pokud obě armády budou používat stejný typ stíhacího letounu, bude možné uvažovat o vytvoření společné letky. Naše expertní týmy již zkoumají, co všechno by tato varianta obnášela,“ říká státní tajemník českého ministerstva obrany Daniel Koštoval.

Přechod ke stejnému typu stíhaček by oběma zemím umožnil sjednotit svůj vzdušný prostor a v jeho hlídaní se střídat. A letectvo, které by zrovna mělo „volno“, by tím získalo možnost věnovat se výcviku nebo třeba i nasadit své stroje v zahraničí. „Společně bychom vygenerovali podstatně větší vojenskou hodnotu,“ dodává Koštoval.

Soumrak migů

Nápad vytvořit společnou letku se poprvé objevil již začátkem tisíciletí v éře ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Konkrétní plány ovšem narážely na fakt, že obě armády používají jiný typ stíhačky. České stíhačky Gripen a slovenské MiG-29 si totiž nedokážou vzájemně vyměňovat data či operovat z domovského letiště toho druhého – vzhledem k odlišnému logistickému zázemí i jinak vyškolenému pozemnímu personálu.

Situace se začala měnit teprve s nástupem druhé vlády Roberta Fica, která čím dál hlasitěji mluví o možnosti pronájmu nových stíhaček. Téma se navíc stalo ještě více aktuálním po zhoršení vztahů mezi Evropskou unii a Putinovým Ruskem, které zásobuje stíhačky MiG náhradními díly.

„Chceme jít cestou pronájmu nových letounů a Švédové jsou jediní, kdo by nám takovýto model umožnil,“ potvrdil slovenský ministr obrany Martin Glváč před několika dny v rozhovoru pro slovenské HN. Slováci by si podle něj mohli pořídit konkrétně osm kusů gripenů, a to již po roce 2016, kdy se předpokládá ukončení provozu ruských migů.

Oběma armádám by to pak otevřelo nebývalý prostor k těsné spolupráce. „V současnosti jednáme s českou stranou o možnosti společné ochrany vzdušného prostoru,“ potvrzuje komunikační odbor slovenského ministerstva.

Vzpomínky na federaci

Pro inspiraci nemusí vedení obou armád chodit daleko. Jednak může navázat na zkušenosti z dob federace a jednak může následovat příklad Belgie a Nizozemska. „Tyto státy dnes již využívají společnou letku stíhaček F-16. Také jejich příklad dokazuje, že podobný model je možné realizovat,“ argumentuje Koštoval.

Vytvoření společné letky by však podle něj nejdříve předcházela spolupráce v politicky méně citlivých oblastech, jako je například výcvik. „Pokud se Slováci rozhodnou pro gripeny, budou moci využívat náš výcvikový program, který máme postavený na cvičných letounech L-159,“ naznačuje.

A téměř okamžitě by podle Koštovala bylo možné společně zajišťovat servis, což by oběma stranám šetřilo peníze. „Díky spolupráci v oblasti nadzvukových stíhaček lze mluvit o úsporách v řádech až desítek milionů ročně,“ dodává Koštoval.

Vladimír Šnídl