Analýza - Rozpočet na příští rok prozrazuje o vládě víc než jen to, že zabrzdí případné ekonomické oživení. Detailní pohled na rozpočtové dokumenty ukazuje, že režie státního provozu se nijak nezmenší.
Ve středu schválené rozpočtové výdaje (1180,8 miliardy) jsou nižší než v roce 2010, čímž vláda dokazuje, že jde už o třetí úsporný rozpočet v řadě. Ale: občané za více peněz odevzdaných na daních dostanou méně muziky.
800 milionů na provoz
Daně platíme, aby vláda zajistila obranu, bezpečnost, vzdělání, zdravotnictví, zahraniční politiku a svůj vlastní provoz. Širší význam slova vláda zahrnuje kromě ministerstev také krajské a obecní úřady nebo zdravotní pojišťovny.
Zmíněné vládní instituce utrácely v uplynulých letech po odečtení inflace stále stejné částky. V nákladech na režii státu, která letos překročí hranici 800 milionů ročně, nic nezměnila žádná reforma.
Nejdále v úsporách zašla Špidlova vláda v roce 2004, která snížila provozní náklady o tři procenta, stejný pokus Nečasova kabinetu v roce 2011 skončil polovičním úspěchem. Významnější zdražení provozu skoro o pět procent připustila pouze Topolánkova vláda v roce 2009.
Z rozpočtu projednávaného sněmovnou vyplývá, že se v režijních nákladech státu nic nezmění ani v příštím roce, pokud se nakonec ještě nezvýší.
Méně na domácnosti a investice
Stejně jako v minulých letech chce vláda omezit růst sociálních dávek. V tom směru je relativně úspěšná. Například očekávaný nárůst sociálních výdajů o devět miliard nevyrovná ani očekávanou dvouprocentní inflaci.
Už tradičně poklesne objem investic, tentokrát o dvě miliardy, po započtení inflace o pět procent.
Tyto úsporné kroky přispívají ke zpomalení ekonomiky, kterou by naopak posílila spotřeba příjemců sociálních dávek, tedy především důchodců a rodin s dětmi, i jakákoli efektivní investice. Nesnižují však provozní náklady státu.
Vysoké platy i dotace firmám
Už druhým rokem naopak porostou výdaje na platy zaměstnanců a provoz státních příspěvkových organizací. Po prvním úsporném pokusu v roce 2011, kdy vláda skutečně snížila mzdové náklady státních zaměstnanců o pět procent, náklady opět rostou. V příštím roce předpokládá rozpočet nárůst o pět miliard, tedy skoro o čtyři procenta.
Vláda také pokračuje v přímé podpoře firem a slíbila jim dotaci 37,5 miliardy. Finančními injekcemi podporuje například vývoz velkých investičních celků, státní firmy na železnici anebo podnikový výzkum. Proti loňsku se tato položka snížila o dvě miliardy, proti období před rokem 2009 je ale stále téměř dvojnásobná.
Snižovat se nebudou ani výdaje na armádu nebo na výzkum, zvětší se rozpočty pro policii i justici, které se rovněž počítají do provozních nákladů státu.
Bude záležet na evropském statistickém úřadu Eurostat, jestli do vládní spotřeby v příštím roce započte příslib vyplatit 59 miliard korun, které chce vláda investovat do vyrovnání s církvemi. V takovém případě by režie českého státu významně vyrostla.
