Zahraničí – Mluvilo se o něm už před unijním summitem letos v lednu. Teď je speciální evropský komisař pro Řecko na stole zas.
A s ním i bezpočet dalších, asi dobře míněných návrhů zvenčí, co by měli Řekové udělat, aby se vyškrábali z dluhové pasti.
Potíž je v tom, že je mají v Řecku do praxe uvádět cizinci. A to v míře, která minimálně zavání vměšováním do vnitřních záležitostí země.
S nápadem komisaře, co by měl na starost jen Řecko, přišla počátkem roku německá kancléřka Angela Merkelová. Sedmadvacítka myšlenku promptně zavrhla. Zdálo se, že jednou provždy.
Pouhých pár hodin před summitem - tentokrát tím, na kterém má formálně vzniknout nová, fiskálně mnohem odpovědnější EU – vytáhl komisařskou kartu lucemburský premiér a hlavní mluvčí eurozóny Jean-Claude Juncker.
Ne, nechce prý „kontrolora s pravomocemi diktátora“ á la Merkelová. Ten jeho by nebyl komisařem pro úspory, který by Řekům nařizoval, kde a co přesně mají škrtat.
„Byl bych velmi pro, aby byl jeden z komisařů EU pověřen vybudováním (nové) struktury řecké ekonomiky,“ vysvětlil Juncker. Ta stávající se „s tou naší vůbec nedá srovnávat“.
Jinými slovy: Řecko podle něj potřebuje někoho, kdo za něj vymyslí novou řeckou hospodářskou politiku. Těžko najít suverénní stát, kterému by se - pokud by šlo o něj - taková představa líbila.
Minimálně jednoho člena EU má ale Jean-Claude Juncker na své straně: Německo, tahouna evropské ekonomiky. Byť se ostře vymezil vůči „škrtacímu“ eurokomisaři kancléřky Merkelové.
Na to, že Řecko nemá momentálně sílu přicházet s ekonomickými vizemi či nápady, upozorňuje totiž i Německá průmyslová a hospodářská komora (DIHK). Německé firmy působící v Řecku si navíc stěžují na dluhy, které jim Atény nesplácejí, a na potíže s řeckými daněmi.
Zprávy o miliardových únicích řeckých daňových poplatníků dokonce Berlín přiměly k nevídanému návrhu: na německých daňových úřadech je prý připraveno 160 dobrovolníků, kteří mohou okamžitě odjet do Řecka a Řekům s výběrem daní pomáhat.
Kvalifikaci mají, protože „Řecko prochází tímtéž, čím v roce 1990 prošla bývalá NDR“.
Daněmi to ale nekončí. Na Peloponéský poloostrov se prý dá přenést i německý – měřeno počtem nezaměstnaných velmi úspěšný – model fungování pracovního trhu. „Ještě samozřejmě potřebujeme mandát řecké vlády, abychom mohli pomoci,“ podotýká šéf německého úřadu práce Frank-Jürgen Weise.
Právě v tom je ale problém. Německé nabídky se v Řecku s moc velkým nadšením nesetkaly. Naopak.
Odbory, které sdružují zaměstnance řeckých finančních a daňových úřadů, nechtějí o 160 výběrčích z Německa ani slyšet. Ministra financí Evangelose Venizelose už vyzvaly, aby Němce v žádném případě nepovolával.
Takovými plány prý jenom straší už beztak vyděšené řecké úředníky, kteří se bojí, že přijdou o práci.
Olej do ohně přilévá i fakt, že by jim měli radit zrovna lidi z Německa. Podle Řeků mohou za současné problémy země právě oni.
Ve čtvrtek zveřejněný průzkum mluví jasně: Když v Řecku povíte nahlas slovo „Německo“, 41 procent Řeků pocítí zlobu a vztek. Dalších 30 procent s ním spojuje zklamání a strach. A to přesto, že právě Němci pumpují do krachující řecké ekonomiky nejvíce peněz ze všech.
