Objev dne - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna zvýhodňuje "agelovské" nemocnice před jinými. Posílá jim miliony navíc. Dokonce jim nezákonně platí experimentální léčbu. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Podle některých kritiků jde o jednoznačný důkaz toho, že mezi pojišťovnou a nemocnicemi ze sítě Agel stále funguje úzké pouto - přestože to obě strany popírají.
Pojišťovna ale výsledky kontroly zpochybňuje. K žádnému závažnému porušení zákona podle ní nedošlo, nikdo ani neplýtval penězi. Obdobně reaguje i vedení společnosti Agel.
Miliony navíc pro jednu nemocnici
Jeden příklad za všechny: třinecká Nemocnice Podlesí dostala před třemi lety 51 milionů korun navíc. Podle dodatku, který kvůli tomu s pojišťovnou uzavřela, je směla použít na léčení srdečních chorob.
Jenomže byla sama. Jiným špitálům už pojišťovna nepřilepšila. Musely si vystačit s tím, co běžně dostávaly v rámci paušálů. "S ostatními speciální dodatky uzavírány nebyly," konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou má deník Insider exkluzivně k dispozici.
Podobně se pojišťovna chovala i v jiných případech. Například při dělení peněz na umělé klouby.
Během let 2009 až 2013 slíbila pojišťovna pěti nemocnicím, že jim zaplatí mnohem víc operací, než kolik jich měly původně ve smlouvě. Uvolnila kvůli tomu 74 milionů korun navíc. Tři z těchto špitálů přitom spadaly podle kontrolorů pod Agel. Konkrétně šlo o nemocnice v ostravských Vítkovicích, v Šumperku a Novém Jičíně.
Poslední špitál si v jednom roce připsal dokonce čtvrtinu všech těchto peněz. "Pojišťovna sjednala s kontrolovanými lůžkovými poskytovateli celkem 833 případů péče, z toho s Nemocnicí Nový Jičín to bylo 190 případů výkonů, to je 22,81 procenta z celkově sjednaných případů péče," uvádějí kontroloři.
Mimo síť Agel peníze putovaly do nemocnic v Kroměříži a Karviné.
Pojišťovna platila experimenty
To ale není všechno. Ze zvláštních peněz se hradily také výkony, které v Česku nejsou vůbec uznané – jejich účinky a bezpečnost se totiž teprve testují. Jde například o metodu "renální denervace", která má snížit pacientům krevní tlak. Podle kontrolorů ji lidem nabízela hlavně "agelovská" Nemocnice Podlesí.
Jenomže podle lékařských společností metoda do běžné nemocnice nepatří. "Měla by být prováděna výhradně v rámci řádně schválených výzkumných protokolů," citují kontroloři NKÚ stanovisko České kardiologické společnosti a České společnosti pro hypertenzi. Nabízet experimentální léčbu jako běžnou alternativu pacientům je podle nich neetické. Pojišťovna by neměla výkony vůbec proplácet.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je přesto uhradila. A nejen ty. Kromě "renální denervace" platila ještě za další dvě experimentální metody. Jen během roku 2011 na všechny poslala více než 7 milionů korun. Peníze spolykala třinecká Nemocnice Podlesí.
Větička od Julínka
Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka má proto jasno: úřady by si měly na pojišťovnu pořádně posvítit. Placené experimenty by mělo řešit ministerstvo zdravotnictví, vedení resortu financí by se zase mělo zaměřit na propojení pojišťovny s nemocniční sítí Agel. "Kontrola totiž jasně ukázala, že tady neformální koncernové propojení stále funguje," vysvětluje Hovorka.
Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála by se navíc měly upravit zákony. Současné normy totiž většinu nešvarů, na které kontroloři NKÚ přišli, nepostihují. "Podepsat dodatek nad rámec úhradové vyhlášky samo o sobě nezákonné není. Větička, která to umožňuje, je v legislativě od Julínka. Zjednodušeně lze říci, že vytvořila možnost pro penězovod, pro který nejsou žádná pravidla a nad nímž není žádná veřejná kontrola," podotýká Dostál.
Vůči pacientům přitom může být zvýhodňování určitých nemocnic nespravedlivé - když totiž dostane jeden špitál více peněz, na druhý logicky zbude méně. Ty nemocnice, které dodatky od pojišťovny nedostanou, potom musejí péči o pacienty omezovat. "Zdravotní pojišťovna proto nesmí jednu nemocnici zvýhodnit nad druhou,“ připomíná právník.
Ministerstvo mlčí
Obrovský problém ale Dostál vidí v proplácení experimentů. "Pokud pojišťovna vyhodila protizákonně desetimiliony za experimentální léčbu, která nadto nemá být podle seznamu výkonů hrazena, musí proti ní ministerstvo zdravotnictví ihned zakročit,“ domnívá se Dostál.
Jenomže ministerstvo zdravotnictví se k ničemu nemá. Ačkoliv šéf resortu Svatopluk Němeček po svém zvolení sliboval, že pošle do České průmyslové zdravotní pojišťovny vlastní kontrolu, žádná se nakonec nekonala. Na dotazy, jak ministerstvo zareaguje alespoň na zjištění NKÚ, pak Insideru nikdo z vedení resortu neodpověděl.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna zase výsledky kontroly zpochybňuje. K žádnému závažnému porušení zákona podle ní nedošlo, nikdo ani nenakládal nehospodárně s penězi. Pojišťovna podle ní rozhodně žádný špitál nezvýhodňovala, peníze navíc nakonec poslala všem - a to v rámci závěrečného vyúčtování.
Kdo nabídl slevu, dostal peníze navíc
"Naopak se potvrdilo, že ČPZP je jednou z nejlépe vedených zdravotních pojišťoven, má dostatek finančních zdrojů, a může tak hradit poskytnutou zdravotní péči včas, při značném zkrácení čekacích dob u plánovaných zdravotních výkonů a zároveň má vytvořeny podmínky pro úhradu nejmodernějších a nejúčinnějších léčebných metod v zájmu úspěšné léčby pojištěnců,“ napsala Insideru mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.
Podle dokumentů, které má redakce k dispozici, už se pojišťovna bránila i během kontroly. Tvrdila, že pokud podepisovala s vybranými nemocnicemi dodatky, chtěla jen zvýšit dostupnost péče pro své pojištěnce. Dokázala si v takovém případě nasmlouvat s nemocnicí výhodnější ceny. Pokud se ostatní špitály k vyšším platbám nedostaly, bylo to proto, že k podobnému jednání o slevě svolné nebyly.
Podle kontrolorů NKÚ ale pojišťovna nedokázala velkou část svého tvrzení dostatečně doložit.
Odmítavě reaguje také ředitelka odboru marketingu společnosti Agel Maya Novackova. "Neuvědomujeme si, že by Nemocnice Podlesí obdržela navíc 51 milionů korun,“ tvrdí. Nemocnice podle ní jen chtěla lidem poskytnout vyšší počet kardioverterů. Musela kvůli tomu ale snížit jejich cenu. Za tu původní totiž pojišťovna platit takové množství zdravotních pomůcek nechtěla.
Proč střet zájmů? Miliardář měl pojišťovnu i špitály
Třinecký miliardář Tomáš Chrenek vstoupil do bílého byznysu před dvanácti lety, kdy začal nakupovat nemocnice. Sloučil je pod společnost s názvem Agel. Před sedmi lety navíc požádal ministerstvo zdravotnictví o povolení založit stejnojmennou zdravotní pojišťovnu. Licenci bez problémů dostal.
O dva roky později se ale dostal do finančních problémů. Pokud by je nevyřešil, jeho pojišťovna Agel by zkrachovala. Pojištěnci by pak podle platných zákonů přešli k VZP. Chrenek se proto pokusil o fúzi s Hutnickou pojišťovnou.
"Zdravotní pojišťovna není a v horizontu několika příštích let ani nebude soběstačná. Další samostatná existence bude vyžadovat vysoce pravděpodobně cizí zdroje. V tomto ohledu se nabízí logický předpoklad ke sloučení s jinou zdravotní pojišťovnou," citují z dokumentu, který doprovázel Chrenkovu snahu o fúzi, kontroloři NKÚ. Miliardáři se podařilo ke sloučení přesvědčit ziskovou konkurenční pojišťovnu, souhlas získal také od ministerstva zdravotnictví.
Později následovala také fúze s dalšími dvěma pojišťovnami - Českou národní a pojišťovnou Metal Aliance. Vznikla třetí největší tuzemská pojišťovna - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Její vedení dnes odmítá, že by měl Tomáš Chrenek na chod pojišťovny stále vliv. Působí už jen v orgánech skupiny Agel, která pod sebou sdružuje nemocnice, polikliniky, distributory materiálu a laboratoře. Kritici ale upozorňují, že ve vedení Agelu se pohybují stejné tváře, jaké dřív působily v pojišťovně, a naopak. Například v čele pojišťovny stanul v roce 2011 původní generální ředitel a předseda představenstva nemocniční sítě Agel Petr Vaněk.
Veronika Rodriguez
