Za kulisy událostí – Pronajmout si poslaneckou kancelář u kamaráda nebo stranického kolegy? Proč ne, platí to stát. K léta kritizované praxi se uchylují jak politicky zkušení poslanci, tak sněmovní nováčci.
Účty za regionální kanceláře zákonodárců platí Sněmovna v rámci poslaneckých náhrad. Podle velikosti města mohou poslanci na kancelář dostat 9 až 27 tisíc korun měsíčně a 5 tisíc na pronájem vybavení k tomu. Někteří poslanci svým známým platí ze státního plnou taxu.
Například sociální demokrat Jiří Zemánek loni za devět týdnů, ve kterých fungovala nově zvolená Sněmovna, zaplatil za svoji kancelář v Olomouci maximální možnou částku – přes 59 tisíc korun. Měsíčně mu Sněmovna může proplácet nanejvýš 27 tisíc.
Vydělá celá rodina
Zemánkovu kancelář přitom vlastní jeho známý Břetislav Holásek, jehož syn Radan pomáhal Zemánkovi s kampaní a nyní je jedním z jeho asistentů. "Vytipoval jsem to i já. Chápu, že to může vypadat jako malá domů, ale myslím, že není. Je to nájem rodičů a já z toho nic nedostávám,“ brání se asistent.
Sám Zemánek pak snáší řadu obvyklých argumentů, proč bylo třeba pronajmout za maximální cenu právě u známých – lokalita je výborně dostupná, kancelář je velká a dobře vybavená a nájmy obecně drahé. "Když jsme to místo hledali, moc jiných volných prostor nebylo. Prostě jsem využil této nabídky a nevidím na tom nic špatného,“ myslí si Zemánek.
Poslanec má ještě druhou poslaneckou kancelář ve Šternberku, kde sídlí v nemovitosti dalšího ze svých asistentů. Tyto prostory ovšem využívá zcela zadarmo a žádné náhrady na ně nečerpá.
Zděděná kancelář
Kancelář v Novém Jičíně Dany Váhalové (ČSSD) přišla loni na 42 tisíc ze 46 možných. Poslankyně si zázemí pronajímá od společnosti ELPOS, za kterou jedná tamní zastupitel za ČSSD Miroslav Rešl a již vlastní jeho manželka.
Váhalová se brání mimo jiné tím, že kancelář zdědila po své předchůdkyni Haně Šedivé. "Dohodla jsem se, že tam budu pokračovat, lidé jsou už zvyklí, že tam svou poslankyni najdou,“ myslí si Váhalová. Podle Rešla patří nájem v okolí k těm levnějším.
V zavedené praxi i v dalším volebním období pokračuje také šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák, který si brněnskou kancelář pronajímá od Petra Musila, s nímž v devadesátých letech podnikal. Jeho stranický kolega Milan Urban stále sídlí v domě šéfky čáslavské ČSSD Bohumily Chalupové a Roman Váňa za kancelář platí bratrovi senátora Martina Tesaříka, kterému kdysi dělal asistenta.
Poslanec Václav Zemek (ČSSD) si už ve druhém volebním období platí kancelář ve Vlašimi firmy Abony. Společnost vlastní Zdeněk Seidl, což není nikdo jiný než syn významného sociálního demokrata ze středních Čech.
Kancelář "v rámci strany“ si pronajímá také Jaroslav Foldyna, a to od manželky děčínského primátora za ČSSD Františka Pelanta. Foldyna však na rozdíl od svých spolustraníků dokázal na nájmu výrazně ušetřit. Za kancelář včetně vybavení platí pouhých 10 tisíc měsíčně, ačkoli by měl nárok až na 27 tisíc.
Pronájmy u stranických kolegů či známých ovšem nejsou doménou pouze sociálních demokratů. Olga Havlová z Věcí veřejných, která byla zvolena na kandidátce Úsvitu, si pronajímá kancelář u stranického kolegy Aleše Dobrozemského. "Tu kancelář jsme již dříve využívali, pan Dobrozemský nám tam poskytoval azyl. Že by to byla malá domů, tak jsem to vůbec nevnímala,“ popisuje okolnosti pronájmu Havlová.
ANO: Maximum už neplatíme
Čtyři poslanci hnutí ANO – Martin Stropnický, Bohuslav Chalupa, Rostislav Vyzula a Karel Rais – si zase po nástupu do Sněmovny pronajali kanceláře od firmy Separa, pro kterou dříve pracoval Chalupa. Všichni poslanci na ně přitom čerpali maximální možné částky.
Podle Chalupy už na adrese sídlí jen on a Rais a firmě posílají místo 30 jen 22 tisíc měsíčně. "Pan Stropnický se stal ministrem a pan Vyzula změnil kancelář. Ty vyšší platby byly kvůli zaplacení parkovacích karet na celý rok,“ uvedl Chalupa.
Lucie Kudláčková
