Byznys – Ministerstvo průmyslu má připravenou vyhlášku, která bude trestat výrobu elektřiny z hnědého uhlí s nízkou účinností.
Nehospodárné využívání uhlí by se od počátku příštího roku nemuselo českým energetikám ani trochu vyplatit. Ministerstvo průmyslu a obchodu má již připravenou vyhlášku, která má určit takzvané malusy. Tedy sankce za to, že firmy vyrábí elektřinu z hnědého uhlí s příliš nízkou účinností. Sdělení je jasné: modernizujte, nebo své zdroje zavřete.
„Máme zatím připravené dvě verze vyhlášky, které nyní posuzuje soudní znalec,“ říká náměstek na MPO Pavel Šolc. Ten se jimi zabývá kvůli sporu mezi dvěma skupinami oslovených odborníků, jak přesně definovat to, jak účinnost počítat a co přesně bude předmětem zpoplatnění. Vyhláška by měla začít platit od 1. ledna příštího roku.
Systém by měl fungovat tak, že určí tři pásma malusů podle výše účinnosti elektrárny. Například 0 až 29 % (zdroje s nejhorší účinností a zároveň nejvyšší sankcí), dále 30 až 31 % a třetí pásmo 31 až 33 % (nejnižší malus). Zdroje s vyšší účinností než 33 % by penále neplatily.
Šolc zatím nechce přesné limity pásem oznamovat, ten nejnižší by měl být ale pod 30 procenty. Výše malusů se bude podle náměstka pohybovat v „desítkách korun“ na megawatthodinu. „Určitě nepůjde o stovky,“ říká Šolc.
Ani desítky korun ale nejsou zanedbatelnou sumou – elektřina již letos atakovala hodnoty 30 eur za megawatthodinu, na krátkodobých trzích šly ceny i pod 30 eur, tedy okolo 840 korun. Hypotetický malus 80 korun u nejnižší účinnosti by se tak blížil 10 procentům z marže elektrárny. Nízké ceny elektřiny přitom na výrobce energií dopadají již nyní – před několika lety se proud prodával za dvojnásobek.
Dva roky čekání
S plánem penalizovat plýtvání s hnědým uhlím přišel již ministr za ODS Martin Kuba v roce 2012. Logika byla jednoduchá. Česko chce v rámci snižování emisí skleníkových plynů omezovat výrobu energie z uhlí obecně a nahradit jej jinými zdroji – hlavně dalšími jadernými bloky doplněnými o obnovitelné zdroje a v menší míře i plynové elektrárny.
Zásoby hnědého uhlí se navíc ztenčují, těžaři i část energetiků tak v rámci zachování stávající výroby volají po prolomení těžebních limitů – například nejznámější lom ČSA by bez prolomení limitů mohl skončit již za osm let.
„Omezení výroby je rozumné řešení. Proč ho pálit v kondenzační elektrárně, která vyrábí jen elektřinu s účinností často pod 30 procent, když ho je možné využít při kogenerační výrobě (vzniká elektřina i teplo) s účinností i přes 80 procent,“ uvádí například Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA.
Druhým argumentem je fakt, že Česká republika je dlouhodobě čistým exportérem elektřiny. Jen v minulém roce byl čistý vývoz podle statistik ERÚ 16,9 terawatthodiny, téměř o 2 TWh víc, než kolik za celý rok vyrobily oba bloky jaderné elektrárny Temelín. Při čisté výrobě elektřiny 80,9 TWh tak Česko exportovalo téměř 21 procent celkové produkce.
Vůle podporovat export ale na ministerstvu již chybí. „Podporovat export elektřiny se možná vyplatilo při dvojnásobných cenách. Ale vyvážet elektřinu za 35 eur na megawatthodinu a pálit přitom nedostatkové uhlí je přinejmenším na zvážení,“ říká Šolc.
Kdo bude platit?
Plán na zavedení malusů byl do zákona o hospodaření s energií zakomponován již v roce 2012 s tím, že přesné znění určí až vyhláška. Jelikož má být ale účinná od ledna 2015, zbývají tak do jejího uvedení jen čtyři měsíce. A ministerstvo před výrobci elektřiny detaily stále tají.
„Zatím s námi nikdo nic nekonzultoval, takže nevíme, jestli se nás to bude týkat,“ sdělila Gabriela Benešová, mluvčí Severní energetické, která minulý rok koupila od ČEZ elektrárnu Chvaletice. Firma sice brzy začne s rekonstrukcí prvního kotle, pokud by se jich ale malusy dotkly, čtyřměsíční limit nestihne.
Podle Štěpána pravděpodobně vyhláška dopadne nejvíce na kondenzační výrobu elektřiny v rámci tepláren. Tedy když teplárna vyrábí teplo a v areálu má ještě kondenzační zdroj čistě na výrobu elektřiny.
Takto jsou nejčastěji zmiňovány Elektrárny Opatovice patřící do holdingu EPH. Jakou mají jejich zdroje účinnost a zda by se jich malusy mohly dotknout, ale mluvčí EOP Martin Sýkora nechtěl komentovat.
ČEZ již investoval
Detaily nezná ani největší výrobce elektřiny v ČR polostátní společnost ČEZ. Ani její mluvčí Ladislav Kříž nechtěl malusy ani zdroje a jejich účinnost příliš komentovat s tím, že vyhláška není ještě hotová a neznají její detaily.
Hlavních zdrojů ČEZ by se ale neměly malusy příliš dotknout – velkou část své flotily – Tušimice, Ledvice, Prunéřov – buď modernizoval, či modernizuje a jejich účinnost převyšuje 40 procent. U dalších jeho zdrojů, jako je Tisová, Mělník, Hodonín a další, ale dopady již jisté být nemusí.
Určit, kdo platit bude a nebude, komplikuje i to, že většina tepláren a elektráren se skládá z několika bloků, které mají často rozdílné kotle i parametry. I proto budou malusy vypočítávány ne podle elektrárny/teplárny jako celku, ale podle jednotlivých turbo soustrojí.
Jediný, kdo tak dnes alespoň zhruba ví, na koho konkrétně sankce dopadnou, je ministerstvo průmyslu a obchodu. To je ale zatím nesdělí, nechce prý vyvolávat paniku.
Petr Lukáč
