Barcelona – Katalánsko proťal od severu na jih 400 kilometrový lidský řetěz za nezávislost na Madridu. Protest se uskutečnil 11. září v rámci katalánského národního dne, a jeho pořadatelé se inspirovali podobným protestem, který uskutečnili v Pobaltí roku 1989. Katalánská regionální vláda nyní připravuje referendum o nezávislosti, které se má uskutečnit příští rok a které Madrid označuje za nelegální a protiústavní.

Katalánský novinář Llibert Ferri Mateo nedávno v rozhovoru pro Insider uvedl, že otázka Katalánska je jedním ze symptomů krize španělského systému (zde). A je skutečně patrné, že vedle demonstrací a politických vyjednávání má tento proces i další, podstatně temnější rovinu.

„Je třeba vyhlásit válečný stav“

Velkému množství Španělů je totiž představa nezávislého Katalánska silně proti srsti, a v této souvislosti již zazněly některé velmi ostré výroky.

Poslanec Evropského parlamentu za vládní pravicovou Lidovou stranu (PP) Aleix Vidal-Quadras v červnu varoval, že referendum o nezávislosti by bylo „zločinem“ a Madrid mu „fyzicky zabrání“.

Padla ale i mnohem silnější slova. „Nezávislost Katalánska? Jen přes mou mrtvolu, mou a mnoha ostatních. My vojáci jsme složili posvátnou přísahu: bránit ústavní pořádek, který pokládá jednotu Španělska za neodvolatelný princip,“ řekl plukovník španělské armády pro Alerta Digital. Dodal, že mnoho armádních velitelů cítí v souvislosti s požadavky na nezávislost Katalánska „znepokojení a rozhořčení“.

Předseda asociace španělských vojáků AME v rozhovoru pro holandskou televizi zase řekl, že „v souladu s článkem 8 španělské ústavy musíme zaručit územní jednotu, proto se domníváme, že je třeba vyhlásit válečný stav, výjimečný stav nebo stav obležení.“ Zmíněný článek hovoří o tom, že úkolem ozbrojených sil je zajistit územní jednotu a ústavní pořádek Španělska.

Slzný plyn, spálené vlajky i falešná bomba

Vzhledem k této atmosféře nebylo vůbec překvapivé, že se katalánský svátek neobešel bez incidentů.

Španělští četníci (Guardia Civil) nejprve zadrželi bývalého katalánského poslance, který se údajně pokoušel prorazit policejní kordon v nejjižnější části řetězu, která již zasáhla do Valencijského regionu.

Krátce poté anonymní telefonát naohlásil bombu na jedné z hlavních barcelonských ulic, Passeig de Gràcia. Katalánská policie skutečně našla podezřelý balíček, který ale žádnou trhavinu neobsahoval.

Na manifestaci krajní levice v Barceloně pak několik mužů se zahalenými tvářemi vyšplhalo na pódium a spálilo vlajky Španělska, Francie a EU a také fotografii španělského krále Juana Carlose (foto zde). Publikum podle deníku El Mundo skandovalo “Smrt králi” a “Ať žije Terra Lliure”. Terra Lliure (Svobodná země) byla katalánská teroristická organizace, která v 80. letech spáchala několik útoků a zabila jednoho člověka.

Největší šok ovšem vyvolal útok španělských neofašistů proti sídlu delegace katalánské vlády v Madridu, kde probíhal oficiální akt za přítomnosti několika katalánských poslanců i jednoho baskického senátora. Zhruba dvacítka útočníků, kteří měli vlajky neofašistických organizací Falange a Alianza Nacional, strkali do lidí, rozbili nábytek a nakonec použili slzný plyn. Skandovali při tom “Katalánsko je Španělsko” (video například zde).

„Špinavá hra“

Podle některých se ale již nyní děje mnohem víc, než jen izolované incidenty.

Stránka Help Catalonia, která o sobě prohlašuje, že „odhaluje tichou válku, kterou vede Španělsko proti Katalánsku,“ napsala že španělská tajná služba CNI infiltrovala katalánské separatistické hnutí. Tuto „špinavou hru“ španělské rozvědky pro katalánskou televizi 8TV potvrdil i bývalý politik PP. Časopis Interviú také napsal o 500-stránkovém dokumentu, ve kterém CNI údajně navrhovala vynaložit deset milionů euro na diskreditační kampaň proti separatistickým lídrům.

Jsou tato obvinění pravdivá? „Máme podezření, ale nemůžeme je prokázat,“ řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Insider Ferran Civit z Katalánského národního shromáždění (Assemblea), jedné z organizací které zaštiťují hnutí za nezávislost.

Civit nicméně prozradil něco jiného: nikdo ze španělské rozvědky údajně nedokázal předpovědět masovou demonstraci za nezávislost z 11. září minulého roku, navzdory rozsáhlým přípravám a tisícovkám autobusů. Demonstrace se tehdy podle odhadů policie zúčastnilo 1,5 milionu lidí, okolo 20 procent obyvatelstva regionu, což předčilo veškerá očekávání. „Následující den odvolali šéfa katalánské sekce CNI,“ řekl.

Sám pak nabídl vysvětlení. „V CNI je mnoho lidí z frankistické éry, a proto se tam nepořádají výběrová řízení. Je to logické – najmu svého bratrance, najmu svého bratra, a tak podobně. Je tam mnoho velmi nekvalitních pracovníků. A tohle mi řekli důvěryhodní lidé, kteří mají kontakty uvnitř.“

Případ Zianí

Zřejmě nejznámější případ údajných aktivit CNI proti katalánskému separatismu je květnové zatčení a vyhoštění marockého advokáta Nuredína Zianího. Španělské ministerstvo vnitra i CNI jeho vyhoštění do Maroka zdůvodnily tím, že Zianí byl islamista a spolupracoval s marockou rozvědkou.

Katalánská vláda, Assemblea i samotný Zianí ale mají jiné vysvětlení: Maročan byl prezidentem katalánské unie islámských organiací a zároveň členem nadace Nous Catalans (My Katalánci), spojenou s katalánskou vládní stranou CiU. Tato nadace propaguje nezávislost Katalánska mezi muslimskou menšinou v regionu. Tyto aktivity měly být skutečným důvodem, proč byl Zianí vyhoštěn.

„Máme potvrzeno, že nás odposlouchávají“

Civit potvrdil, že v hnutí za nezávislost působí i další lidé, kteří stejným způsobem jako Zianí pracují i s dalšími přistěhovaleckými komunitami. Je to pochopitelné, neboť přistěhovalci představují důležitou demografickou skupinu - roku 2012 tvořili 15.7 procent obyvatel regionu, necelých 1,2 milionu lidí. Většina z nich je z Evropy, Latinské Ameriky a Afriky.

Na slavnosti Brazilského dne se tak například objevil i zástupce regionální vlády, který během krátkého proslovu ocenil roli „Katalánců brazilského původu“ ve společnosti a vyzval všechny k účasti na lidském řetězu, který se odehrával několik dní poté.

Vedle případu Zianí se spekuluje i o dalších údajných aktivitách CNI. „Slyšel jsem zvěsti. Nemohu to potvrdit. Co však máme zcela potvrzeno je, že nám všem napíchli telefony, že nám čtou elektronickou poštu,“ tvrdí Civit.

Příbuzní ve vládě

Pokud jsou tato a další nařčení pravdivá, znamená to, že některé silové složky španělského státu již začaly skrytě bojovat proti katalánskému separatismu.

Vraťme se nyní k útoku neofašistů v Madridu. Policie hned další den zadržela 12 osob, včetně jednoho 56-letého muže, který má pestrou kriminální minulost ale také velmi vlivné příbuzné. Pérez de Herrasti, který mimochodem pochází ze šlechtické rodiny, byl roku 2000 uvězněn společně s dalšími třemi neofašisty poté, co u nich policie našla zbraně a výbušniny, kterými chtěli zaútočit na příbuzné členů baskické teroristické organizace ETA, uvězněných v Madridu.

Navíc, jak uvedl katalánský deník Ara, Herrasti je bratranec současného španělského ministra obrany Pedra Moronése a švagr ministra pro evropské záležitosti Méndeze de Viga. A jako by to nestačilo, Vigova sestra Beatriz je generální tajemnice CNI, podle deníku Ara druhá nejvýše postavená osoba této organizace.

Přízrak komand GAL

Shrňme si to: bojovné výroky z vojenských kruhů, údajné aktivity CNI proti katalánským separatistům a osoba Péreze de Herrasti, neofašisty s výtečnými kontakty na silové složky španělského státu, který byl odsouzen za plánovaný útok na příbuzné členů ETA a minulý týden zaútočil na představitele Katalánska.

Toto vše vyvolává určité reminiscence na nechvalně proslulou „špinavou válku“, kterou Madrid vedl v polovině 80. let právě proti baskickým separatistům.

Jednalo se o takzvaná komanda GAL, tajně zformovaná vysokými úředníky ministerstva vnitra především z policistů mimo službu, žoldáků a neofašistů, která ve španělské i francouzské části Baskicka zabily skoro tři desítky údajných i skutečných členů teroristické skupiny ETA. Tyto aktivity se odehrávaly již v době demokratického režimu, a to během čtrnáct let trvající vlády levicové a internacionalistické PSOE. Odhalení skandálu přispělo k volební porážce strany roku 1996.

„Občas si říkám, že se mi taky může něco stát,“ řekl v této souvislosti Civit. „Ale jsem si jistý, že lidé budou mít rozum. Myslím si, že k ničemu nedojde,“ dodal s tím, že Madrid si nemůže dovolit sáhnout k silovému řešení. „Jestli Španělsko pošle jeden jediný tank do ulic, za minutu obdrží telefonát z Bruselu, od Angely Merkelové, od Davida Camerona, od Francoise Hollanda, od Baracka Obamy, protože vláda která je členem EU a NATO v souladu s pravidly těchto organizací nesmí použít armádu proti vlastnímu obyvatelstvu.“

Klíčová role katalánské policie

Klíčovým faktorem bude, na kterou stranu se v případě otevřené roztržky mezi Madridem a Barcelonou postaví katalánská autonomní policie Mossos d'Esquadra, která je hlavní silovou složkou regionu. Média v této souvislosti nedávno publikovaly fotky členů Mossos, kteří nosili symboly nezávislého Katalánska nebo naopak doplňky v barvách španělské vlajky.

Civit věří, že Mossos zůstanou věrni regionu. Také tehdejší katalánskýministr vnitra Felip Puig v říjnu roku 2012 řekl, že pokud Madrid nepovolí referendum o nezávislosti Katalánska, Mossos budou stát za regionální vládou.

Španělské policejní odbory jeho výrok označily za „nezodpovědný“ a prohlásily, že Mossos jsou povinni jednat v souladu s ústavou a pokud tak neučiní, budou zatčeni španělskou policií a četnictvem. Také španělský ministr vnitra uvedl, že Mossos podléhají španělské ústavě.

Šéf samotných Mossos pak v srpnu prohlásil, že jejich hlavním úkolem je být policií Katalánska a že jsou připraveni na “to, co přijde”. „Nemáme strach,“ řekl mnohoznačně.

Ivan Eckhardt

Fotografie je z manifestace v Barceloně, která se uskutečnila v souvislosti s lidským řetězem. Překvapilo velké množství červeno-bílo-zelených baskických vlajek.