Zahraničí – Česká republika není jedinou zemí Evropské unie, která v současnosti žije politickým skandálem sahajícím až do nejvyšších pater politiky. Minulý týden byl ve Španělsku uvržen do vazby Luis Bárcenas, bývalý pokladník vládní pravicové Lidové strany (PP).
Bárcenas je obviněn z mnoha finančních zločinů a navíc je vyšetřován v souvislosti s takzvaným skandálem "Gürtel", který se týká údajné korupce a černých fondů v PP. Bárcenas je vyšetřován od roku 2009.
"Bárcenas má informace, které ještě neřekl. Má je někde schované a ve vhodném okamžiku je použije. A při této představě se třese celá vládní garnitura. Lidová strana se může ocitnout ve velmi hluboké krizi. Myslím si, že je to otázka týdnů. Nevím, jestli k tomu dojde před prázdninami, nebo po nich, ale je to nevyhnutelné. Souvisí to s krizí státu, který vzešel z nedokonalé transformace frankistické diktatury," řekl katalánský nezávislý novinář a autor několika knih Llibert Ferri Mateo v rozhovoru pro deník Insider.
"Právě probíhá krize režimu. Otázka nezávislosti Katalánska je jen další z mnoha symptomů. Všechno jsou to příznaky rozpadu státu. Jsme svědky konce jedné epochy," tvrdí Ferri a dodává, že tento proces bude trvat několik let.
Demokracie nízké intenzity
Kauza Bárcenas a další skandály se v mnoha ohledech podobají českým kauzám, ale jejich dopad na vrcholnou politiku byl zatím pouze omezený. "Tady prakticky nikdo nikdy nešel do vězení," připomíná Ferri, který dříve pracoval jako východoevropský korespondent pro španělskou televizi TV3.
"Španělská demokracie je demokracií nízké intenzity, nízké kvality. Všemožné finanční, politické, byrokratické a mediální zájmové skupiny napojené na dvě hlavní politické strany, PP a levicovou PSOE, brání jakýmkoliv pokusům vyšetřovat korupční skandály a pohnat jejich pachatele k zodpovědnosti."
"Toto se právě děje v případě kauzy Gürtel, která se týká Lidové strany (PP), důležitých představitelů Valencijského regionu a obrovského množství politiků, včetně bývalého premiéra Josého Maríi Aznara. To vše je propojeno s případem Bárcenas, vlastně se jedná o tutéž kauzu. Je pravda, že někteří soudci se pokouší tuto věc prolomit, ale naopak někteří státní zástupci se všemi prostředky snaží tomu zabránit."
Problém zaujatých státních zástupců se podle Ferriho týká všech zemí, ve kterých působí nelegální a nedemokratické zájmové skupiny. „Naštěstí v České republice existují protilátky. Ve Španělsku také, protože jinak by Bárcenas nebyl ve vězení, bývalý premiér Aznar by se nebál, co všechno na něj prozradí kauza Gürtel, a hlava státu, král (Juan Carlos), by se nepotýkal s korupčním skandálem."
Jako ve východním bloku
Hlavním aktérem kauzy Gürtel je Francisco Correa Sánchez, podnikatel s úzkými vazbami na PP. Correa, který se podle deníku El País nechal svými kolegy oslovovat "don Vito" v narážce na film Kmotr, byl roku 2009 vzat do vazby a obviněn z podvodů, korupce a praní špinavých peněz. Roku 2012 byl propuštěn na kauci. Do případu jsou údajně zapleteni vysocí představitelé strany PP, včetně již zmíněného Bárcenase. Název skandálu naráží na fakt, že "correa" ve španělštině znamená pásek – německy "Gürtel".
"Případ Gürtel se týká celé řady osob, které jsou v kontaktu s PP a fungují jako prostředníci mezi stranou a podnikateli. Můžeme je nazývat 'kmotry', nebo nějak jinak. Někteří z nich byli podnikatelé, jiní právníci, úředníci, konzultanti nebo lobbisté. Podobá se to mafiánským strukturám," vysvětluje Ferri.
Podobné struktury podle Ferriho řídily například proces privatizace v Rusku na začátku 90. let. "Když jsem žil v Sovětském svazu, v Rusku, zažil jsem celý ten proces ekonomické privatizace. Tam tehdy existovala celá řada prostředníků, kteří umožnili komunikaci mezi politickou mocí, v té době kontrolovanou prezidentem Jelcinem, velkými podniky, které se měly privatizovat, a mezinárodními zájmy. To vše pod dohledem zahraničních poradců."
Česko má "kvalitnější demokracii"
Ferri pracoval v letech 1987 až 2007 jako ruský a východoevropský zpravodaj pro TV3, a je tudíž dobře obeznámen s politickými reáliemi zemí střední a východní Evropy včetně České republiky, kterou mnohokrát navštívil. Během rozhovoru zmínil nejen šest bývalých československých a českých prezidentů, ale dokonce i málo známého generálního tajemníka UV KSČ z roku 1989, Karla Urbánka.
Skutečnost, že v souvislosti s kauzou Nagyová skončili za mřížemi vysocí státní úředníci a bývalí politici, je podle Ferriho důkazem vyspělosti české demokracie, jejíž síla mimo jiné pramení z odkazu meziválečné éry.
"Myslím, že Česká republika patří mezi země, které mají kvalitnější demokracii než jiné evropské postkomunistické státy. Navzdory komunismu, navzdory pádu režimu, navzdory lidem, jako byl Václav Klaus, si Česká republika, myslím, dokázala zachovat určitou demokratickou rovnováhu. Je pravda, že se odehrávají děsivé věci, jako ten případ, který jste právě zmínil (kauza Nagyová), ale skutečnost, že pachatelé mohou skončit ve vězení, o něčem vypovídá. To vše naznačuje, že ve vaší zemi existují silné demokratické elementy," říká Ferri.
Podle něj se Česká republika vyrovnala s důsledky komunismu lépe než Španělsko s odkazem fašismu a česká transformace byla důslednější než ta španělská. "A můžeme to vidět právě teď," dodává.
Ivan Eckhardt
