Zahraničí - Hlava Ruské pravoslavné církve v zahraničí, metropolita Hilarion, napsal šéfu ruské obdoby FBI Alexandru Bastrykinovi dopis. Žádá v něm, aby úřad dal „odpovídající právní ohodnocení výrokům a činům vůdce revoluce, jehož skutky připravily ruský národ o miliony životů.“

Do boje proti Vladimiru Iljičovi nevytáhla Ruská pravoslavná církev v zahraničí sama.

Svým dopisem chtěla podpořit hlavního vědeckého pracovníka Institutu ruských dějin Ruské akademie věd Vladimira Lavrova, který žádost o prověření Lenina na extremismus odeslal vyšetřovacímu výboru ještě koncem srpna.

Odpovědi z ruské obdoby FBI - Vyšetřovacího výboru Ruské federace - se však zatím nedočkal.

Podle Lavrova byly „sociální rasismus a genocida“, které hlásal Lenin, vyjádřeny ve zločinech, které nemají promlčecí lhůtu.

„Pokud se podíváte na názvy našich ulic a měst, tak se ukazuje, že u nás doposud existuje komunistická ideologie. Leninovo jméno je možné najít všude. Pokud se nevzdáme této minulosti, tak se komunismus může znovu vrátit,“ dodal historik.

Vladimir Lavrov, který se netají svými krajními náboženskými názory, je rovněž členem výboru Za vynesení Lenina, což je organizace požadující odstranění těla vůdce revoluce z Rudého náměstí.

Ruští politici se přitom tradičně staví k pohřbení Vladimira Lenina opatrně. Přenesení Leninových ostatků z hlavního náměstí ruské metropole na důstojnější místo navrhl letos v létě ministr kultury Vladimir Medinskij. Narazil však na odpor kolegů.

Loni v září však bývalý ruský prezident a současný premiér Dmitrij Medveděv označil teorii třídního boje Karla Marxe za extremistickou.

Prezident Institutu soudobých humanitních výzkumů a expert na církevní dějiny Veřejné komory mládeže Andrej Melkov si nicméně myslí, že Lenin nebude označen oficiálními orgány za extremistu, natož zakázán.

Žádost podle jeho slov nepodpoří ani Ruská pravoslavná církev, která má v současném Rusku velký vliv.

„Jsem přesvědčen, že Ruská pravoslavná církev nebude napomáhat růstu napětí ve společnosti. V současném životě Ruska, jak v materiálním, tak i duchovním, existuje mnoho problémů, které si vyžadují neodkladné řešení. V této spojitosti diskuse o zákazu Leninových děl není prvořadá,“ sdělil Aktuálně.cz Melkov.

Ruský expert si zároveň myslí, že na Lenina nelze pohlížet černobílou optikou. Podle něho lze hodnocení Lenina srovnat se současným a dřívějším hodnocením Jana Žižky v Česku.

„Myslím si, že dnes v Česku nikoho nenapadne označit Jana Žižku za extremistu, teroristu a zločince. Bylo by to pošpinění dějin českého národa a vedlo by to k rozštěpení společnosti. To samé platí i o pokusu označit Lenina za extremistu v Rusku,“ říká Andrej Melkov.

Jiří Just, Moskva