Za kulisy událostí - O desítky až stovky milionů korun přichází stát každý rok kvůli tomu, že nedokáže důsledně zdanit řidiče taxi. „Podle našeho odhadu se jedná ročně o částku pěti miliard korun, kterou neumíme zdanit,“ řekl náměstek ministra dopravy Martin Žák.
Nezdaněné tržby taxikářů mají svůj původ v možnosti vynulovat taxametr a tím i vymazat záznam o jízdě. Tuto funkci umožňuje okolo devadesáti procent provozovaných taxametrů v Česku. V nejbližší době se proto na taxikáře zaměří berní úředníci. Dosud totiž stát nemá přesný přehled, jak taxikáři svoje příjmy daní.
„V tuto chvíli nechci předjímat kroky, které podnikneme, ale vzhledem k rozsahu možného daňového úniku se případem určitě začneme zabývat,“ uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Podle ní úřad „vynaloží maximální úsilí“ na to, aby se stát k nevybraným daním dostal.
Celý princip daňového úniku spočívá ve funkci taxametru, obecně známé pod pojmem „nulítko“. Pokud je taxametr během jízdy odpojen od napájení, neuloží se data o uskutečněné jízdě do paměťového modulu a taxametr se „tváří“, jako by jízda vůbec neproběhla. To umožňuje právě zmíněné „nulítko“. Pokud se data neuloží, není možné příjem z takové jízdy zdanit. Tyto taxametry se v Česku používají od roku 1994 a od následujícího roku taxikáři podle údajů z nich daní svoje příjmy. Majitelé taxislužeb se o používání „nulítka“ odmítli bavit.
V České republice je aktuálně vydáno přibližně dvacet tisíc platných taxikářských licencí. Jenom v Praze jezdí čtyři a půl tisíce řidičů, kteří si měsíčně v hlavním městě mohou vyjezdit od pětapadesáti do sta tisíc korun.
Z testu taxametrů, který Hospodářské noviny provedly ve zkušební místnosti na pražském magistrátu, vyplynulo, že nejnovější typ taxametru Torola vynuluje jízdu, a navíc přesune kilometry najeté se zákazníkem do režimu „Volný“. Tím vytvoří řidiči místo příjmu navíc ještě daňový náklad.
V Česku vyrábí taxametry s „nulítkem“ například firma Torola. Její výrobky se rozšířily od roku 1994, kdy je stát povolil a rychle začaly vytlačovat konkurenci. „Do této doby byly naše taxametry na trhu zastoupeny více než z padesáti procent. Ale už v tom stejném roce bylo prakticky nemožné naše taxametry bez nulítek prodávat,“ říká Josef Havelka, jednatel firmy dovážející rakouské taxametry Hale.
Taxametry Hale podle Havelky mazat neumějí a zavedení nulítek bylo pro jejich prodeje v Česku téměř likvidační. V současnosti zaujímají jeho měřidla přibližně desetiprocentní podíl na trhu.
Podle reportáže České televize z roku 2002 uměly kromě české Toroly mazat i taxametry slovenského výrobce VTS Bratislava. Po Torole byly a stále jsou druhým nejrozšířenějším taxametrem v České republice. Rozdíl mezi nimi byl v tom, že Torola mazala již z výroby, zatímco VTS až po výměně procesoru. Nikdy ovšem nikdo nepátral po tom, kde se upravený procesor vzal. V rámci reportáže ČT byli na problém upozorněni jak zaměstnanci pražského magistrátu, tak i pracovníci Českého metrologického institutu, který tyto výrobky schválil. Dodnes se však touto záležitostí nikdo nezabýval. Kromě uvedených taxametrů se v Česku používají další čtyři typy. Pouze jeden z nich nenuluje a na trhu je zastoupen jedním procentem.
Nulovací přístroje nedokáže z trhu dostat ani Česká obchodní inspekce – tvrdí, že za ně zodpovídá pouze v okamžiku jejich uvedení trh. Ve stejném okamžiku už ale mají certifikát Českého metrologického institutu. Ten může certifikát o schválení typu také odebrat, což se ale dosud nestalo.
Dagmar Klimovičová
