Byznys - Kdyby se tuzemští miliardáři utkali v soutěži o titul Investor roku 2012, musela by se zlatá medaile dělit. Vítězství drží dva muži stojící za jediným obchodem. Majitel skupiny PPF, nejbohatší Čech Petr Kellner, a spoluvlastník a šéf Energetického a průmyslového holdingu EPH Daniel Křetínský.
Těsně před koncem roku se Křetínskému podařilo dotáhnout životní obchod – koupi 49procentního podílu ve společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Historicky největší investice české firmy v zahraničí přijde holding EPH na 63 miliard korun. Těžko by se ale uskutečnila bez finanční podpory Kellnera, jehož PPF je většinovým akcionářem EPH. Kvůli obří akvizici PPF navýšila v EPH podíl z původních 40 na 44,5 procenta (Křetínský drží 18,5 a skupina J&T zhruba 37 procent). Zatímco Kellner pomohl dohodnout obří úvěry u nadnárodních bank, Křetínský obchod vymyslel a byl jeho hlavním vyjednavačem.
Křetínský na cestě být druhým Kellnerem
Koupě podílu v polostátním SPP je důležitou epizodou v Křetínského úsilí vybudovat z EPH „druhý ČEZ“. Šéf EPH loni dotáhl další velké obchody: převzal od ČEZ polovinu v německých dolech Mibrag, za 3,6 miliardy korun koupil 40procentní podíl v německé uhelné elektrárně Schkopau. Nyní se u ČEZ uchází o elektrárny Počerady a Dětmarovice. A se skupinou KKCG Karla Komárka soupeří o české plynovody Net4Gas nabízené skupinou RWE. I kdyby vyšla jen část těchto plánů, katapultuje to EPH mezi největší domácí firmy. A pokud se Křetínskému v budoucnu podaří přetavit akvizice v odpovídající růst zisku, jeho podíl v EPH poroste. Křetínský je na nejlepší cestě stát se stejně respektovaným byznysmenem jako Kellner. Žádný jiný z českých miliardářů – dokonce ani Kellnerův bývalý společník Jiří Šmejc - nemá zatím nastartováno na tak prudký růst.
Ostatně i sama PPF dnes doma roste především díky EPH. Samotný Kellner v akvizicích spíš přibrzdil – nepočítáme-li EPH a jeho společný podnik s italským pojišťovacím gigantem Generali PPF Holding (ten loni koupil dvě pojišťovny v Rusku a Polsku). Kellner sám však spíš přeskupuje své impérium, spravující aktiva za téměř 20 miliard eur.
PPF v Rusku po sedmi letech vystoupila z osmé největší místní banky Nomos. Kellner tu svůj 26,5procentní podíl vyměnil za něco přes dvě procenta v ruské společnosti Uralkali, největším světovém producentu potaše (surovina pro sklářský, papírenský či chemický průmysl). V Moskvě rozjel stavbu obřího kancelářského komplexu. Jinak ale téměř nenakupoval, naopak – jeho PPF se zbavila stavební firmy PSJ a podílu v loterijní Sazce. Z vyjádření manažerů skupiny je znát, že se PPF nadechuje k expanzi na zahraničním finančním trhu. Jde hlavně o další posilování vlajkové lodi PPF, úvěrového Home Creditu, v Rusku a v Asii. Zatím se atak na Východě vyplácí – hlavně díky Home Creditu stoupl celé PPF jen za první půli roku 2012 čistý zisk na 248 milionů eur (6,2 miliardy Kč).
Ustojí Vítek svůj růst?
Kdo z domácích žraloků byl loni nejdravější? Jednoznačně to jsou skupiny Penta a realitní skupina CPI Radovana Vítka.
Vítkovi krize vyloženě svědčí. Jeho CPI, před rokem 2008 spadající až do druhé ligy českých realitních firem, se během posledních dvou let zařadila mezi lídry v branži. Vítek v roce 2011 investoval do akvizic rekordních 17 miliard korun. Loni v první půli roku zdánlivě zvolnil. Od léta však spustil nákupní smršť. Pořizoval nemovitosti na francouzské Riviéře a v Londýně. Doma převzal síť supermarketů Penny a Billa, pokračoval nákupem hal a pozemků od belgické skupiny WDP. Pohltil českou firmu T-Land s průmyslovými parky a skladovými areály, ovládl developerský projekt Copa na pražské Národní třídě.
To nejlepší si nechal na závěr roku. V listopadu prostřednictvím dvou off-shorových firem ovládl pětinu developerské skupiny Orco, dnes tu drží téměř 33 procent. Je tak největším akcionářem čerstvě oddlužené mezinárodní skupiny s milionem metrů čtverečních nájemních ploch v Berlíně. A expanze pokračuje. Počátkem prosince Vítek podepsal dohodu o investici do maďarské skupiny Ablon, kde má získat až 30 procent. Hodnota Vítkových aktiv tak překročí 100 miliard korun. Jen za poslední rok se téměř zdvojnásobila.
Otázka je, nakolik Vítek bude schopen prudkou expanzi zvládnout finančně. V roce 2011 mu jeho impérium vydělalo 1,14 miliardy korun, loni mu celkový zisk šel lehce dolů. Vítek sám přiznává, že jeho zadlužení je vysoké. Bude určitě zajímavé sledovat příběh tohoto realitního byznysmena i letos.
Penta cílí na Německo
Skupina Penta loni do nákupů firem a nemovitostí vložila kolem půl miliardy eur. „V předchozích letech jsme hlavně prodávali, takže jsme vytvořili dostatečnou kapitálovou zásobu, proto ve větší míře nakupujeme,“ říká investiční ředitel skupiny Jozef Janov.
Penta utratila za poslední rok na investičním trhu půl miliardy eur, tedy necelých 13 miliard korun. Dřív expandovala hlavně v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, předloni okruh svých zájmů rozšířila o Německo. Tam se definitivně etablovala převzetím strojírenské skupiny Gehring Technologies. Za 75procentní podíl v nadnárodním výrobci strojů pro automobilový průmysl s třímiliardovými (v Kč) tržbami dala 1,5 miliardy korun. Loni pak koupila od německého Celesia za 2,1 miliardy korun distributora léčiv Gehe Pharma Praha a sesterskou síť lékáren Lloyds, na podzim převzala jeden z největších pražských developerských projektů, pražskou Waltrovku. Největším loňským obchodem Penty je ale převzetí minority v holdingu Empik Media & Fashion, polském lídru v prodeji knih, hudby, hraček a dětského oblečení za téměř sedm miliard korun. I ten má nyní podle partnera Penty Marka Dospivy expandovat hlavně v Německu, nákupem velké hračkářské firmy.
„Chceme teď každý rok investovat zhruba 500 milionů eur v Polsku, Česku, Slovensku a v Německu,“ říká investiční ředitel Jozef Janov.
Babišova sázka na Maďarsko
Zatímco Penta svou expanzi obrací do Německa, majitel zemědělsko-potravinářsko-chemického uskupení Agrofert Holding Andrej Babiš sází na Maďarsko. Na sklonku loňského roku dokončil převzetí distribuční sítě zemědělských komodit od firmy IKR Zrt, s ní získal čtyři zemědělské firmy a stal se důležitým hráčem na maďarském zemědělském trhu.
Doma v Česku a na Slovensku Babiše začínají brzdit antimonopolní úřady. V Česku se mu loni povedlo jen pár malých nákupů (ZZN Nový Jičín, servisní zemědělský Farmtec). Ty skutečně strategické obchody nevyšly. U slovenského antimonopolního úřadu neprošla koupě česko-slovenské pekárenské skupiny European United Bakeries, Babišovi se nepovedlo ovládnout českou lesnickou jedničku Less, nevyšla mu koupě plzeňského masokombinátu Schneider – podíl v jedničce českého uzenářského trhu mu vyfoukla konkurenční Penta. A Babišovi, který letos vstoupil do politiky, se nepodařilo získat ani vlivné médium, po němž touží. Nedohodl se ani na vstupu do televize Metropol, Barrandov, ani do vznikajícího kanálu Pohoda Radima Pařízka a Jana Železného. Nevyšla mu koupě Centrum Holdings, resp. online deníku Aktuálně.cz. A tak se jeho loňský nástup do mediální branže omezuje „pouze“ na síť lokálních zpravodajských týdeníků 5+2.
Babiše ale loňské prohry (včetně nepodařeného vstupu do politiky) netrápí. „U některých akvizic je štěstí, že nevyšly, hlavně Schneider,“ říká. S uplynulým rokem je spokojen, stejně je prý v životě nejdůležitější zdraví. Lze mu věřit, u centrály Agrofertu vybudoval rehabilitační soukromou kliniku a tenisový klub. Na letošek plánuje lehkou akviziční dietu. Do rozvoje svých firem chce zato nainvestovat 9 miliard korun. A jeho Agrofert zůstává jedním z tahounů českého byznysu. Za rok 2012 čeká Babiš pro své firmy až dvacetiprocentní růst obratu nad 200 miliard korun. A i když zisk půjde kvůli krizi trochu dolů pod 8,7 miliardy z roku 2011, zůstává jeho uskupení strojem na peníze.
Komárek v Gruzii
Skupina KKCG Karla Komárka ml. se loni zviditelnila hlavně odkoupením polovičního podílu v Sazce od PPF Petra Kellnera. Ovládnutí akcií, díky nimž Komárek plně ovládne českou loterijní jedničku, ho přijde (po odečtení příjmů z konkurzu Sazky a její sesterské firmy Bestsport) asi na 3,5 miliardy korun. Několik miliard už KKCG do Sazky investovala s PPF během předchozího roku při válce o její ovládnutí a jde rozhodně o největší Komárkův domácí obchod od vzniku firmy. Doma Komárek jinak loni koupil už jen technologickou firmu Informační linky a převzetím projektu Bořislavka v Praze 6 vstoupil do realitní branže.
Větší sumy loni KKCG investovala v Gruzii, kde koupila od firmy Blake Oil & Gas poloviční podíl ve třech lokalitách na průzkum a těžbu ropy. Mimochodem, také KKCG zamířila do Německa, kde se spojila s místní firmou Daldrup & Söhne na vrtné a průzkumné práce. „Expanze na německý trh si vyžádá investici kolem půl miliardy korun,“ říká mluvčí KKCG Dan Plovajko. Strategickým obchodem pro KKCG se má letos stát koupě plynovodů Net4Gas, o které ale Komárek soupeří s Křetínským.
Nejméně z tuzemských byznysových žraloků bylo loni slyšet o skupině J&T, která udělala vlastně jen jednu velkou akvizici – převzala majoritu v šesté největší slovenské Poštové bance. Obchod byl hlavně službou spolumajitele J&T Patrika Tkáče dlouholetému kamarádovi a obchodnímu partnerovi, slovenskému byznysmenovi Mário Hoffmannovi. Bývalý vlastník Poštové banky prodělal velké peníze na nákupu řeckých dluhopisů a bez podpory J&T jeho ústavu hrozil pád. J&T oznámila, že chce s Poštovou bankou vstoupit na český retailový trh, je ale otázka, jakou má v zostřující se konkurenci malých bank šanci. Mezi pražskými byznysmeny se proslýchá, že Petr Kellner, který J&T pomohl převzetí Poštové banky financovat (jeho PPF vlastní konkurenční Air Bank, loni prudce nastoupivší na trh), není s akvizicí dvakrát spokojený. Pokud se J&T nepodaří generovat dostatečné zisky na to, aby mohla rostoucí závazky vůči Kellnerovi splácet, může se jí stát, že časem přijde nejen o Poštovou banku, ale i o podíl v EPH. Což by pro Tkáče a spol. byla osudová prohra, jež by ho ze společnosti největších domácích dravců mohla napříště zcela vyřadit.
