Analýza – Jak vysoký plat má mít státní úředník? Tak zní otázka, kterou stávající vládní koalice začala řešit ve chvíli, kdy má co nejrychleji připravit nový zákon o státní službě (který se mimochodem rodí poněkud chaoticky a v porodních bolestech).
Přitom na přelomu února a března by měl být na světě alespoň věcný záměr zákona, který by ale poslanci měli v definitivní podobě schvalovat někdy koncem dubna, přičemž už existuje verze navržená hnutím ANO, zatímco úplně jiná verze se rodí na půdě Úřadu vlády.
"Ještě nemají ani zákon, ale už řeší, kdo bude šéfem celé státní správy," kritizoval dění kolem služebního zákona člověk dobře obeznámený se stavem příprav v době, kdy Insider popisoval jména, která se v souvislosti s úvahami o kandidátech na post generálního ředitele státní správy vynořila.
A teď přišla na pořad dne diskuse právě o platech – na kterých už jednou služební zákon z roku 2002 (stále platný, ale stále neúčinný) ztroskotal: nebyly peníze na zvýšení platů státních zaměstnanců.
I nyní zní otázka podobně: Jak platy konstruovat tak, aby úředníci neprchali a zároveň aby na jejich platy měl stát dost peněz? A jak to vůbec zjistit?
Materiál zpracovaný ve Strakově akademii a již odeslaný do Sněmovny, který má Insider k dispozici, ostatně i teď přiznává, že "neexistuje podrobná centrální statistika platů (pouze povšechné, nestrukturované údaje Informačního systému o platech)".
Dozvíme se z něj nicméně základní principy, jakým směrem by se platy státních úředníků měly ubírat:
* Předně by se mělo přidat na základních platech a zároveň ubrat na "nenárokových" složkách, tedy na enormních odměnách (svého času psal Insider o nezvykle vysokých odměnách Jany Nagyové, nesrovnatelných s poměrně nízkým základním platem).
* Nesmí dojít k poklesu současných platů úředníků.
* Odměny by měly být maximálně jen ve výši 20 procent základního platu, tedy na úrovni 2 měsíčních platů navíc.
* A konečně by se měly zrušit smluvní platy zavedené ministrem za TOP 09 Jaromírem Drábkem, který je odůvodňoval snahou přivést do státní správy experty placené mnohem lépe v nestátní sféře.
Zároveň ale "k diskusi" zůstává jedna složka pracovníků: odměňování tzv. "strategických expertů". Právě s tímto pojmem pracoval návrh hnutí ANO. Pro tyto "experty" by nemusely platit tabulkové platy státní správy.
Pohled na analýzu stávajících platů ve státní správě (zpracovanou teď na základě dat z roku 2011) ukazuje, že průměrná mzda ve státní správě se pohybuje kolem 31 tisíc korun hrubého (30 950). A zatímco řadový referent (tvoří bezmála 80 procent celé státní správy) si přijde na necelých 29 tisíc, ředitel odboru už bere přes 53 tisíc a náměstci přes 76 tisíc.
Jen pro srovnání: průměrný plat v nepodnikatelské sféře byl v loňském třetím čtvrtletí podle ČSÚ 24 923 korun, v podnikatelské sféře téměř totožný: 24 817 korun.
Diskuse o platech, která se teď povede ve sněmovních výborech (a kvůli kterým ústavně-právní výbor pořádá speciální seminář), přichází skoro na poslední chvíli: služební zákon už schválili poslanci v prvním čtení (podmínka prezidenta Zemana ke jmenování Andreje Babiše ministrem) a teď mají tři měsíce na to, aby ho podstatným způsobem přepsali. A lhůta pomalu, ale jistě odkapává...
Jan Němec
