Byznys - Družstevní záložny si stěžují na Česko u Evropské komise. Nelíbí se jim novela zákona, kterou v reakci na výrazné problémy některých kampeliček, připravilo ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou. O novele mají přitom poslanci hlasovat již v tomto týdnu, vláda už ji schválila.
Záložny se obávají, že některé podmínky stanovené novelou pro ně budou likvidační. Komisi žádají, aby okamžitě zahájila šetření. Pokud by uspěly, nařídila by Evropská komise Česku zákon, bude-li nakonec skutečně přijat, změnit.
Připomeňme, že Česká národní banka v poslední době odebrala licenci nejprve vytunelovanému Metropolitnímu spořitelnímu družstvu a následně také WPB Capital, jejíž vedení používalo úvěry na zvýšení vlastního kapitálu.
České národní bance se nelíbí, že se ze záložen staly „malé banky“, které podle slov viceguvernéra Vladimíra Tomšíka zodpovědného za dohled nad finančním trhem nejsou řízeny zodpovědně, protože jejich vedení členové družstva nekontrolují a případné přešlapy kryje stoprocentní pojištění vkladů.
Změnit toto nezodpovědné chování má kromě jiných nové pravidlo, které říká, že poměr členského vkladu a v záložně uložených peněz má být 1:10. Kdo by tedy v záložně chtěl uložit sto tisíc, musel by zaplatit členský vklad ve výši deseti tisíc korun. Tento vklad se přitom neúročí a v případě ukončení členství v záložně se vrací ve výši, kterou určují hospodářské výsledky družstva za čas trvání členství. Pokud se družstvu dařilo, dojde ke zhodnocení členského vkladu a naopak. V krajním případě krachu, lidé o svůj členský vklad přijdou. Dnes je běžné, že na tento členský vklad záložny vybírají symbolickou korunu.
„Pravidlo omezí úročení vkladů těch členů, kteří se nechtějí na činnosti záložny podílet a využívají ji – v rozporu se smyslem záložen – jen jako alternativu vkladu u banky,“ uvedl ve svém nedávném komentáři v Hospodářských novinách Tomšík.
Záložny se bojí likvidace
Záložny ale jeho optimismus nesdílejí a obávají se, že pravidlo 1:10 pro ně bude likvidační.
„Tak drastická a náhlá změna modelu fungování může způsobit jediné, likvidaci sektoru. Toto ustanovení fakticky odřízne družstevní záložny od vkladatelů a znemožní, respektive významně omezí schopnost přijímat vklady,“ říká Petr Illečko, předseda představenstva spořitelního družstva Ano a člen prezídia Asociace družstevních záložen. Záložny odhadují, že podle nových pravidel vyberou pouze deset až třináct procent sumy, kterou od lidí vybírají dnes.
V dopise, který má deník Insider k dispozici, záložny eurokomisaře žádají o neprodlené zahájení šetření „vzhledem k flagrantním rozporům této navrhované novely s evropským právem a jmenovitě s pravidly na ochranu hospodářské soutěže a s pravidly regulujícími volny pohyb kapitálu“.
Záložnám vadí, že omezení je zaváděno na českém trhu úvěrových institucí pouze pro družstevní záložny. „Na tomto trhu však působí současné české banky, zahraniční banky a zahraniční družstevní záložny, na které se toto opatření nevztahuje. Tím jsou družstevní záložny diskriminovány proti ostatním soutěžitelům,“ stojí dále v dopise.
Další zpřísnění
Novela, kterou v červenci schválila vláda, počítá také s tím, že maximální bilanční suma záložen by nesměla překročit výši pěti miliard korun. Pokud se záložna dostane nad tuto úroveň, musela by se změnit na banku. Dnes jsou nad touto hranicí dvě záložny – Moravský peněžní ústav a Creditas. Na změnu na banku jim zákon dává čas do roku 2018.
Podle novely mají záložny od roku 2015 platit také dvojnásobné příspěvky do Fondu pojištění vkladů, který střadatelům zaručuje v případě krachu vyplacení všech vkladů až do ekvivalentu 100 tisíc eur. Nyní záložny platí stejné příspěvky jako banky. Dnes platí 0,04 % z objemu pojištěných vkladů každé čtvrtletí, podle nových pravidel to bude 0,08 %.
Jiří Hovorka
