Objev dne - Kvůli daňovému zvýhodnění stravenek se tu i stávkovalo. Odbory, které za ně před čtyřmi roky zastavily dopravu v hlavním městě, se však už teď bát nemusí. Insider zjistil, že ministr financí Miroslav Kalousek plán, jak tuto - podle něj nesystémovou - daňovou výjimku zrušit, prakticky vzdal.
Vyplývá to z nejnovějšího návrhu týkajícího se daňové reformy, který dokončilo ministerstvo financí a který redakce získala. Kvůli očekávané délce legislativního procesu, oslabení vládní koalice a blížícím se volbám je to prakticky poslední pokus, jak na již schválené reformě ještě něco změnit.
Zaměstnanecký paušál
Při schvalování reformy v polovině roku 2011 se levicové opozici - za pomoci tehdy koaličních Věcí veřejných - podařilo vyjmout „zrušení stravenek“. Právě zrušení daňových výhod u stravenek a dalších benefitů bylo jedním z nejkontroverznějších bodů.
Sněmovna však tehdy současně schválila zavedení zaměstnaneckého paušálu v jednotné výši 3000 korun ročně, který Kalousek původně navrhoval právě jako kompenzaci.
Ministerstvo proto nyní navrhuje zrušit jen tento paušál, tedy nezavádět jej. O konec zvýhodnění stravenek už neusiluje.
Schválená daňová reforma měla původně platit od letošního roku. V listopadu 2011 se ale koalice dohodla na ročním odkladu. O pár týdnů později ji pak odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.
Konec superhrubé mzdy
Ministerstvo nyní navrhuje, aby reforma přece jen začala už v roce 2014. Zaměstnanců by se tedy dotkla v lednu volebního roku, daňové přiznání by se pak podle ní podávalo poprvé na začátku roku 2015.
Reforma, která je nakonec „jen“ obří novelou současných zákonů, a nikoliv zcela novým kodexem, má mimo jiné zrušit koncept superhrubé mzdy. Formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo nynějších 15 % ze superhrubé mzdy se ale má počítat jako 19 % z hrubé mzdy.
V praxi by tedy sazba pro většinu zaměstnanců mírně klesla, současně však stoupnou odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %. Výrazně více než dosud by ale po reformě zaplatili lidé s příjmy nad 100 tisíc měsíčně. Mimo jiné i proto, že si nově nebudou moci odečíst základní slevu na poplatníka 24 840 korun ročně. Vyšší zdanění těchto lidí přitom koalice mezitím prosadila nad rámec reformy už od letošního roku, kdy dočasně na tři roky zavedla „solidární příspěvek“ a zrušila stropy na pojistné.
Vyhlídky nejisté
Kolem nového návrhu, který vrací účinnost reformy zpátky o jeden rok, se ve sněmovně podle očekávání strhne velký boj, zvláště když od předloňska přišla vládní koalice o jasnou většinu a blíží se volby.
Pokud by se Kalouskovi nepodařilo změnu prosadit, začala by reforma platit až od roku 2015. Opozice by tak po očekávaném vítězství ve volbách měla ještě čas změny zastavit a - zřejmě s ročním posunem - prosadit svou koncepci postavenou zejména na progresivním zdanění.
Pokud Kalouskův návrh projde, skončí vedle superhrubé mzdy například také možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace. Z 300 na 80 tisíc korun ročně se omezí limit pro odpočty úroků u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření, i když nakonec nepůjde o jejich úplné zrušení. Naopak se zvýší maximální limit pro odpočet daru z 10 na 15 % základu daně u fyzických osob.
Lhůta pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů se má prodloužit ze šesti měsíců na tři roky.
Petr Kučera
