Kdo - Kde – S kým – Na nominační listinu nové vlády míří další politik, který by mohl mít problém se jmenováním od prezidenta Miloše Zemana.
Zdroje z blízkosti Bohuslava Sobotky Insideru potvrdily, že předseda sociálních demokratů vedle Lubomíra Zaorálka vážně počítá do kabinetu i s Jiřím Dienstbierem, jehož jméno se zatím uvádělo s otazníkem. Na starost by měl mít Legislativní radu vlády, uvažuje se o něm i jako o vicepremiérovi.
„O tom se nemluví, není ještě dojednané definitivní složení vlády,“ reagoval na to Jiří Dienstbier podle neformálně daného úzu vznikající koalice. Možnost, zda by měl o místo vůbec zájem, komentovat nechtěl.
V úvahách předsedy ČSSD se podle zdrojů Insideru stále objevuje i jméno někdejšího premiéra Vladimíra Špidly. „Zatímco Dienstbier je téměř jistota, Špidla je nejistý a spíš ve vládě nebude,“ uvedl zdroj obeznámený s jednáními.
I když Hrad odmítá, že by Bohuslav Sobotka prezidenta o jménech do své vlády informoval, Zaorálek, Špidla a Dienstbier jsou jmény, která mohou Zemanovi vadit.
Na zmíněnou trojici bude Zeman špatně uplatňovat argument neodbornosti, protože všichni tři se svým resortům dlouhodobě věnují a nejde za nimi ani žádný velký skandál, takže padá i výtka, že nejsou bezúhonní. Zůstávají jen Zemanovy historické antipatie.
Od Bamberku všechno špatně
Zaorálek se Špidlou patří do historické skupiny Zemanových „zrádců“ při prezidentské volbě v roce 2003.
Zaorálek se tehdy snažil – neúspěšně – přesvědčit ústřední výkonný výbor strany, aby Zemana na prezidenta vůbec nenominoval, i když stejně jako Bohuslav Sobotka a Vladimír Špidla patřil předtím k Zemanovým podporovatelům. „První dva roky, co jsme se znali, jsme si rozuměli,“ vzpomíná Zaorálek.
Prvním velkým sporem však byla podle dnešního adepta na ministra zahraničí aféra Bamberg v roce 1998, kdy se Miloš Zeman dostal do podezření, že za sponzorský dar sliboval místa ve vládě. „Tehdy jsem řekl, že nemůžeme o věci mlčet, že bychom byli jako ODS, kterou kritizujeme,“ uvedl Zaorálek.
Další spory se postupně nabalovaly a podle Zaorálka významnou úlohu ve vzájemné nedůvěře sehráli i Zemanovi poradci v čele s Miroslavem Šloufem. „Neviděli rádi, že se Zeman baví s někým jiným,“ dodal Zaorálek.
Zeman od té doby Zaorálka častuje výrazy jako „Cvach české politiky“ nebo naznačuje, že je zbabělec či vyžírka. Ve své knize Jak jsem se mýlil v politice napsal: „Lubomír Zaorálek byl úspěšný diskutér v televizních pořadech a dost jsem si ho oblíbil. Když se však stal předsedou zahraničního výboru, ukázalo se, že tuto funkci nezvládá. Na výzvy, aby konečně začal pracovat, nereagoval, a tak jsme se rozešli.”
Zaměřeno na Šloufa
Na rozdíl od Lubomíra Zaorálka Vladimír Špidla o své nechuti volit Zemana prezidentem dlouho mlčel. Až letos krátce před prezidentskými volbami přiznal deníku Insider, že Zemana nechtěl volit, protože měl obavy z osoby Miroslava Šloufa a jeho okolí a z návratu opoziční smlouvy a s tím spojené politické praxe.
„Miloš Zeman byl osobnost, která je vždy ochotná zneužít svého vlivu k nějakým jiným účelům. To je také věc, kterou nemůžete přijmout,“ vysvětloval své postoje z roku 2003.
Třetí politik, který eufemisticky řečeno nemá u Zemana náruč otevřenou, se dostal na seznam teprve nedávno – v souvislosti s přímou prezidentskou volbou.
Jiří Dienstbier jako kandidát v prvním kole volby postavil svou kampaň zejména na Zemanově kritice a s gustem připomínal jeho slabá místa, zejména kauzy jeho ministrů nebo Miroslava Šloufa.
„Pro mě Miloš Zeman napojený na to, čemu s nadsázkou říkám ‚mafiánské‘ kruhy, je naprosto nepřijatelný,“ vyhraňoval se proti svému protikandidátovi ještě před druhým kolem volby, kdy Bohuslav Sobotka přinesl na vedení ČSSD usnesení, že má sociální demokracie zvážit podporu Miloše Zemana v druhém kole.
Ten, co prozradil Lány
V zákulisí se považuje za hotovou věc, že za sociální demokracii jsou kandidáty do vlády plzeňský hejtman Milan Chovanec na vnitro, stranický expert na finance Jan Mládek, který by měl zamířit na průmysl a obchod, předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák, který by mohl usednout do čela ministerstva práce a sociálních věcí, a ředitel ostravské fakultní nemocnice Svatopluk Němeček, který je kandidátem na ministra zdravotnictví.
Je otázka, do jaké míry se dostal do Zemanovy nelibosti Milan Chovanec poté, co jako první promluvil o povolební schůzce v Lánech a tím vlastně odstřihl Zemanovy příznivce v ČSSD od vedení strany.
Chovanec tvrdí, že se Zemanem od té doby nemluvil. A Hrad Chovance nijak nekomentuje.
Ano, jsou tři jména
U hnutí ANO jsou známa jen tři jména – Andrej Babiš jako kandidát na ministra financí či ekonomického vicepremiéra, Martin Stropnický na obranu a Věra Jourová na ministerstvo pro místní rozvoj.
Martina Stropnického jmenoval Zeman jako dosud jediný případ toho, jak by „nejmenování“ mohlo vypadat. Podle něj totiž bývalý diplomat nesplňuje odbornostní podmínky. Součástí resortu obrany je však i bezpečnostní diplomacie, tedy nejde zcela o volbu „naslepo“.
Andreje Babiše pak vzal Zeman na milost a uvedl, že jej jmenuje, když projde změna služebního zákona prvním čtením Sněmovnou.
Hnutí ANO vypustilo jako pokusný balonek i jméno svého případného ministra dopravy (o dopravu má ovšem stále zájem i ČSSD), někdejšího vedoucího odboru dopravy Středočeského kraje v době vlády Davida Ratha Pavla Čiháka. „Zástupci ANO nám ale řekli, že s tím jménem sami nepočítají. V současnosti prý hledají někde kolem ČVUT,“ uvedl jeden z vyjednavačů ČSSD.
Zejména sociální demokraté ze středních Čech se při jménu Čihák zděsili. Po zadržení Davida Ratha totiž tento politik patřil k těm, s nimiž se vedení krajského úřadu složené z ČSSD rozloučilo a odvolalo jej z vedení Údržby a správy silnic. „Bylo to kvůli předraženým zakázkám. Z toho, co za jeho éry bylo objednáno, se nám podařilo docílit slevy o sedm procent, což dělalo 20 milionů korun,“ líčí svou zkušenost jeden z tamních politiků.
ANO by rovněž mělo získat ministerstvo spravedlnosti, kde připadá v úvahu odbornice na trestní právo a vysokoškolská pedagožka Helena Válková. Ta ale nad přijetím ministerského postu údajně váhá.
MARTINA MACHOVÁ
