Komentář - Česká klientelistická republika se zas jednou předvedla. Novopečený prezident Miloš Zeman by rád na bratislavské ambasádě upíchl manželku předchozího prezidenta Livii Klausovou. Ministerstvo zahraničí a slovenská ambasáda, kterou vede kariérní diplomat Jakub Karfík, o přání Zemana vědí tři týdny. V médiích se zpráva objevila na Zelený čtvrtek, kdy jíme jidášky. A zrada to byla.

Velvyslance na Slovensko totiž čtyři dny před koncem svého prezidentování podepsal Václav Klaus. Má jím být Jaromír Plíšek, kancléř Karla Schwarzenberga, profesionální diplomat. Vedl ambasádu v Rumunsku a v Maďarsku. Nominaci Plíška se Zemanem předem projednal Schwarzenberg a nebylo námitek. Před třemi týdny ale Zeman osobně zavolal na Slovensko a dotazoval se, zda už je vyřízen „agrément“, tedy souhlas s vysláním Plíška do Bratislavy. Když zjistil, že není, požádal, ať akci Plíšek zastaví. Zdá se, že si manželé Václav a Livia Klausovi náhle vymysleli, že by paní choť mohla v 69 letech začít kariéru diplomatky.

Klaus dřív držel slovo

Je dost těžko pochopit, oč Klausovým jde. Jedno je však pochopitelné snadno: oba si myslí, že stačí říct a flek pro Klausovou mají zajištěný. Ačkoliv není kariérní diplomatka, nezná tu práci, není pro ni kvalifikována. Prostě dáma lepší kategorie, jejíž manžel si dupne a všecky dohody jsou bleskem hozeny do koše.

Mimochodem Klaus byl po léta ctěn za jednu vlastnost, že držel slovo. To se zřejmě náhle mění. Připomeňme, že už nominaci jiné osoby na Slovensko podepsal. A podpis snad stále ještě je cosi jako dané slovo.

Oč jde? Kauza „Livia" má víc rovin. Jedna byla předestřena: český systém (Klaussystém) je nikoli profesionální, ale klientelistický, protekční.

Dál je to také ošklivé. V posledních letech zamini nastartovalo ryze kariérní diplomacii. Jinými slovy není už normální, že se na ambasádu jede „za odměnu“ nebo „ze známosti“. Velvyslanec je chápán jako profese, třeba jako automechanik nebo internista. Musí něco znát; nejen jazyky, ale také střeva diplomacie. Tak je to i jinde v Evropě. (Nikoli v USA.) Jak mi to popsal jeden diplomat: „Pozice velvyslance ztrácí svoji ornamentální roli. Velvyslanci sami vykonávají rutinní diplomatickou práci, plní pokyny ministerstva, zajišťují návštěvy ústavních činitelů a jejich zástupců. Ministerstvo šetří, zlevňuje služby, snižuje počty pracovníků ambasád.“

Pro Škromacha na letiště

Jinými slovy ta práce není žádný med. Livia Klausová by za nějaký čas kupříkladu musela vyjet na letiště přivítat ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Nebo dnes vítat ministra vnitra Jana Kubiceho... A starat se jim o program, sloužit jim.

Další rovina, osobní. Muselo to napadnout Klausovy; nikoho jiného by to nenapadlo. (Zvenčí to vypadá, že se chce exprezident od manželky poněkud odpoutat. Těžko si totiž představit, že by jel jako „manžel velvyslankyně“ do Bratislavy se svou ženou.) Proč si tak věřili, že jim Zeman vyhoví? To je jasné a široce komentované: zjevně to má být odměna za podporu Zemana v kampani. Rodina Klausova včetně manželky Livie byla protischwarzenbergovská, na to skutečně nelze jen tak zapomenout.

A Zeman splácí dluhy. Začalo to Vladimírem Remkem (KSČM). Prezident si přeje, aby tento komunista jel na ambasádu do Moskvy. (Bylo by s podivem, kdyby to Remek skutečně vzal. Dnes je europoslancem; jeho příjmy by šly rapidně dolů.) Evidentně to byla kompenzace za to, že KSČM Zemana podpořila proti Schwarzenbergovi. A Livia Klausová je pokračování tohoto smutného trendu.

Jiná rovina. Zeman vyzval na souboj Schwarzenberga. Ono je to totiž tak, že MZV nemůže vyslat velvyslance bez prezidenta, to je známo, ale zároveň prezident neprosadí svého člověka na ambasádu bez souhlasu šéfa diplomacie. Pokud bude Schwarzenberg chtít, Livia Klausová na slovenskou ambasádu nepůjde. Je to kdo s koho.

Protekční partička

Protekční parta (Zeman + Klaus) zřejmě vytáhne příklad vdovy po rakouském prezidentu Thomasi Klestilovi. V Praze sloužila od doku 2005 jako velvyslankyně Margot Klestilová-Löfflerová. Bývalá první dáma - Rakouska. Jenže tady najdeme dva zásadní rozdíly. Margot Klestilová-Löfflerová byla vdova a měla za sebou 25 let v rakouské diplomacii. I tak, říkají diplomaté, to bylo hodně divné.

Každopádně je Zemanova nominace Klausové na slovenskou ambasádu testem (a trestem) pro Schwarzenberga. Prezident zkouší, co si může dovolit, jestli si, když se mu zamane, může dělat, co chce. Dost možná manželé Klausovi nakonec jakoby ustoupí, ale pro paní Klausovou se najde nějaké jiné, lukrativnější místo. Třeba v nějaké dobře placené dozorčí radě, tak to u nás přece chodilo za opoziční smlouvy a zčásti pokračuje dodnes.

Martin Fendrych