Byznys – Pouze čtyři měsíce mají ošetřující lékaři na to, aby opustili zažitou praxi papírových neschopenek a začali je České správě sociálního zabezpečení zasílat výhradně v elektronické podobě. Na to, jak málo času zbývá do startu povinných e-neschopenek, je následující zjištění deníku Insider překvapivé: řada lékařů ještě nemá ani počítač, další vůbec nevědí, že se jich nová povinnost týká již od začátku příštího roku.
Prvním lednem 2014 končí přechodné období, kdy ČSSZ nechávala na lékařích, zda budou tiskopisy posílat klasicky, nebo po internetu. Její údaje ukazují, že většina lékařů přechodné období promarnila: e-neschopenky dosud zasílá jen několik jednotlivců ze zhruba 35 tisíc lékařů.
ČSSZ varuje, že papírové neschopenky nebude od začátku příštího roku akceptovat. Lékařům hrozí, pokud na nový způsob zasílání nepřistoupí, pokuty až do výše deseti tisíc korun.
ČLK: Takhle to nenecháme
O plošné povinnosti elektronického zasílání neschopenek od 1. ledna příštího roku nevěděla dokonce ani Česká lékařská komora. „Nikdo nás o tom neinformoval. Neměli jsme tedy možnost tuto změnu připomínkovat," sdělil na konci minulého týdne překvapeně mluvčí komory Michal Sojka. „Pan prezident (Milan Kubek) je v zahraničí. Hned po svém návratu začne situaci řešit," dodal.
Kubek měl v plánu už dnes obrátit se na ministerstvo zdravotnictví a resort práce a sociálních věcí a pokusit se novou povinnost ještě oddálit.
Proti elektronickému podávání neschopenek již několik let vystupuje Sdružení praktických lékařů (SPL). Prodloužit přechodné období o další rok budou žádat představitelé sdružení i 18. září, kdy mají jednat se zástupci ČSSZ.
„Konstruktivnímu jednání se bránit nebudeme. Nicméně možnost zasílání tiskopisů elektronicky není novinkou, ČSSZ to umožňuje od roku 2010," nechápe překvapení lékařů mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Je pravda, že ČSSZ o změně už dlouho informuje na webových stránkách. „Lékaři se to mohou dozvědět také při osobní komunikaci s pracovníky okresní správy sociálního zabezpečení, kam si chodí pro tiskopisy," pochybuje Buraňová o tom, že by někdo skutečně nevěděl o povinných e-neschopenkách.
Papírování neodpadne
Podle člena předsednictva SPL Romana Housky navrhovaný systém nepřináší pro lékaře žádné výhody. Naopak je nutí platit z vlastních zdrojů technické vybavení. Papírování lékaře nová povinnost ve výsledku stejně úplně nezbaví.
„Elektronicky by se měly posílat podle nové povinnosti jen dvě části neschopenky. Zbylé části se pro pacienta budou stejně vydávat v papírové formě," vysvětluje Houska. To, co bylo doposud vypisováno do formulářů, které lékaři dostávali od ČSSZ zdarma, budou muset navíc tisknout na papíry, které si uhradí sami.
„Mnohem významnější náklady budou pro ty, kteří nedisponují počítačem, spojeny s pořízením technického vybavení. Platit se bude také za software," říká Houska. Podle něj nemá počítač zhruba desetina z celkového počtu pěti tisíc praktických lékařů. Jde zejména o starší ročníky. Nedá se vyloučit, že kvůli elektronické komunikaci lékařskou praxi předčasně ukončí, což může prohloubit nedostatek praktiků.
Cena za aplikaci softwaru pro zasílání e-neschopenek se pohybuje okolo 2,5 tisíce. Za její užívání se pak ročně platí kolem šesti set korun. „Lze předpokládat, že počítačové firmy, které vytváří softwary pro lékaře, budou požadovat i něco za instalaci aplikací," obává se Houska.
Něco také stojí certifikát pro použití elektronického podpisu. ČSSZ ale podle Housky akceptuje certifikáty pouze od České pošty nebo ČSOB.
"Se softwarem by neměl být problém. Lékaři mohou využít ten, který používají ke správě údajů o pacientech. Bude pouze rozšířen o příslušné moduly," kontruje Buraňová.
Jak bude fungovat
Jak Česká lékařská komora, tak Sdružení praktických lékařů se navíc obávají funkčnosti systému. Ten zatím podle nich nebyl otestován na žádném větším vzorku uživatelů, proto se nedají vyloučit výpadky nebo zpomalení.
„Systém je plně funkční. Toto řešení je v praxi ověřeno a některými lékaři i realizováno," brání se mluvčí ČSSZ.
Lékaři proti elektronizaci ve své podstatě nejsou, podle nich je to ale otázka příštích let. Nejdříve by se měl systém pořádně ozkoušet a zdokonalit. Mělo by se najít také takové řešení, aby jim opravdu práci ulehčilo.
„Jsme pro, aby se to rozjelo. Ale zatím jen dobrovolně," navrhuje mluvčí ČLK Sojka. „Dejte za to dobrovolníkům třeba i nějakou odměnu," vzkazuje ČSSZ Roman Houska ze SPL.
Kateřina Vokurková
