Zahraničí – Prezidenti Francois Hollande a Joachim Gauck se v neděli na vzpomínkovém ceremoniálu u příležitosti stého výročí první světové války na kopci Hartmannsweilerkopf v Alsasku objímali, ale Berlín a Paříž jsou opět po delší době zásadně rozděleny.
Tentokrát ne kvůli řešení ekonomických problémů eurozóny, nýbrž kvůli protiruským sankcím.
Ačkoliv se Evropská unie usnesla na zákazu vývozu zbraní do Ruska, francouzská vláda odmítá zrušit zdaleka největší zbrojní kontrakt, který někdo z členů EU s Rusy uzavřel – dodávku dvou vojenských lodí řady Mistral za 1,2 miliardy eur.
Plavidla dají Rusku dosud nevídanou možnost poslat své ozbrojené síly daleko za hranice země. Pojmou šestnáct vrtulníků, několik desítek tanků a bojových vozidel.
Pro výpady na kterémkoliv místě světa jsou francouzské lodě ideální. Méně ideální je, že je dostane Rusko v době, kdy se jeho vztahy s NATO kvůli Ukrajině vyostřují a kdy dokonce nelze vyloučit, že by francouzská plavidla v ruských rukou mohla být použita proti některému členovi NATO.
Hollande zatím tlaku odolává, ale právě kvůli Německu to má těžší. Spolková vláda totiž zrušila kontrakt firmy Rheinmetall, která měla Rusku dodat bojové výcvikové středisko, včetně nejmodernějších simulátorů.
Pravda, dodávka měla hodnotu jen 120 milionů eur. Tedy desetkrát méně, než stojí francouzské výsadkové lodě, které si ruské námořnictvo objednalo.
Po Spojených státech a Velké Británii, jejíž premiér David Cameron označil dodání bojových plavidel Rusku v současné době za nemyslitelné, zesiluje své útoky na Francii další vlivný spojenec. Německo.
„Dali jsme příklad ostatním, například Francii,“ prohlásil místopředseda obranného výboru Bundestagu Karl Lamers. „Toto není o penězích, toto je o životech,“ uvedl ministr hospodářství Sigma Gabriel.
Dlouhodobě kritizují prodej lodí řady Mistral dva evropští sousedé Ruska – Litva a Polsko. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová hovoří o „mistralizaci“ evropské politiky a v Polsku se spekuluje o tom, že na Francii zkrátka při rozsáhlé modernizaci tamní armády nezbudou žádné zakázky, pokud i přes polské protesty Rusku vyhoví.
Francouzští politici v čele s Hollandem se ocitli v nezáviděníhodné situaci. Řeší problém, na který vlastně zadělal předchozí prezident Nicolas Sarkozy. On v roce 2011 dohodu s ruskou stranou o prodeji dvou obřích lodí podepsal. I přes kritiku, že po rusko-gruzínské válce v roce 2008 by země NATO měly dodávky vojenského materiálu Rusku omezit.
Odstoupit od dohody nyní by bylo komplikované a pro Francii drahé. Rusko už zaplatilo většinu částky. První loď má dostat letos v říjnu, druhou na přelomu příštího a přespříštího roku. První ruští námořníci už jsou ve francouzském přístavu Saint Nazaire, kde se školí na prvním plavidle.
„Problém je v tom, že velkou část peněz už Francie dostala. Pokud by nyní kontrakt zrušila, přišla by o stovky milionů eur. Navíc na lodích pracují i Rusové a jsou v ní ruské součástky,“ upozorňuje analytik pařížského Institutu mezinárodních a strategických studií (IRIS) Philippe Migault.
Paříž zatím odpovídá kritice dvěma způsoby. Umírněnější představuje prezident Francois Hollande. První plavidlo už prý Paříž musí dodat, předání druhého bude podle něj záviset na dalším chování Ruska v ukrajinské krizi.
Do útoku přešel francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Podle něj by zejména britští politici měli mlčet, když nechávají v klidu ruské oligarchy žijící v Británii a využívající výhody tamního bankovnictví a finančních služeb.
Minimálně jednu výsadkovou loď tak zřejmě ruské námořnictvo už za tři měsíce bude mít k dispozici.
Martin Novák
