Za kulisy událostí - Vládu Petra Nečase ohrožuje soudní proces s lídrem koaliční strany Věci veřejné, hlasité spory mezi ODS a TOP 09, případně úplné zastavení evropských dotací. Alternativou po jejím rozpadu měla být dohoda ČSSD a TOP 09 o další vládě. I když o tom žádný z politiků obou stran veřejně nemluvil, konzultace nikdo z nich nepopřel.
Sociální demokraté a Schwarzenbergova strana se shodnou na nutnosti podepsat evropskou fiskální smlouvu i na potřebnosti úspor. Nová vláda by pak mohla vzniknout na dohodě, že se sice bude šetřit, úspory a vyšší daně ale zasáhnou spíše bohaté podnikatele než chudé důchodce.
Tato vyhlídka vzala za své v sobotu večer, kdy byly zveřejněny výsledky slovenských voleb, při kterých získala sociálnědemokratická strana Smer parlamentní většinu. Po tomto výsledku by členové politického grémia ČSSD jen těžko chápali jinou strategii než tu slovenskou, která stojí na předčasných volbách v nejbližším možném termínu.
Případná dohoda ČSSD s TOP 09 proto musí obsahovat předčasné volby, nejlépe už na podzim, případně počátkem roku 2013 s termínem prezidentských voleb.
Srovnání se Slovenskem nabízí vzpomínka na jarní volby 2010. Tehdy vyhrála česká sociální demokracie s 22 procenty a slovenský Smer s 35 procenty. Vládu však sestavila koalice tří pravicových stran v Česku, resp. čtyř pravicových stran na Slovensku.
Další politický vývoj byl v mnoha ohledech paralelní v obou zemích. Úsporná politika a korupční aféry vládních stran snížily do února jejich preference o 8-10 procent. O deset procent se podle průzkumů pražského CVVM a slovenského Focusu zvýšila obliba ČSSD a Smeru.
Předseda Smeru Robert Fico si dokázal po pádu vlády Ivety Radičové vynutit předčasné volby. Voliči při nich pak potvrdili předpovědi, podle kterých měl sám získat většinu. Pět pravicových stran dostalo dohromady o osm procent méně hlasů.
Bohuslav Sobotka může v čele ČSSD vydržet pouze v případě, kdy se potvrdí jeho pověst schopného stratéga. Určitě o ni přijde, pokud se spokojí s něčím menším než předčasnými volbami.
Opakovat triumf Smeru, který získal 44,4 procenta hlasů a spolu s tím 83 poslanců ze sto padesáti, zatím nikdo po Sobotkovi nechce. Šéf ČSSD se může vymluvit na to, že dvanáct procent mu mezi levicovými voliči pravidelně odebírají komunisté.
Přesto není složité vymyslet scénář, podle kterého získají sami sociální demokraté většinu v české sněmovně.
Také Fico nemohl od začátku počítat s dvanácti procenty hlasů od maďarských voličů, absolutní většinu přesto získal. Sobotka má navíc k dispozici nástroj, který Fico nemohl využít. Na Slovensku se volí podle poměrného systému, který přiděluje poslanecká křesla přesně podle počtu odevzdaných hlasů. V Česku se používá při poměrném systému d’Hondtův přepočet, podle kterého může slabá strana „zaplatit“ za mandát až třikrát vyšším počtem hlasů než vítěz voleb.
Kdyby Slováci používali d’Hondta, získal by Fico ústavní většinu 91 poslanců. V českých podmínkách může Sobotka získat většinu pro samotnou ČSSD, pokud ve volbách dostane přes 35 procent hlasů. Musí však platit dvě „slovenské“ podmínky, že dvacet procent voličských hlasů spadne pod stůl a že žádná z konkurenčních stran včetně ODS a ČSSD nedostane přes 12 procent.
