Byznys - Loňský rok potvrdil očekávání skeptiků, že vývoj ekonomické krize zkopíruje tvar písmene W. Evropská unie vstoupila do recese ve druhém čtvrtletí a koncem minulého roku se propadla zatím nejhlouběji.
Ukazují to nově publikované údaje Eurostatu, které shrnují vývoj pro celou Evropskou unii.
Ekonomický pokles nejméně v posledních dvou čtvrtletích zaznamenalo jedenáct členských států EU. Sedm z nich leží na pobřeží Středozemního moře, mezi dalšími čtyřmi se najde i Česká republika. Šest států v čele s Německem zatím zažilo pokles pouze v posledním loňském kvartále. Vesměs leží na severozápadě kontinentu. Propadům se zatím ubránily země na severovýchodě.
Stejně dlouho jako v roce 2009
Ekonomové nečekají, že se situace obrátí k lepšímu v letošním prvním čtvrtletí, například David Marek z banky Patria je ještě skeptičtější.
Přitom už stačí jen propad v prvních třech letošních měsících, aby se současná recese svým trváním vyrovnala té předchozí, která proběhla ve čtyřech čtvrtletích po červenci 2008.
Před čtyřmi lety se ale ekonomika propadla mnohem hlouběji. V prvním čtvrtletí 2009 byla 4,9 procenta pod úrovní stejného období předchozí roku. Loni ve čtvrtém čtvrtletí poklesla jen o 0,6 procenta.
V prvním kole krize také prošly recesí všechny evropské státy s výjimkou Polska, loni se jí zatím podařilo většině zemí ubránit.
Zrcadlový obraz první recese
Výsledky ze čtvrtého čtvrtletí znamenají varovný signál především pro střední Evropu, kterou nezasáhla první část krize z let 2008/2009 příliš tvrdě. Už v dubnu 2009 recese skončila pro exportní velmoc Německo, které podpořilo svou ekonomiku „šrotovným“. Na šrotovném vydělali i blízcí obchodní partneři z východu Evropy, tedy Česko, Polsko a Slovensko, kteří na subvencích pro své podniky rovněž nešetřili.
Stejně rychle tehdy krizi zvládly překvapivě také Řecko, Portugalsko a Slovinsko. Stalo se tak opět za cenu mimořádných vládních výdajů, které navíc byly méně efektivní než šrotovné v Německu. Právě tyto tři země dnes musí nejvíc škrtat státní výdaje, a proto patří spolu s Kyprem, Itálií a Španělskem mezi státy nejvíc postižené druhým kolem krize.
Teď se ovšem zhoršuje situace exportních zemí ze střední Evropy. Český a maďarský propad ze začátku minulého roku přinejmenším v posledním kvartále napodobili Němci, Poláci i Slováci. Německo pokleslo proti třetímu čtvrtletí o 0,6 procenta, dříve nejrychleji rostoucí evropské země Polsko a Slovensko už stagnují.
Současné recesi naopak nejlépe odolávají země, které si nejhorší odbyly v prvním krizovém kole, kdy jejich ekonomiky často postihl dvouciferný propad. Důvodem bylo i to, že se nesnažily zachránit dramatickým zvýšením státních výdajů. Netýká se to jen Švédska a Dánska, ale spolu s nimi ještě Pobaltí, Rumunska a Bulharska.
