"Nepřítel je někdo, kdo bojuje za jiný svět než já a koho si vážím, protože on je mou vizitkou. Čím lepšího a zdatnějšího nepřítele mám, říká někde Nietzsche, tím vyšší je moje hodnota." Nepřátelství podle filozofa a politologa Pavla Barši neznamená, že kdo bojuje za odlišné hodnoty než já, je přirozeně zlý. Neměnnou přirozenost odmítá, raději chápe člověka jako identitu, která se tvoří v sociální interakci a jejíž součástí je vztah k nepříteli.
Mysli a žij! si pusťte také jako podcast:
Opakem nepřátelství, z něhož můžeme osobnostně růst, je válka, a zejména ta totální, jakou vede například Rusko na Ukrajině, myslí si Barša. "První světová válka byla vlastně první totální válkou, což znamenalo, že válka ztratila všechny meze, společnosti bojovaly o přežití. Vítězná strana pak uzavřela válku jakýmsi soudem nad poraženým, čímž vnesla do konfliktu morální moment."
Černobílé posuzování skutečnosti podněcují i mainstreamová média, upozorňuje filozof v souvislosti s uprchlickou krizí v roce 2015. "Pořád dokola se kladla otázka, jestli je islám slučitelný s demokracií a obyčejným lidem v Česku, kteří sledovali hlavní večerní televizní program, tím vlastně sugerovali, že v islámu je problém." Takové rozdmýchávání veřejné paniky může vést k omezování plurality jako jednoho z úhelných kamenů demokracie.
Cvičí s námi také globalizace. Nenávist je projevem strachu z odlišného, ale také z obavy, že přibližováním kultur ztrácíme identitu. Někteří podle Barši věří, že návrat k vlastní historii či příběhu slibuje znovunabytí autenticity. "Od šedesátých let šla do popředí otázka identity proti odcizenému, anonymnímu globálnímu světu, a to je jeden ze spirituálních nebo existenciálních zdrojů současného nacionalismu, fundamentalismu a vůbec revolty proti globalismu."
Útok střelce na filozofické fakultě z prosince 2023 rozvířil debaty o růstu násilí ve společnosti. Podle Barši je domnělý nárůst zkreslený intenzivní a bezprostřední informovaností: "Máme pocit, že násilí je strašně moc. Když někdo zabije několik náhodných lidí, je to samozřejmě neuvěřitelná katastrofa, ale statisticky vzato to neznamená, že by stoupala míra násilí ve společnosti. Stoupá spíše naše vědomí o těchto událostech, protože sledujeme globální média."
"Digitalizovaná média a sociální sítě nám zároveň umožňují uzavírat se do menšinových identit," varuje filozof. "V takové menšinové identitě můžeme žít a nevšímat si svého okolí, protože přes smartphone jsme pořád napojení na svou úzkou sociální skupinu." To je nebezpečné. "Duchovní racionalita, schopnost reflektovat vlastní zkušenost ve světě a dávat ji nějaký smysl, vlastně strašně zakrněla."
Když mluvíme o násilí, často myslíme především jeho totální podobu, kdy se jeden druhého snaží zničit, dodává Barša. "Nepřátelství je ale třeba pochopit spíše jako sport. Pokud se dodržují pravidla a protivníci se respektují, jde o něco, čeho bychom si měli vážit a co bychom měli pěstovat. To platí také na úrovni politického nepřátelství, které akceptuje pluralitu."
Filozofický podcast Mysli a žij!
Svět prochází změnou. Jak vysvětlit a pochopit život člověka i pohyby ve společnosti? Jak porozumět tomu, co se kolem nás děje? Podcast Mysli a žij! přináší rozhovory s filozofy a filozofkami o aktuálních tématech společnosti, která dnes zřejmě prochází obdobím "změny paradigmatu". Pořadem provází filozofka Josefína Formanová a publicista Petr Fischer.
Partnerem projektu je Nadace Sekyra Foundation.
