Objev dne - Byla to přesně cílená věta.
David Rath během úterního osmačtyřicetiminutového vystoupení ve sněmovně v zásadě překvapil jen jednou: a to když tvrdil, že sedm milionů v krabici od vína nebyl úplatek. A vzápětí naznačil, že ve vyšetřovacím spise je řeč o stranických penězích na volby.
Pro sociální demokraty nepříjemná situace, protože doposud nevědí, co tím vlastně jejich stranický kolega myslel.
Insider jim už může napovědět. O penězích na kampaně a volby je řeč v odposlouchávaných rozhovorech aktérů kauzy Rath, které policie měsíce monitorovala.
Příklad? Třeba debata mezi obviněnou Kateřinou Pancovou, blízkou spolupracovnicí Davida Ratha, a podnikatelkou Ivanou Salačovou, která podle policie v kauze Buštěhrad uplácela.
Jde o rozhovor, který se odehrál 23. 12. 2011. Přesně v 11:48.
Obě ženy se sešly, aby probraly detaily veřejných zakázek středočeského kraje a tamních nemocnic. Jde o autentický přepis, který Insider zveřejňuje i s pravopisnými chybami zapisujících policistů.
Kateřinu Pancovou, jinak také stranickou kandidátku ČSSD pro komunální politiku, si policie označila jako Osobu č. 1. Osoba č. 2 je Ivana Salačová.
-
Osoba č. 2: Takže jako, jestli je závěr ten, že jako bysme měli teda jako žejo, jako heleďte, já se klidně jako ve svý podstatě, já se vám tadyhle toho zisku vzdám, já nejsem žádnej. Mě tak stačí tady z toho.
Osoba č. 1: V žádném případě. Jako víte co, to by bylo divný, i pro ně. To je nesmysl.
Osoba č. 2: To já nemyslím, teďkon že jim to budu říkat.
Osoba č. 1: Nikdy. Když to takhle půjde dál.
Osoba č. 2: To já jen vůči vám.
Osoba č. 1.: Ne, a to já nechci. Jako pozor, v tomhle třeba už není nikdo jinej než jako já to potom ještě budu dávat na kandidátku, to není moje, že jo? Dobře víte, že to jsou jakoby na, na.
Osoba č. 2: Jasně na volby no, jasně jasně.
Osoba č. 1: Takže já to takhle přednesu a tak to bude, to jako vůbec nechci abysme.
Osoba č. 2: No né, já říkám, že si myslím, že se tam dá udělat větší zisk a potom samozřejmě by jsme se měli my tři sejít a říct hele jestli se tam ušetří něco, tak bysme jim měli z toho ještě něco dát.
-
Hovor pokračuje, Salačová žádá Pancovou, aby z ní udělala svého „styčného důstojníka“ pro jednání s firmami. Pancová souhlasí a mimochodem z dalších odposlechů vyplývá, že své slovo splnila.
-
Osoba č. 1. Takhle jsme domluvený, a takhle já to řeknu.
Osoba č. 2: Já si myslím, že jo, že takhle by to bylo nejlepší. Já s vámi hraju fakt jako, já jsem opravdu čestnej člověk, já si na tom strašně zakládám. A ve svý podstatě já uvidím do toho účetnictví.
Osoba č. 1: No, já to vím...
Osoba č. 2: Tak to je asi jedinej důvod, když vidím, že že na to máme, já řeknu tři miliony a uděláme to za dva... tak to prostě je takhle. Já taky neříkám, že vobčas si taky né že si nezamlaskám to né, ale jinak jako si myslim, že taky tam nějak peníz pro nás docela byl.
-
Další zmínka o volbách pochází z pozdějšího rozhovoru mezi Pancovou a jejím životním druhem Kottem. Pancová reprodukuje svůj předchozí údajný rozhovor s Rathem, který vedli na téma peněz z veřejných zakázek:
Pancová rozhovor popisuje slovy: „No poslouchej, no a tak mi říká. Katy, a já jsem říkala Davide, já Ti přece věřím, jako pokud řekneš, že dvojka jde na volby, tak to já beru jednoznačně. A von, no né, pokud tam ty prachy jako zůstanou, tak si je zase rozdělíme zpátky...“
